Cesta z českého Brna do anglického Ashbournu 1/2

cesta-do-anglie-dil-1-og-image

Práce nalezenutá, bydlení vymyšlené, auto připravené, my sbalení, a tak je čas se konečně vydat na cestu. Na téměř dva tisíce kilometrů dlouhou jízdu do Anglie jsme se vypravili přesně v 11 hodin a 11 minut v pondělí 2. června a příjezd do Ashbourne (poslední město před vjezdem do NP Peak) jsme měli naplánovaný na pátek.

Pondělí, den 1.: Z Oslavan do Norimberku

Takže v 11:11 jsem vynuloval obě počítadla v Multivanu, abychom věděli, kolik toho vlastně najezdíme a vyjeli jsme z Oslavan. Po 10 kilometrech se otáčíme a jedeme zpátky – já jsem si doma zapomněl semi-waterproof bundu. :D Bundu jsem ale nenašel a tak jsem se na ni vykašlal s tím, že si pak prostě nějakou koupím. Po krátké zastávce pro poslední české zásoby v Kampusu v Brně jsme konečně vyjeli na dálnici, cesta chvíli ubíhala, chvíli ne, ale tak jelo se.

Nutno dodat, že česká dálnice z celé cesty drží několik prvenství – je nejhorší (drncá to), nejdražší (jediná placená dálnice na trase Brno-Ashbourne) a nejpomalejší (no dobře, to beru, že je prostě smůla).

IMG_7976Trošku jsme se rozjeli až za Prahou, kde jsme udělali první a poslední zastávku v Česku, kousek před Rozvadovem. Tam jsme dojeli za autem, kterýmu se kouřilo z motoru, bohužel ani náš Multivan se necítil moc v kondici. Občas totiž začne blbnout váha vzduchu (teda ne občas, ale vždycky, když je nad 33 stupňů vedro, což bylo), což z nějakýho mně neznámýho důvodu vždycky vyřadí z činnosti turbo, což je u dvoutunové dodávky s pouhým 2,5litrovým motorem docela smůla, protože to prostě nejede. Naštěstí po této zastávce se vše dalo do pořádku a mohli jsme urychleně vyrazit k Norimberku. Docela rychle jsme dojeli na P+R parkovišti u Norimberku, kde shodou okolností stál nachlup stejný Multivan jako náš, snad jen bez křídla (jo, na dodávky někdy montujou i křídla).

Tak jsme vedle něj zaparkovali a vydali se na náš první sightseeing. Bohužel, i přes průměrnou rychlost 160 km/h Rozvadov-Norimberk jsme přijeli o dost později, než jsme měli v plánu, a navíc 20 minut po tom, co jsme metrem dojeli do centra Norimberku, začalo strašně chcát (já jsem si naivně myslel, že pláštěnku bude stačit koupit až potom někdy v Anglii), tak jsme udělali jenom takovou rychloprocházku centrem a jeli zpět.

Nutno ale dodat, že v Norimberku je to pěkný a hezký, ale on to možná bude na západě jenom standard

IMG_8013

IMG_8038

IMG_7995

IMG_8064Po návratu jsme jeli ještě hodinu dál na západ a zaparkovali na nějaké benzínce, kterou jsem předtím náhodně vybral na Google Mapách. Byla sice rozdělená na kamiony a osobáky, ale takhle pozdě večer byli kamiony nacpaný naprosto a úplně všude, a osobákům nechali volný všehovšudy asi 4 místa. Tak jsme na jedno zaparkovali a narazili na první problém: Přeskládat plně naloženou dodávku na spaní není úplně na pět minut; a v podstatě jsme museli většinu věcí naházet na přední sedadla, aby se ty zadní daly roztáhnout na spaní.

Potom jsme si ještě rychle ugrilovali kuře na špízu, který jsme koupili 4 dny zpátky a už tehdy bylo prošlý, naštěstí to bylo ještě jedlý, a docela pozdě potom šli spát.

Den 2. Lucemburk

Ráno jsme to zase všechno složili zpátky (asi bysme nemuseli, nebýt té velké ledničky, kterou by jinak nebylo kde upevnit) a vydali se na cestu do dalšího města na tomto malým eurotripu: Lucemburku v Lucembursku. Tentokrát jsme měli namířeno přímo do centra, kde jsem měl z map znovu vytipovaný místo na parkování na ulici zadarmo přímo u policejní stanice. Do státu jsme vjeli přesně o půl druhý a do centra dojeli o něco později a parkování tam doopravdy bylo:). Ale popravdě řečeno, jediný co jsem si našel předem bylo parkování na spaní a parkování ve/u měst, proto jsme vůbec nevěděli, co máme hledat, jako prostě třeba kde je místní Karlův most, nebo takhle, tak jsme prostě chodili různě pěšky jen tak.

IMG_8238

Čímž neříkám, že to je špatně, spíš přesně naopak, člověk tak třeba občas narazí na něco zajímavýho, no ale u Lucemburku jsme měli napsaný “Grund”, jakože to je top10 local to see. A když jsme vystoupili v Lucemburku z auta, tak jsme ušli asi 200 metrů a viděli cyklostezku a na ní odbočku na Grund – no a tak jsme prostě všude chodili a Grund nikde – nebo jsme si to aspoň mysleli. :D

IMG_8186

Ale aby se to dobře pochopilo, tak Lucemburk je město s roklinkou (přesněji teda MEGA velkou roklí), do které jsme vlezli, dole obešli a potom zase vylezli nahoru, což teda po dvou dnech za volantem byl dobrej záhul. No a ten slavnej Grund teda byla právě ta rokle, respektive ta čtvrť v ní.

IMG_8009

Ale to nevadí, dohromady jsme našlapali přes 10 kilometrů a obešli velkou část města, v historickým centru (nebo někde tam poblíž) si dali kebab za pět eur a šli zase zpátky, nastoupili do auta jeli po dálnici směrem na Brusel. K večeru jsme odbočili na odpočívadlo u nějaké benzínky, kde byla jedna zmíněníhodná jedna věc: sprchy zadarmo! (Resp. výměna klíče od sprchy za prošlej ISIC). Sice to nebyl žádnej velkej luxus (a to i podle mých mírných měřítek luxusu), ale když si vzpomenu, jak velkej problém byl se osprchovat levně v USA (kde sprchy na trucker stops stojí i 15 dolarů)… I když na druhou stranu v USA je zase benzín za třetinu, takže tak, ale každopádně to hodně potěší.

Ještě jedna rychlá vsuvka: V Německu nebo v Lucembursku jsme tankovali plnou nádrž, a nafta tam stála 42 Kč, v Belgii ale byla už jenom za 36 Kč. The end.

Den 3. Brusel

Ráno hrozně pršelo a proto jsme se na cestu vykopali až v jednu odpoledne, od Bruselu jsme ale byli necelou hodinu, takže jsme tam dojeli celkem rychle. Bohužel pršet moc nepřestalo a tak jsme jezdili křížem krážem Bruselem a hledali v obchodech pláštěnky. Ty jsme nenašli, a tak jsme ve čtyři odpoledne zaparkovali na parkovišti u nemocnice bůhví kde a šli na procházku. Když jsme se konečně našli potom na mapě, tak jsme zjistili, že od centra Bruselu jako takovýho jsme docela daleko, tak jsme šli aspoň na procházku s deštníkem po místním předměstí, který bylo když už nic jinýho strašně hezký. A nakonec jsme našli i ceduli oznamující vjezd do města s nápisem Brusel, tak jsme se vyfotili aspoň u ní. :D

IMG_8307

No nakonec jsme se vydali zpět na dálnici hledat další benzínku na kempování. A to si prostě tak jedeme po výpadovce z Bruselu, pomalu, na tempomat, já se nudím a koukám okolo. Předjede nás rodinka s asi 10letým klukem na zadním sedadle, kterej na mě kouká a tváří se dost znuděně. Tak jsem si řekl, že mu udělám radost a zamávám mu, on zbystřel a nekompromisně na mě ukázal vztyčený prostředník. No tak dík. :D

Dojeli jsme na odpočívadlo u benzínky Texaco. Vlez na záchody byl sice za 50 eurocentů, ale té ceně byly i sprchy a cena šla zpětně odečíst od nákupu na benzínce, takže to vlastně bylo taky zadarmo jako včera a já jsem znovu zavzpomínal na to, jak jsme se v USA sprchovali 4x během doby, během které jsme auto myli 5x… (link)

Taky to byla první benzínka, na které měli funkční wi-fi, takže jsme tady i stáhli fotky a po třech dnech se koukli na facebook (překvapivě se tam nic nestalo).

Pokračování příště. :)

Pokud chceš dostávat upozornění na nový články, tak můžeš buď přes email nebo na facebooku. Můžeš si taky přečíst všechny dosud publikované týkající se UK Work & Travel 2014. :)

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *