Jak jsme si jeli do Manchesteru pro karavan

Loni v dodávce, letos v karavanu

Na rozdíl od loňska, kdy jsme v Anglii bydleli v Multivanu, jsme letos přijeli oktávkou se stanem v kufru, a proto jsme už od začátku plánovali, že si v Anglii co nejdřív koupíme na bydlení menší starší karavan, jelikož mě i Aničce na anglickým účtu z loňska přebývalo pár liber a nabídka karavanů je v Anglii docela (dost!) slušná – okolo 500 liber (lehce pod 20 tis. Kč) se dá sehnat karavan cca z roku 1989-1994 v kompletní výbavě a jízdy schopný. Občas poškozený od vody (skrz ztrouchnivělé těsnění), ale občas taky ve stavu téměř nového (!). Což je super, protože když si stejné podmínky (cena do cca 20 tis. Kč) zadám třeba na Sautu, tak z ty peníze vyjede jenom hromada šrotu, často bez TP.

Jenže poločas prodeje karavanu je před sezónou asi 20 minut…

Hon na karavan tedy v podstatě začal ihned po příjezdu do Anglie denním kontrolováním Gumtree (vymakanější verze českého bazoše) s předem zadaným vyhledáváním – karavan s cenou od 300 do 550 liber a ve vzdálenosti do 50 mil od nás (vzduchem). Po třech dnech se jich pár objevilo, ale vždycky byly prodaný do pár hodin od vystavení inzerátu, což bylo celkem naprd, protože tady mám přístup k internetu jenom když jdu okolo recepce. Asi pátý den tady jsme měli den volna, a během práce na internetu v Costa Coffee (takový anglický Starbucks) jsem si všiml dalšího inzerátu, který by vystavený před 37 minutami, tak hned volám a odpověď je zklamáním – někdo už se na něj jel podívat, ale prý zavolá, pokud si ho nevezme. Nicméně za 45 minut mi jen poslal SMS, že už ho prodal.

Konečně trochu štěstí

Mezitím, spaní ve stanu začínalo být neúnosný (10 metrů od hlavní dopravní tepny), proto jsem o dva dny později hledání rozšířil na rádius 75 mil od nás, a najednou vyskočil 2 minuty starý inzerát – rychle jsem ho prohlídnul: karavan z roku 1989, nějaký popisek že je vesměs OK, na fotkách obří hromada všehomožného příslušenství (to moc nebývá), proto radši na nic nečekám a okamžitě volám bez důkladnějšího zkoumání inzerátu. Prodejce byl z Manchesteru (hodinu jízdy od nás) a říká, že není problém když se přijedu podívat. To bylo 5:45 večer, tak říkám, že po sedmé tam budeme. Na otázku, co vlastně potřebuju ke koupi karavanu, tak říká, že si mám přivézt duplikát registrační značky – v Anglii musí mít přívěs stejnou značku jako auto, který ho táhne.

Značku vím kde sehnat! Ale…

Tak si říkám, super, v Halfords v Ashbournu (15 minut na druhou stranu než je Manchester) jsem viděl plakát, že je dělají na počkání – když jsem tam dojel 10 minut před zavíračkou, tak mi oznámí, že mi to pro českou RZ neudělají, protože má jiný formát a cosi kdesi. Nedalo se nic dělat, rozhodl jsem se, že když tak z auta sundám zadní značku a holt ji dám na karavan.

Dopsáno zpětně: U té registrační značky na karavanu vlastně ani tak nešlo o to, aby tam tma značka byla, ale o pojištění. V UK jsou karavany pojišťovnami kryté skrz pojištění z auta (tzn. v Anglii musíte dát pojišťovně vědět, že s Vaším autem hodláte tahat přívěsy), přívěsy tady nemají samostatné povinné ručení jako v Česku. Těžko říct jak to tedy je, pokud s out-of-state autem (s pojištěním z ČR) chci táhnout místní karavan, ale naštěstí jsem to předem nedomýšlel až do takových detailů. :D

Vsuvka: Budou mi ale stačit papíry?

Čeho jsem se ještě obával byl fakt, že mám jenom řidičák sk. B, tj. přívěs max. do 750 kg. V Česku se roky vedou debaty, jak těžkou soupravu člověk jenom s béčkem může řídit (podle jednoho právního výkladu to je/bývalo snad až 8 tun v nějakém extrémním případě, bohužel ho teď nemůžu dohledat), ale na webu anglické vlády je to vysvětleno velice stručně a jasně – i s béčkem lze táhnout nad 750 kg za splnění určitých podmínek (když to utáhne auto a souprava nepřesáhne 3,5t v součtu max. povolených hmotností). V tu chvíli se mi trochu ulevilo, protože naprostá většina karavanů co jsem viděl měla pohotovostní hmotnost těsně nad 750 kg a maximální někde okolo 850-900 kg, což pořád ještě utáhnu (vlastně jenom s B můžu využít celou papírovou kapacitu pro přívěsy, která u naší oktávky dělá asi 1100 kg). Karavan, pro který jsme jeli, měl nakonec pohotovostní váhu jenom 635 kg a maximální 850, takže už nebylo vůbec co řešit.

Na značku kašleme a jedeme do Manchesteru

No každopádně po neúspěchu se značkou jsem se vrátil zpět do caravan parku, ve kterém pracujeme, naložil zbytek naší výpravy a uháněli jsme do Manchesteru – já jsem dost děsil, když jsem si představil, že stejnou cestou zpátky pojedu ještě s karavanem. Peak District je extrémně kopcovitý a silnice se místy sužují tak na šířku sotva pro 1,5 auta, nemluvě o úzkých serpentinách. A 1.6ka s 75 kW taky není zrovna towing etalonem.

