Sobota
Ani nevím, co jsem dělal, určitě nic užitečnýho
Neděle
Práce.
Pondělí
Otevřel jsem si oba kufry (větší jako zavazadlo na check-in a menší příruční). Do toho většího jsem dal fotobatoh, stativ a složenou odraznou desku a dospěl k názoru, že už se tam toho moc nevejde. Taky jsem začal uklízet pokoj tak poctivě, jako nikdy předtím – tzn. i skříně a tak. Vyhazoval jsem jak o život, popelnice je plná. Uklizeno ještě nemám, ale spěje to ke zdárnému konci.
Všechno co jsem při úklidu našel a zdálo se mi, že by se mi to mohlo v USA hodit, jsem hodil do kufru s tím, že to pak přeberu.
Úterý
Jak jsem si včera říkal, že jsem to konečně začal brát vážně… no tak dneska už jsem dodělával poslední práci u taťky na firmě, potom jsem si zašel do kina na Inception (nejlepší film za poslední roky, který jsem viděl) a tak. Potom začal den blbec. Po kině jsme si chtěli jít zastřílet. Voláme na střelnici pro rezervaci dráhy, nikdo to nebere. Tak jedeme naslepo a dozvídáme se, že rekonstruují až do půlky srpna, takže nic. Škoda, celkem jsem se na to těšil. Ale aspoň bude čas se trochu projet na kole. Hned po návratu z Brna jsme teda vyrazili, a já po kilometru píchnul zadní kolo. To je celkem normální, měním duši za novou a ještě si říkám, jaké mám štěstí, že jsem píchnul jen 200 m od benzínky. Na jejich rozbitém kompresoru kolo dofoukám na průměrný tlak a zdá se, že můžeme jet. Po sto ujetých metrech mi ale duše vyletěla z pláště a potom vybuchla, takže vyjížďka dneska taky padá, a já jdu kilometr zpátky pěšky. Doma sednu k počítači a notifikační email mi oznamuje, že v domácím serveru právě umřel jeden z disků. :( Pro jistotu už jsem se rozhodl na nic nesahat a šel jsem spát. :D
Středa
Ráno jsem nevěděl roupama coby, tak jsem úplně všechny možný dokumenty (letenka, vízum, pas, občanka, placement profile, kontakty, vizitky, letový itinerář a tak) nacpal do podavače na tiskárně a udělal od všeho tři kopie. Dvě složky těchto kopií si beru s sebou (do každého zavazadla jednu) a jednu nechávám doma. To byla celá středeční práce. Večer jsem zase chtěl jít na kolo a 5 km po výjezdu se mi zamotala zadní přehazka do kola, a nějak haluzně se tam otočila. Dvakrát jsem do toho kopnul, a jelikož se to neopravilo, tak mi nezbylo než se otočit a jít domů. Po kilometru jsem to ale šikovně opravil (jak, to by bylo na dlouho) a konečně najel 1100. kilometr tento rok. Sice jsem do odjezdu do USA chtěl stihnout o ještě 400 víc, ale co už.
Čtvrtek
Dneska jsem si celkem máknul :-D. Ráno jsem mamce přichystal oblečení, které chci s sebou na vyprání, a potom jsem odjel do Brna. Jako prvním jsem byl koupit českou vlajku, kterou jsem sehnal v moc milé firmě, která sídlí na ulici Chaloupková 1, Brno. Potom jsem si šel vyzvednout druhou platební kartu (záložní) a při té příležitosti jsme s taťkou směnili koruny za $500. Dolary jsem viděl poprvé v životě, i když na internetu (eBay, výdělky a tak) jsem jich protočil stovky až tisíce. -) Potom jsem si zašel nechat trochu zkrátit vlasy, protože už to zase rostlo přes únosnou mez. :-D A potom jsem trochu nakupoval, dárky pro rodinu, ručník a nějaký prádlo na první týden.
Večer jsem začal balit, ale jakože už doopravdy. Z věcí, které jsem si původně chtěl vzít, jsem musel vyřadit jen batoh a crocsy, takže žádná velká ztráta. Naopak se mi podařilo sbalit moji ergonomickou klávesnici, 80 cm odraznou desku a dalších pár blbostí. Vešel jsem se do váhových i rozměrových limitů, tak snad bude všechno v pohodě.
Pátek
Ráno jsem se odbavil na let přes internet, a pak jsem šel ještě chvíli spát (více v samostatném článku). Potom jsem asi až do dvanácti nic nedělal. Dal jsem nabíjet foťáky (zrcadlovka a malý kompakt), mobily a iPod. Dál nic moc zajímavého, prostě takovej den kdy se mi nechce nic dělat. Už tohle asi zveřejním a pokračování bude v článku o odletu, který se pokusím stihnout ještě dneska. :)
Sobota (psáno do budoucna)
Odjezd o půlnoci směrem Praha, kontrola přítomnosti pasu, víza, letenky a klapek na oči v mém dosahu, a odlet v 7:00 z PRG do AMS a odsud SFO. :)
