RSS
 

Archiv kategorie Výměnný pobyt 2010/2011

Jak vyplnit I-94 a 6058B formulář

14 Čer

I-94 a 6058B jsou formuláře, které dostanete v letadle při letu do USA. I-94 je imigrační status a dostávají ho pouze nerezidenti USA (turisté, zahraniční studenti apod.), jeho útržek vám přisponkují do pasu a odevzdává s při opuštění Spojených Států (těsně přes nastoupením do letadla, ve kterém USA opustíte; např. pokud byste ještě v USA měli jeden přestup, tak se lísteček odevzdá až před tím druhým letem).

Formulář 6059B je celní deklarace krámů, které si vezete s sebou a musí ho vyplnit všichni. Nic na tom není, snad jen pár poznámek:

Američani píšou číslo jedna jako I, naši jedničku většinou čtou jako číslo sedm. Já se to dozvěděl hodně brzo, od úředníka na imigrační kontrole při příletu do USA. Už jsem tu dvakrát psal, že se mu něco nezdálo s mým vízem (článek Odlet II. a ten minulý) a zatímco měl na telefonu kolegu, kterého se na moje vízum ptal, důkladně kontroloval všechno možný a na tohle mě upozornil, že sice ví, že to je jednička, ale někdo by to mohl číst jako sedm.

No a u celní deklarace s chladnou hlavou uveďte, že věci, které s sebou vezete mají hodnotu nula dolarů. I kdybyste si vezli zlatý náhrdelník za půl milionu, dokud ho nehodáte prodat, je to stejně celkem jedno. Aspoň dle mého názoru.

Tady jsou vzorově vyplněné formuláře (jde vidět, že už se tady hodně nudím? :D), snad to někomu pomůže, za můj krasopis nemůžu. :-D

I-94: přední stranazadní strana

6058B: přední stranazadní strana

 
Komentáře (5)

Úterý, Červen 14th, 2011 06:35 am GMT +2 v kategorii Ostatní

 

Kolik času je potřeba na přestupních letech

11 Čer

Vím, že doba k přestupu na letadlo (layover) se většinou nedá ovlivnit (prostě si koupíte letenku tak jak je), ale třeba to pomůže někomu se míň stresovat, protože přestupy byly to, čeho jsem se já nejvíc bál. Já jsem nakonec musel nejenže přestupovat, ale ani jsem to nestihl… a taky jsem to přežil. :-)

Takže, kolik času je potřeba k bezproblémovému přestupu, za předpokladu, že váš první let nebude zpožděný (jako byl tehdy ten můj)?

Co vlastně při přestupním letu dělat?

Tohle byla věc, která mě tehdy zajímala a zároveň jsem to nikde nenašel. Když přiletíte na letiště, kde musíte přestupovat, jednoduše po výstupu z letadla najděte tabuli s odlety, najděte Váš následující let a jednoduše jděte na bránu, která je u něj napsaná. U této brány bude přepážka, kde Vám případně vystaví palubní vstupenku, pokud ji ještě nemáte (to se děje při přestupu na letadlo jiné letecké společnosti). To je celá věda. Při přestupu v Evropě budete muset ještě projít spešl kontrolou před odletem do USA.

Odlet do USA

Ukažme si to na modelovém příkladu, tedy můj let. Letěl jsem z Prahy do Amsterdamu, odsud do Memphisu (USA) a odsud potom do mé cílové destinace, San Francisca.

Odbavení v Praze bylo bezproblémové, v Amsterdamu se to už trochu zkomplikovalo. Nicméně co je hlavní, odbavení na let z Evropy do USA trvá hodně dlouho z důvodu důkladné bezpečností kontroly u každého ze stovek cestujících, proto samotná brána k odletu může být uzavřená relativně dlouho před odletem…

Na evropském letišti by vám k bezproblémovému přestupu na letadlo do USA měly stačit tři hodiny.

Přílet do USA

Při příletu do USA budete potřebovat čas na to, abyste prošli imigrační kontrolou – ta samotá nezabere ani 10 minut (já jsem na samotné přepážce stál asi čtvrt hodiny, protože imigrační úředník si nevěděl rady s mým formulářem). Co zabere hodně času je výstání oné fronty, proto doporučuju při přistání si všechno nachystat (sbalit polštářek, obléct mikinu, …) a potom se cpát z letadla mezi prvními. Formuláře, které dostanete k vyplnění, vyplňte už v letadle, takže si nezapomeňte sbalit propisku. Já ji zapoměl a formuláře jsem vyplňoval těsně před imigrační kontrolou, takže jsem procházel jako jeden z posledních, i když z letadla jsem vystoupil mezi prvními.

Formuláře, které dostanete jsou I-94 (slouží k zaznamenání příletu a odletu), ten dostávají pouze návštěvníci; potom 6059B, který dostávají všichni (jde o celní deklaraci). Ústřižek z I-94 vám přisponkují do pasu, a budete ho potřebovat při odletu. Jak tyto formuláře vyplnit se dozvíte třeba v tomto článku.

Takže při takovémto letu by dvě hodiny měly stačit – já jsem měl dvě a půl hodiny a nakonec jsem měl ještě dost času si chvíli odpočnout, něco nafotit a do letadla jsem nastupoval skoro čtyřicet minut před odletem.

Lety mezi USA

Pokud byste náhodou v USA přestupovali dvakrát, potom už Vám bude stačit bohatě hodina času. Vnitrostátní lety se podobají spíše cestování autobusem, téměř žádně bezpečností prohlídky už se nekonají (protože přestupujete).

Tipy na bezproblémový let s přestupy

  • Při výstupu z letadla budou na konci tubusu stát letušky. Ukažte jim Vaši letenku, řekněte, že přestupujete a zeptejte se, kterým směrem jít, jakou bránu nebo přestupní přepážku hledat.
  • Do letadla si vezměte propisku, ať můžete vyplnit formuláře už v letadle.
  • Na prvním letišti v USA (pokud přestupujete) se snažte z letadla dostat mezi prvními. Při odbavení si můžete zvolit sedadlo blízko východu (tj. většinou sedadla hned za business třidou).
  • Počítejte s tím, že letadla mají občas zpoždění. Pokud Vám uletí letadlo, rozhodně nejste jediní; ten den, tu hodinu, ten stejný let.

Co dělat, pokud Vám letadlo uletí?

Pokud Vám letadlo přecejen uletí, najděte na letišti „transfer desk“. V Amsterdamu to byla přestupní přepážka číslo 6, kde jsem si vytiskl čekací lístek a potom na přepážce řekl, že mi uletělo letadlo, protože můj první let byl zpožděný. Za přibližně půl hodiny jsem měl novou letenku. Zavazadla nemusítě řešit, pokud nebudou v cílové destinaci (na letišti v San Franciscu měli speciální místnost pro kufry, které přiletěly v letadle bez majitelů, resp. si je na pásech nikdo nevyzvedl), nahlašte to na „baggage claim desk“, a až kufr někde vyplave, pošlou Vám ho zdarma poštou.

 

Uvidíme, kolik času je potřeba při opouštění USA. Letím San Francisco-Minneapolis-Amsterdam-Praha. V Minneapolis mám na přestup 58 minut (přestup z letu KL 4941 na KL 6044), v Amsterdamu potom hodinu a 35 minut (z KL 6044 na KL 3125). Doplněno: Jak to nakonec dopadlo jsem popsal v článku o odletu domů, všechno se i s komplikacemi dalo stihnout s přehledem. :-)

 

 
Komentáře (9)

Sobota, Červen 11th, 2011 06:20 am GMT +2 v kategorii Ostatní

 

Jak to vlastně začalo

06 Čer

I když můj pobyt pomalu končí, po dotazu u jednoho článku jsem zjistil, že jsem nikdy nenapsal, kde je úplný počátek té myšlenky se do USA vydat.

Takže pěkně popořadě. Do USA jsem se chtěl podívat asi (určitě) už odmalička, i když to byl takový ten “někdy, možná” sen. Nebudu zapírat, že za touto touhou stojí především americké filmy a seriály. Za nejvýraznější pro-americké filmy osobně považuju například sérii Sám doma, kterou jsem sledoval na Vánoce v televizi každý rok, a potom hlavně seriál Gilmorova děvčata, který ukazuje takový ten poklidný život na americkém venkově – samozřejmě. To všechno bylo když jsem byl ještě hodně malý.

Časem jsem objevil blog ex-Čecha, chudého Honzy a bohatého Johna, Johna Vanhary, pojmenovaný PodnikánívUSA.com. John se na přelomu tisíciletí vydal do USA zkusit podnikat, přičemž všechny své zkušenosti popisoval a popisuje na svém blogu. Když se na to tak zpětně podívám, tak musím říct, že i on má velký podíl na tom, že do Ameriky jsem se postupně chtěl podívat opravdu hodně. Číst celý článek »

 
Komentáře (4)

Pondělí, Červen 6th, 2011 07:00 am GMT +2 v kategorii Před odletem, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Promoce

28 Kvě

Včera konečně nadešel ten den, na který jsem se tak nějak těšil už od samotného začátku – a sice 27. květen, poslední den školy a promoce!

Promoce

Promoce

Poslední den školy to byl oficiálně sice až ten den, ale my maturanti jsem všechny závěrečné testy napsali o týden dřív než ostatní třídy, takže poslední týden už jsme do školy jenom chodili na dvě nebo tři hodiny denně. V pondělí jsme třeba hlavně podepisovali ročenky (yearbook), ředitel vysvětloval jak proběhne samotná promoce a podobně. V úterý jsem dostali seznam, v jakém pořadí budeme promovat a trénovali jsme seřazení se, aby se vědělo, kdo je v řadě za vámi a před vámi a podobně. Ve středu byla na programu maturantská snídaně a opět jsem trénovali seřazení se, ze školy nás pustili před desátou, takže jsme ve škole byli sotva dvě hodiny. Čtvrtek byl dnem úplně nejkratším, jediné co jsme udělali bylo že jsme se seřadili, prošli v určených dvojicích okolo fotbalového stadionu, natrénovali průchod přes to malé pódium a to bylo všechno. Zabralo to sotva dvacet minut. No a v pátek víceméně to samé. Potom nás pustili domů a ve škole jsme měli být zase v pět.

Číst celý článek »

 
Komentáře (8)

Sobota, Květen 28th, 2011 08:45 pm GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Shrnutí track & field sezóny

25 Kvě

Poslední středu byly poslední závody, a tak je na čase pro menší shrnutí mojí atletické kariéry tady v USA. Pokračovat budu tam, kde jsem originálně pojmenovaným článkem Track & Field naposledy skončil.

Závody a trénink od posledního článku

V době, kdy jsem dopisoval onen výše zmíněnž článek jsme byli zhruba uprostřed sezóny. Tréninky byly sice pořád dost těžký, ale dost se změnil jejich charakter. Takže třeba v pondělí, netěžší den v týdnu, už jsme netrénovali 500-400-300-200 a potom hromadu 150etek, ale třeba dvacet nebo třicet sprintů od 10 do 120 metrů a celé jsme to zakončili sprintem na 300 metrů. Takže rozkouskovaně ten trénink vypadal o dost lehčí, ale na konci jsme odcházeli unavení stejně jako předtím.

Co se týká závodů, kromě několika nepodstatných dual meetů jsem já už ná žádný zajímavý invitational (větší závody o víkendu) nejel.

Taky jsem trochu snažil najít přičínu toho, proč mě po každé čtyřtovce tak šíleně bolí hlava; načež jsem došel ke dvoum možným důvodům – dehydratace a nedostatek kyslíku. Takže jsem na každém závodě od té doby chlastal (vodu) jako pominutej a pří samotném sprintu se snažil dejchat, ale tak nějak to extra moc nepomohlo. Popsal jsem to už minule, ale ona bolest spočívá v tom, že proběhnu cílem, vrátím se na startovní čáru, a čekáme na validaci časů. To je ještě v pohodě, trochu udejchanej, ale můžu stát. Potom mám ale pocit jako by si mozek v hlavě skákal nahoru a dolů a já si prostě musím na deset dvacet minut sednout, než jsem schopnej zase normálně fungovat. Je dost možný, že za to může ten kyslíkovej dluh (aka dýchání při závodě), jelikož nejsem žádnej maratónec, tak mi při té čtyřstovce (podotýkám, že to je nejdelší sprint a běží se na 100 %) vyletí tep nahoru a pak trvá dlouho než zase spadne. No ale tak dobrý, vždycky jsem si před závodem řekl, že samotnej závod je v pohodě a tu půl hodinku potom nějak vydržím a bylo to v pohodě.

Číst celý článek »

 
Komentáře (3)

Středa, Květen 25th, 2011 08:15 pm GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Škola je všude stejná

16 Kvě
Asi to znáte. Nový školní rok, cíl samé jedničku (i když tak máte tušení, že Vás vesmít nevyslyší), první testy. Člověk si to snad i doma otevře a pokusí se to naučit. Čas plyne a člověk leniví. Snad proto, že cíl se nějak vzdaluje od skutečnosti a pravděpodobnost jeho dosažení se blíží nule velice rychle. Z „no tak pár dvojek“ se stane „dvě trojky ještě nikoho nezabily“ až po „no ale čtyřku už fakt ne-e“. Přijde leden, já sedím nad Excelem a zadávám do něj známky, a ukazuje mi to, co cca budu mít na vysvědčení. Tady potřebuju jednu jedničku, tady dvě, ale jako to udělám, když z posledních dvou testů mám za pět, to fakt nevím. Kvanta času trávím na vymýšlením perfektních taháků… kdybych ten čas věnoval serióznímu učení, jsem premiant. Ale dobře si pamatuju, jaký blbosti jsem se musel učit, tak vím, že to je jen nereálná utopie (učit se místo vymýšlení taháků). Ale o to ani tak nejde, prostě jsem zlenivěl, v lednu trošku zabral aby to neskončilo totální katastrafou a do druhého pololetí vyrazil se střízlivějším cílem, který zněl „jenom pár dvojek“, ale historie se samožřejmě opakovala. 

A to do toho přijde léto, člověku se už nechce dělat absolutně nic (a to se naprosto nezmiňuju o tom, že celé druhé pololetí jsem strávil přemýšlením o tom, jaký to asi bude v USA) a jediný, co člověk vidí jsou nadcházející prázdniny.

No, k tomu můžu říct jednu věc: Je úplně jedno, jestli jste na českým „težkým“ gymplu nebo v USA, kde jste si navolili pohodička předměty. Funguje to ÚPLNĚ stejně.

 
Komentáře (6)

Pondělí, Květen 16th, 2011 06:00 am GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Psát si blog – ano nebo ne?

09 Kvě
Tak zaprvé, chápu, že psát na blogu o tom, jestli si blog psát nebo ne, může být trochu úsměvné, přesto tu mám několik myšlenek k… zamyšlení. 

Samozřejmě, jedna z věcí, na kterou jsem se sám těšil na tomto pobytu bylo právě psaní blogu, zveřejňování článků a fotek pro ostatní budoucí exchange studenty, kamarády a obecně pro kohokoliv, koho by to třeba zajímalo.

Jak jste si ale jistě všimli, nadšenost velice rychle vyprchala. V srpnu, první měsíc tady, jsem napsal 15 článků, a od následujících měsíců to spadlo na 4 a míň článků za měsíc. Psaní blogu je tak trochu závazek, který se ale snažím plnit. Osobně jsem blog od začátku pojal hlavně jako zdroj informací pro ostatní (taky proto je tu asi víc obecných článků než samotných zážitků), a až na druhém místě jako deník. Kdykoliv někam jedu, tak o tom napíšu, ale těch velkých výletů není tolik, a o těch drobnostech nemám chuť poctivě psát (tj. na blog, s diakritikou a podobně).
Číst celý článek »

 
Komentáře (7)

Pondělí, Květen 9th, 2011 06:00 am GMT +2 v kategorii Ostatní

 

Spotřeba aut v USA

02 Kvě
Jak jsem tak v tom minulém článku psal o těch kopcích, nějak jsem se u toho musel zamyslet nad spotřebou místních aut. Nejdřív trochu obecností. V USA, konkrétně v Kalifornii, aktuálně stojí benzín okolo $4,3 za galon (19 Kč/l – klik pro aktuální přepočet), nafta $4,5 (20 Kč/l; rozhodně není pravda, že na ni v USA vůbec nejezdí, ale je to spíš záležitost větších trucků než osobáků). Když jsem přijel, ceny byly těsně pod třemi dolary za galon za naftu i benzín (13 Kč/l). Takže je jasné, že tohle jsou ceny, na které Američani nejsou zvyklí a začíná to lézt do rozpočtu, a auta, ze kterých si původně všichni dělali srandu (Toyota Prius) jdou dobře na odbyt.
 
Komentáře (2)

Pondělí, Květen 2nd, 2011 06:00 am GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Sběr odpadu po americku

25 Dub

Jednou v sobotu jsem takhle šel z mého pokoje do kuchyně, když mi host-mum řekla, že já a můj host-brother „have to take the trailer and go dump it“. (Připojit vlek a odjet ho vyprázdnit na skládku). Když jsem na to kývl, tak jsem samozřejmě neměl tušení, o co jde a co to znamená.

Inu, věc se má takto. Na místních farmách (a nejen tady) je zvykem, že každý má minimálně jeden přívěs za auto, který slouží jako kontejner. Moje rodina jeden takový taky má, ale tehdy jsem nevěděl, že to je hlavní popelnice (hodně jsme vyklízeli bordel z mého současného baráku a myselel jsem, že ho na to mají extra). No každopádně, od té doby jsem si začal všímat, že podobný vlek má skoro každý ranč v okolí.

Když jsem o tomhle komusi psal (o tom, že jsme na skládce ručně vyprazdňovali kontejner), tak se mě zeptal, jestli neuvažuju o změně rodiny. K tomu musím napsat jedno: byl to jeden z nejzajímavějších a hlavně nejneobvykleších zážitků tady. Číst celý článek »

 
Komentáře (3)

Pondělí, Duben 25th, 2011 06:00 am GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011

 

Jeden běžný den… podrobně

18 Dub
Dnes ráno jsem vstal pěkně až v devět hodin, a to i přesto, že je středa. Ve škole jsou totiž CST testy, a já jako senior tam musím být až na 12:40. Takže žádnej spěch. Je pěknej den docela, takže jsem šel z mého pokoje do baráku doufajíc, že tam najdu něco k jídlu, což jsem teda nenašel. Naštěstí už s těmahle situacema počítám a vzpoměl jsem si, že v batohu mám pytlík sušenek (cookies), Snickers a dvoulitr Mt. Dew, který jsem včera koupil přesně z tohodle důvodu. Takže jsem zajásal a šel zpátky do pokoje se „nasnídat“. Až budu někdy psát souhrn, na kolik tenhle pobyt vyšel, extrémním výdajům za jídlo se nedivte. Po jídle jsem si nachystal sportovní tašku, hodil do ní trety, mikinu a pár dalších blbostí, protože po škole máme dual meet v atletice. Ale levá noha mě docela bolí na místě, který nedokážu popsat a proto se moc netěším.

Potom jsem se vydal zpět do baráku, protože kabel s internetem, který jsme s host-bratrem kdysi natáhli do našeho baráku se během některých ze zimních vichřic překroutil, až přestal fungovat, a tak na internet holt chodím domů. Čeknul jsem fejsbuk a mail, hořící věci uhasil rychlou a stručnou odpovědí a potom jsem šel do koupelny vyčistit si zuby, učesat se a tak. Znáte to.
Číst celý článek »

 
Komentáře (7)

Pondělí, Duben 18th, 2011 06:26 am GMT +2 v kategorii V Americe, Výměnný pobyt 2010/2011