Koupě zabrala asi půl hodiny…

Každopádně přesně na čas jsme přijeli do Jackson Gardens v Manchesteru, kde už na nás mával Gary. Ukázal nám karavan, my jsme ho zevnitř okoukli jestli má střechu a nemá nějaký zásadní poškození od vody a řekli, že ho berem. Začal extrémně složitý proces vytahování karavanu z úzké skuliny mezi garážema, potom jsme karavan zapojili za oktávku, zkontrolovali jsme funkčnost světel, dali jsme mu 450 liber a odjeli, za půl hodiny vyřízeno, bez návštěvy úřadů!

[Neříkám, že to ale je správně, hlavně tady na venkově jezdí často lidi s dost šroťáckýma přívěsama a přecejen česká (nebo v podstatě jakákoliv evropská) technická kontrola aspoň donutí přívěs jednou za pár let zavézt do servisu na kontrolu brzdícího mechanismu and so on.]

Chlápek co nám karavan prodal říkal, že po mým telefonu mu zvonil mobil každých 10 minut až do skrytí inzerátu… no, ani se moc nedivím. :D

RZ udělej-si-sám

Protože značka na autě je přilepená suchým zipem a moc se mi ji nechtělo sundávat (protože mi dalo dost práce ji tam předtím nastavit vodorovně), tak jsme nakonec zvolili řešení, které ale v UK na krátké cesty není výjimkou – těch 7 písmen a čísel jsme napsali na papír a nalepili na karavan. Cestou zpět za náma i minutku jelo policejní auto a moc je to nezajímalo.

Jedu! :D

Ač to zpětně nerad přiznávám a všude prohlašuju, jak byla jízda s karavanem super (což byla! :D), prý jsem cestou zpět vykřikoval hlášky typu: „Ježiš kud’ma to jedem‘? Co děláme na nájezdu na dálnici? Dopr* snad jsem do navigace dal MIMO dálnice!“ nebo „Kur* tahle ulička nešla projet ani cestou sem a co teď ještě s pos* karavanem?“

No tak přiznávám že po pár krátkých dnech aklimatizace na jízdu v protisměru jsem na to koukal trochu jinak, než na to teď vzpomínám. :D Největší problém bylo asi vyjet z Manchesteru, kde v pátek večer byly auta zaparkovaný z obou stran úzkých uliček a bylo to hodně natěsno, ale pak už to šlo.

Protože byl pátek a do Roklinky (caravan park kde pracujeme) tradičně dojel nával kempováníchtivých londýňanů, tak se na nás koukali, proč couváme karavan za záchody, kde normálně nemá nikdo co kempovat, stanovat, natož aby si tam nějaký auto z východní Evropy tlačilo karavan. No celkem sranda :D

Jo, a jak teda vypadá?

A teď možná snad ještě co se nám povedlo koupit za těch 17 tisíc? Karavan z roku 1989, lehoučký asi 800 kg se všema krámama vevnitř, s ALKO stabilizační hlavou, v suprovým stavu, včetně stanu (ten zvyšuje užitnou hodnotu tak na trojnásobek), dvojvařič na plyn, s portable záchodem, nádobou na vodu, čerpadlem, ledničkou s mrazákem, 12V okruhem, a navíc nějaká TV anténa a kompletní plachta na karavan na storage (ta taky stojí klidně 50 liber nová). Takže od loňska, kdy jsme spali čtvrt roku v Multivanu dost znatelný upgrade. Má sice nějaký mouchy (prasklá podpěra předního okna a vylézající guma na dvou místech), ale už teď je mi dost líto, že si ho nebudu moct odtáhnout domů do Česka a prodat ho, protože u nás by to byl poklad.

Během dvou týdnů jsme z něj udělali skoro static karavan (trvale stojící), karavan jsme podložili stojkama co se normálně dávají pod 30tunové mobilní domky, takže je hezky vyrovnaný a stabilní, postavili jsme awning (předstan) a celkově je to bydlení mnohem, mnohem na vyšší úrovni, než spaní na rozložených zadních sedačkách v dodávce. Hlavně v deštivé Anglii. Navíc nakonec jsme zjistili, že v karavanu jsou tři lůžka, takže se dovnitř vejde celá naše výprava. Jenom se moc netěším, až to budeme na konci prázdnin zase skládat zpátky.

Ještě v Manchesteru rychlá kontrola světel.

Ještě v Manchesteru rychlá kontrola světel.

Klasická momentka z jízdy v protisměru :D

Klasická momentka z jízdy v protisměru :D

Profi parking u Aldi.

Profi parking u Aldi.

A "doma".

A „doma“.

Finální verze se stanem. Pitch u sprch a záchodů sice není moc nóbl, ale zas je zadarmo vč. elektřiny (též zadarmo).

Finální verze se stanem. Pitch u sprch a záchodů sice není moc nóbl, ale zas je zadarmo vč. elektřiny (též zadarmo).

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř.

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř.

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř II.

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř II.

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř III. Záchod nepoužíváme ale je to dost velký skladiště všeho možnýho.

A kdosi se ptal i na fotky zevnitř III. Záchod nepoužíváme ale je to dost velký skladiště všeho možnýho.

PS: Poznámka na závěr co možná mohla být na začátku – do Anglie jsme stejně jako loni jeli na léto pracovat, jen jsem o tom nebyl schopnej zatím nic moc napsat jako loni.

 

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *