Den 8. – Santa Barbara

Den 8.; July 9th, 2013 (úterý)
Psáno zpětně: září 2013, Česká Republika

Odpočívadlo Gaviota na jižním směru dálnice 101 se nakonec ukázalo jako jedno z nejlepších, kde jsme v autě zatím spali. Hlavně proto, že tam nebylo v noci vedro, ani moc velká zima, což je půlka úspěchu. A protože toto je zřejmě jedno z prvních odpočívadel po tom, co se stará highway 1 napojí na 101, tak tady nejezdí moc kamionů ani aut obecně, a bylo celou noc krásně ticho. Ráno po probuzení jsme se mohli kochat obříma skálama z obou stran dálnice, a jinak tady nebylo nic. Jen ticho, klid a příjemně slanej oceánskej vzduch.

Naším prvním cílem pro tento den byla Santa Barbara, kam jsme se vydali hned po nasnídání se a nutné ranní hygieně. Po chvilce jsme se dálnice napojila znovu na pobřeží, takže jsme si na 20 minut ještě mohli užívat výhledu na oceán. Těsně před městem Goleta se ale dálnice stočila od pobřeží lehce pryč a provoz v našem směru najednou začal velmi houstnout, až jsme stáli úplně. Bylo ráno, asi devět hodin, tak jsme si říkali, že všichni jedou do práce. A tak jsme fotili kolonu, poslouchali rádio a snažili se na internetu najít, co se děje, a nic jsme nenašli. Dálnice tady měla tři pruhy v každým směru a tyto dva směry byly od sebe odděleny asi 10-15 metrů širokým travnatým pásem, přes který to spousta lidí otočila do protisměru.

Kolonu jsme si fotili i na GoPro, který jsme vystrčili na metr a půl dlouhý tyčce z auta nahoru, což zaujalo asi spoustu lidí, protože vedle nás přijel v SUV jeden pán s rodinou, chvíli si s náma povídal, odkud jsme a kam jedeme, a pak nám řekl, že mu volal známý a že je před námi nehoda, asi že fatal (smrťák) a tak. Potom nám dal od Wonka chocolates nějaký prostě cukroví, jakože jen tak, tak jsme na to jen nechápavě koukali a měli z toho radost celej den. :D Potom jen zatáhl okýnko a pokračoval si ve svým pruhu dál v koloně…

Po půl hodině jsme projeli okolo samotné nehody a byl to docela dost humus. Obří truck, kterej vezl nějaký ocelový pláty a jel původně směrem na sever (kolona byla v jižním směru) z neznámýho důvodu vyjel z dálnice, přes 15metrový travnatý oddělovací pás vjel do protismeru do jižního směru, kde sestřelil malej truck, ve kterým teda ten člověk nepřežil, a podle trosek ani neměl šanci. Viz zpráva

Resp. ten důvod neznámý není, řidič kamionu tvrdil, že se mu zablokovaly brzdy, ale právě na to je tam ten úžasnej širokej pás, kde v klidu mohl jet na neutrál, až dokud by nezastavil.

Odsud už to bylo ale do Santa Barbary jenom kousek a rozhodli jsme se tento den nikam nehonit, vklidu se vykoupat, protože konečně tady na jihu je teplá voda a včera na pláži v Pismo nebyl moc čas. Zaparkovat se dalo v klidu skoro přímo u pláže na silnici na dvě hodiny zdarma. Ta nehoda nám trošku zkazila tu náladu, ale Santa Barbara od Radical Something, kterou jsme poslouchali furt dokola a dokola nám ji zas zlepšila.

Santa Barbara je ale úžasná i jako město, je tady jeden z kampusů University of California (UC Santa Barbara – UCSB), takže je tady hodně studentů, a celkově na mě tohle město působilo takovým příjemným dojmem. Pláž byla obří a asi i kvůli tomu, že bylo úterý, tak tam nebylo až zase tolik lidí (byla tam třeba zavřená půjčovna kajaků přímo na pláži, kde nikdo nebyl).

Po hodině a něco jsme se pomalu začali vracet k autu, u pláže jsou sprchy na opláchnutí se od slané vody, takže podél pobřeží se dalo cestovat jenom v autě docela přijemně, což nám došlo o pár dní později, kdy jsme vyjeli od Los Angeles směrem do vnitrozemí a po pár dnech začali sprchu postrádat.

Po blbnutí na pláži jsme ještě trochu prozkoumali nejbližší ulice a vydali se pomalu směrem dál na jih. V plánu na zítřek je Los Angeles (resp. Santa Monica a potom návštěva Shipita v Torrance), takže jsme chtěli k němu popojet blíž, ale vzhledem k homicide rate v Los Angeles jsme nechtěli spát v autě někde přímo v LA. Proto jsme na mobilu našli dva kempy kousek od sebe cca hodinu od centra Los Angeles.

Cestou tam jsme se ještě zastavili ve Starbucks doplánovat detaily a v Targetu nakoupit jídlo na pár dní, a potom jsme jeli přímo k jednomu z těch kempů.

Samozřejmě jsme tam dojeli a kempy byly zavřený nebo co. Zas pozdě večer, oh shit. Všude tam byly nějaký sady s jablkama, broskvema a snad i pomerančema a bylo to tam strašně hezký i po tmě. A taky mi v ten okamžik mi došlo, proč se Orange County jmenuje Orange County. :D

Což ale neřešilo náš problém, že zase nemáme kde spát. Chvíli jsme jezdili s naším rental Yariskem rally po polňačkách mezi těma sadama (většinou nejsou oplocený a dá se tam jezdit) a koukali jak se za náma práší. :D Na chvíli jsme si pohrávali s myšlenkou, že kdybysme někde zacouvali mezi stromy přímo v těch sadech, tak by si toho asi nikdo nevšiml, ale jelikož náhoda je blbec a pokuty za trespassing nejsou malý, vrátili jsme se do Santa Pauly, kde jsme měli štěstí.

Santa Paula je menší město, je tam celkem klid a spali jsme u benzínky. Poprvé jsme se i šli zeptat obsluhy, jestli to nevadí… a nevadilo. Výhodou bylo, že přímo u benzínky bylo ještě Del Taco, takže jsme se mohli večer i pořádně najíst a potom jít spát s klidem na duši, že nás nebude nikdo budit, protože bysme spali někde, kde se to nesmí. Ještě než jsme usli, tak k benzínce přijelo policejní auto, vyhoupl se z něj nějakej šerif, na naše auto se jen podíval (že v něm kempujeme je jasný podle křiklavě zelenejch ručníků na všech oknech), šel si něco koupit a v klidu zas odjel. Snad to takhle půjde i dál.

Fotky jsou opět trošku pozpřeházený, protože v zrcadlovce jsem neměl nastavený správný čas. :( Slideshow tady (nezapomeňte na fullscreen):

Pokud chceš dostávat upozornění na nový články, tak můžeš buď přes email nebo na facebooku. Můžeš si taky přečíst další zápisky z tohoto roadtripu po USA. :)

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *