Krátkodobé půjčování aut v USA během Work & Travel – tipy a rady

Když jedete do Ameriky na Work & Travel, tak většinou s plánem že na konci budete pár týdnů cestovat v autě z půjčovny. U tohoto auta potom řešíte, že chcete nejnižší celkovou cenu, víc řidičů (ideálně pod 25), nebo aby byl v ceně třeba benzín (výborná věc, zejména když víte, že do vrácení auta zbývá jenom půl dne, a vy máte ještě půl nádrže předplaceného benzínu a pod kapotou V6 a 300+ koní :D ), chcete ho vrátit v jiné lokaci bez extra poplatků, a podobně… To jsou všechno věci, který se řeší u auta na 14-30 dní.

Když ale jste ještě v té „pracovní části“ programu, tak taky chcete jezdit na výlety, ale ty parametry těch půjčoven, podmínky a nároky na to auto jsou zase trochu jiné, a v tomto článku bych chtěl shrnout právě zkušenosti s tímto krátkodobějším půjčováním aut. Pokud se poprvé chystáte na Work & Travel, určitě doporučuji přečíst do konce!

Nejdřív úplné základy

Auto v pohodě půjčí jenom na český řidičák a „kreditní“ kartu (více o tom dále), ovšem doporučuji s sebou nosit do půjčovny i pas a mezinárodní řidičák (ten spíše kvůli případné policejní kontrole, sice ho nikdy po nikom nechtěli, ale stojí jen 50 Kč… údajně ho víc chtějí na východě, na západě spíš ne). Co se týká věku řidiče pro půjčení, tak auto lze půjčit od 18 let, ale od 18 do 25 let se platí různě vysoké příplatky za nízký věk (underage fee, ty skupiny bývají od 18 do 21 – dražší, a potom od 21 do 25 let – levnější).

kratkodobe-pujcovani-aut-v-usa-behem-work-travel

S jakou cenou počítat?

S jakou cenou zhruba počítat při plánování výletů na den nebo na pár dnů? Je to celkem jednoduchý – průměr za den půjčení se ustálil na $100 za 24 hodin půjčení auta pro pět lidí s řidičem pod 25 let (ne za jeden den, to je důležité a více o tom dále).

V těch $100 je základní sazba za půjčení, doplatek za nízký věk, pojištění auta a zodpovědnosti, projetý benzín, i případné mýtné atd. Dá se to i trošku srazit (zejména pří půjčení na více dnů a/nebo když vám je 25+), nebo i navýšit, pokud chcete jet ve více jak 5 lidech (ale potom zase spadne cena na jednu osobu, takže to nakonec stejně vyjde levněji); případně pokud je Vám pod 25 a chcete nějaký větší (Escalade) nebo zábavnější (Mustang) auto. Ale ta stovka za den je takový průměr a čím víc vás je, tím je to levnější, a $20/den za výlet je celkem zadarmo.

Auto na jeden den z letiště bývá většinou podstatně dražší, kvůli všelijakým letišním příplatkům, Hyundai i40 Sonata z Hertzu na letišti vyšel na cenu okolo $220, i kvůli tomu že už jsem absolutně nestíhal dotankovat do plna a pak doplácel benzín s cenou $10/galon. :D (To je 5x dražší než normálně.)

Teď už k těm samotným detailům, které u dlouhodobé výpůjčky vůbec neřešíte, ale při půjčení na jeden den se vyplatí brát je v potaz:

Jak se do té půjčovny vůbec dostat?

Když si půjčujete auto na roadtrip, tak jdete na letišti z brány přímo k půjčovnám, ale když jste v nějakým městečku, odkud se nedá nijak rozumně dostat (protože MHD v USA je non-existent), a půjčovna je ve městě 10-15 mil daleko, tak co potom?

Tedy první věc, kterou je dobrý vědět (a která sama o sobě dokáže ušetřit peníze, protože poprvé jsme do půjčovny jeli Uberem – více o tomto zde – tam i zpět a stálo nás to o $40 navíc, a k tomu celkem dlouhý čekání, protože on pro Uber na venkově taky jen tak někdo nejezdí): půjčovny často nabízí, že Vás vyzvednou a zase odvezou kam potřebujete, a to před zapůjčením i po vrácení auta.

Je to do nějaké určité vzdálenosti, a každá půjčovna to má trochu jinak. Ve Wisconsinu to třeba určitě nabízel Hertz a Enterprise. „Náš“ Enterprise měl takovou podmínku, že pokud ta cesta trvá míň jak 20 minut autem, tak pro Vás přijedou zadarmo. Případně to může být omezený vzdáleností, časem, denní dobou, víkendem atd. Takže pokud je nejbližší půjčovna dvě města od Vás, kam už se nedá dojít pěšky nebo na kole, a Uber nejezdí často nebo vůbec, tak není problém se do půjčovny dostat skrz jejich vlastní shuttle service.

Půjčovny to teda ani moc nepropagují, já jsem to zjistil v podstatě náhodou, ale určitě se podívejte na podmínky konkrétní pobočky, zda to nabízí, anebo ještě líp, přímo na tu pobočku zavolejte, a oni už Vám řeknou, co a jak. Může se třeba stát, že budete chtít auto hned v otevírací dobu a ten člověk na přepážce zrovna jezdí do práce okolo Vašeho resortu… :D

Často ty půjčovny bývají u velkých servisů nebo autosalonů, které mají vlastní shuttle z toho důvodu, že když někdo dá auto na servis a potřebuje se potom dostat domů nebo do práce (nebo obráceně), tak řidič servisu zákazníky rozváží tam a zpět, a toho můžete využít i Vy jako zákazník půjčovny.

Maximalizace času výpůjčky

Skrz online booking dané půjčovny si vyzkoušejte, jak přesně účtují cenu „per day“ a jaké jsou podmínky vrácení (resp. zda to jde i po zavírací době).

První věc je – dá se auto vrátit mimo otevírací hodiny? Resp. má pobočka cosi ve stylu „after hours key drop box“ (auto zaparkujete před půjčovnou a klíčky hodíte do schránky)? Pokud ano, nemusíte na sílu spěchat na vrácení před zavírací dobou (ale moc bych to neprotahoval, pokud auto nabouráte poté, co Vám výpůjčka oficiálně skončila, tak už neběží pojištění), ale je to fajn varianta při půjčování na víkend: např. půjčovna je zavřená v sobotu a v neděli, ale můžete si auto půjčit na pátek a sobotu (a vrátit jej v sobotu večer). Pokud pobočka after hours return nemá, tak je potřeba zbytečně platit ještě celou neděli (i když potřebujete auto jenom na sobotu a v neděli budete třeba zase v práci).

Druhá a důležitější věc. Půjčovny účtují cenu za za jeden den, ale to nemusí nutně znamenat od 9:00 do 17:00 (což je naprd, to nestihnete nikam ani pořádně dojet), ale často ta částka za jeden den bývá ve skutečnosti za 24 po sobě jdoucích hodin. To znamená, že když si večer, den před výletem a těsně před zavírací dobou vyzvednete v 16:50, tak ho musíte vrátit další den taky do pěti (resp. do 16:50), ale můžete auto využít ještě večer den předtím (nákupy, kino atd.) a na výlet můžete vyjet v 6 ráno a ne v 10 dopoledne, ale budete platit stejně, jako když byste si ho vyzvedli až v ten den v 9 ráno.

Když si tu rezervaci na webu uděláte přesně takhle na hodiny přesně, tak technicky máte auto o půl dne navíc; tedy auto od úterý 9:00 do středy 17:00 stojí stejně, jako od pondělí 17:00 do středy 17:00. Takže buď můžete jet na výlet už večer nebo alespoň brzo ráno, a dá se takto nahnat spousta hodin.

Nebo podobně: jeli jsme do Green Bay na zápas Packers vs. Raiders, cca 3 hodiny od nás. Zápas byl v sedm večer, auto jsme půjčili v 9 ráno, jezdili jsme po Wisconsinu, večer dojeli na zápas, po zápasu zpět, auto vráceno v devět ráno, zaplacen jeden den.

Opět, asi se to liší půjčovna od půjčovny, já konkrétně mluvím o Enterprise, ale dá se předpokládat, že spousta dalších půjčoven to bude mít podobně.

kratkodobe-pujcovani-aut-v-usa-behem-work-travel-2

Pojištění auta – které ano a které ne?

Problematika pojištění auta už se trošku prolíná i s „řešením“ auta na roadtrip. Každopádně „problém“ je v tom, že cena za samotné půjčení auta je většinou nízká, kolem $20-30 na den, k tomu se potom přičítá sales tax, enviromental tax, apod. To udělá třeba 10 dolarů. K tomu underage fee (u Enterprisu za $10/den pro řidiče pod 25, u Hertzu ale klidne $20+/den), to už jsme na nějakých $50-60/den. A potom pojištění.

Půjčovny vesměs nabízí 4 druhy pojištění k autu, které si můžete přikoupit a nebo je můžete odmítnout. Každá půjčovna je má pojmenované trochu jinak, ale v zásadě jde vždycky o to stejné. Začnu od nejdůležitějších po ty nejméně důležité:

  • DW (Damage Waiver),
  • SLP (Supplemental Liability Protection),
  • PAI/PAC (Personal Accident Insurance/Coverage),
  • RAP (Roadside Assistance Program).

A teď co pokrývá co a je potřeba, nebo ne?

  • Damage Waiver (též LDW jako Liability and Damage Waiver, což je kombinace DW a SLP) – toto pojištění kryje škody na autě. To znamená, že pokud půjčené auto nějak poškodíte (buď sami a nebo když do Vás nabourá nepojištěný řidič, a v USA jich není úplně málo), tak po Vás toto opravu tohoto poškození nebudou chtít uhradit, ale je potřeba přečíst si podmínky. Zejména, zda tam je nějaká spoluúčast (excess), a případně na která poškození se to nevztahuje (občas jsou tam výluky). S čerpáním tohoto pojištění mám i vlastní zkušenost, protože když jsme jeli na výše zmíněný zápas Packers vs. Raiders do Green Bay, tak to byla od nás celkem daleko (dohromady tam a zpět přes 700 kilometrů). Cesta tam i zpět byla sice celkem bez problémů, ale když jsme se vraceli asi ve tři hodiny ráno a vyhazoval jsem kluky ze Slovenska na jejich vile v našem resortu (já jsem bydlel trochu jinde), tak jsem netrefil odbočku k jejich vile. Už jsem byl tak unavenej, že jsem si toho sice všiml, ale pozdě, ale jen jsem šlápnul na brzdu, dal zpátečku a začal couvat, že tam teda zajedu správně. No, a zastavil jsem o krásný okrasný balvan a rozerval zadní nárazník. Nakonec to dopadlo tak, že jsem v půjčovně podepsal hromadu papíru (accident report, svědci, kdo byl/nebyl zraněn atd.), DW to pokryl zcela, neplatil jsem žádnou spoluúčast, a dobře to dopadlo. Dokonce ani při další výpůjčce jsem neměl nijak zvýšenou cenu tady těchto připojištění. Takže Damage Waiver rozhodně doporučuju. Je to jedno z nejdražších krytí ($15-20/den), takže pokud to auto máte na víc dnů (3+), tak potom už se to nasčítá a celkově jenom za tohle dáte třeba $60. Potom můžete zvážit, zda se Vám nevyplatí pojištění od třetí strany. Existuje pojišťovna s originálním názvem Insuremyrentalcar, která nabízí krytí zhruba za $30 až na 30 dnů, a pokrývají škody na autě do $100,000. Takhle se dá ušetřit pár dolarů, ale problém je, že pokud se něco doopravdy stane, tak škodu musíte nejdřív zaplatit ze svého a až potom ji nárokovat po této pojišťovně. Takže je na zvážení každého, jak moc se s tím chcete potom případně zaobírat. Zrovna ten Green Bay byl jednodenní rental, kde jsem to neřešil, ale předtím jsme jeli na 3 dny, kde jsem to měl takhle rozdělený. Po zkušenosti s touto nehodou už tuhle variantu tolik nedoporučuju. On i kdejaký škrábanec klidně udělá škodu za $1000, nedejbože při nehodě…
  • Supplemental Liability Protection (SLP) je pojištění zodpovědnosti. To znamená, že pokud půjčeným autem poškodíte majetek třetí strany (ať už je to další auto při nehodě nebo nabouraný plotek), tak SLP toto pokrývá, většinou s krytím do jednoho milionu dolarů, což je na jednu stranu docela vysoké krytí, ale nesmíte sestřelit třeba Porsche 918 Spyder (cena od $845 tis.) nebo sloup vysokého napětí který odpálí půlku města. :D Toto je druhý pojištění, které si určitě vezměte. Navíc, toto krytí se zrovna nedá zřídit nikde externě. Když se podíváte na všechny cestovní pojištění odpovědnosti, tak vždycky je tam výluka za škody způsobené řízením motorových vozidel, takže toto se nedá krýt nijak jinak (resp. levněji), než přímo přes autopůjčovnu. Pokud byste měli jenom ten DW, tak při nehodě sice nebudete platit škodu na autě samotném, ale budete platit škodu všem ostatním, takže toto pojištění určitě vzít.

kratkodobe-pujcovani-aut-v-usa-behem-work-travel-3

Další dvě pojištění, PAI/PEC a RAP už nutně potřeba nejsou.

  • Personal Accident Insurance (PAI) kryje vaše zranění a vaše osobní věci v autě. Zdravotní ošetření většinou kryje cestovní pojištění, jenom si zkontrolujte podmínky. U cestovních pojištění jako takových problém nebývá, ale pokud máte na Work & Travel pojištění přímo od agentury, které Vás kryje během pracovní části pobytu, tak si podmínky zkontrolujte, tam nezřídkakdy bývá výluka na zranění z řízení motorových vozidel. Ale pokud tam je, tak cestovní pojištění se dá zřídit i online a stojí pár korun. Teoretický problém je, že občas v podmínkách bývá, že byste si toto pojištění měli zřídit PŘED odjezdem do země, kde má platit.. A jinak, navrch k tomuto vás často v prvních 90 dnech pobytu v zahraničí kryje pojištění z platební karty (pokud takové máte). To ale mívá relativně nízké limity. A Personal Effects Coverage (PEC) je podle mého názoru na prd už úplně, má krýt věci, které v autě máte, ale téměř nikdy se nedají splnit všechny podmínky, aby to k něčemu bylo (př. škoda vám bude uhrazena jen pokud zloděj musel při vykrádání auta překonat nějakou překážku, auto bylo v monitorované garáži atd.) Navíc i pokud je toto splněno, tak limit je pár dolarů, většinou to rozhodně nepokryje např. dražší elektroniku.
  • Roadside Assistance Program (RAP) je klasická asistenční služba. Není to drahý a kryje to většinou jen krátký odtah, dovoz benzínu, výměnu kola nebo jump start (nastartování přes kabely, když se Vám vybije baterka). Vzhledem k tomu, že všechny půjčovnový auta jsou maximálně rok starý, a nemívají najeto víc jak 30-40 tisíc mil, nemyslím si, že je velká šance, že se rozpadnou uprostřed ničeho. A hladina benzínu v nádrži se dá kontrolovat celkem snadno…

Takže pojištění škod na voze a pojištění odpovědnosti určitě ano; pojištění zdraví (pokud jej máte odjinud), věcí a asistence nejsou potřeba.

K pojištění mě ještě tak napadá, že právě toto je v půjčovnách předmětem agresivního upsellu, kdy Vám budou nutit vždycky všechno („You want to be covered all in, don’t you?“); často i za pomoci šedivých praktik ve stylu toho, že bez těch pojištění auto půjčit nejde apod., což je samozřejmě blbost („The purchase of DW/SLP/PAI/PEC/RAP is optional and not required to rent a car.“).

Půjčovny extra pojištění nabízí proto, že Američani mají často pojistku na svoje vlastní auta, která jim může pokrývat i škody na autě/způsobené auty, které nevlastní, případně se to vztahuje přímo na půjčovny; takže Američan je schopný si půjčit auto doopravdy za tu nejnižší cenu, kterou vyhledávač ukáže, což může být třeba $25/den, a pořád bude krytý. My jako návštěvníci pochopitelně žádnou takovou pojistku nemáme, takže si ji musíme přikoupit u půjčovny. Většinou to ale hodně vnucují a už se mi i stalo, že mi prodejce zaškrtal, že všechny ty pojištění chci bez ptaní, a až na mou námitku, že chci jen DW a SLP, se uráčil formulář znovu vytisknout. Ale chce to nenechat se odbýt.

Další častá otázka sporů mezi je: čím platit?

Potřebuju kreditní kartu k půjčení auta nebo ne?

(Rozdíl mezi debetní a kreditní kartou doufám vysvětlovat nemusím, ale kdyby jo, tak jsem jej nastínil v tomto obecném článku o platbách kartou v USA.)

Krátká odpověď: nepotřebujete.

Je ale lepší ji mít. Jde o to, že ty pobočky mají často svoje interní směrnice, které se liší stát od státu, nebo i pobočka od pobočky. Jedna z těch směrnic může být, že „platby debetní kartou bereme jen od zákazníků, kteří mají řidičák z toho státu, kde si auto půjčují“ (tzn. půjčuješ si auto ve Wisconsinu a nemáš Wisconsinský řidičák? Plať kreditkou.). Nevím sice proč přesně to takhle v tom wisconsinským Enterprisu mají takhle nastavený (pravděpodobně risk-management), ale faktem je, že je to hlavně na vůli prodejce za přepážkou, jestli vám debetní kartu vezme nebo ne. Z toho důvodu se hodí na to moc neupozorňovat (viz dále).

Druhá věc je ta, že americký terminál nemusí vždycky poznat, jestli vaše česká debetní karta je debetní nebo kreditní. V posledních letech už jsou sice všechny karty embosovaný a s čipem (což je v USA hlavně na debetních kartách, nebo před pár lety aspoň bývalo), a ještě je na nich nápis Debit; ale pokud máte na účtu dost peněz a dostatečný limit, tak je to jedno.

Přesně toto se mi stalo ve Wisconsinu. Dvakrát nebo třikrát jsme si v pohodě půjčili auto (platby za rental od $80 do $260) na českou debetku z Komerční banky (pravda, je to taková, kde ten nápis Debit zrovna splývá s designem karty). Ale bez problémů. Při posledním půjčování auta jsem tam přišel, byl jsem tam ještě s dalším J1 ze Srbska, který měl auto půjčený den předtím, takže jsme se domluvili, že on mě hodí tam a já jeho zpátky. A tak tam tak čekáme (někdo před náma ještě řešil svoje půjčený auto), pak stál ve frontě na vrácení auta Nikola (ten Srb), a za ním já. Nikola šel na řadu, vrátil klíče, podepisoval papíry a já jsem se tak koukal okolo, na jejich plakáty a promo akce. A měli tam jednu akci na „Upgrade for $5 to Premium class. Credit cards only.“ (já jsem měl zarezervovaný Medium-sized car, ne Premium). A šel jsem na řadu. Na přepážce byl nějaký nový prodejce, kterýho jsem předtím nepotkal. A on mi zrovna nabízel, jestli bych chtěl tady ten pětidolarový upgrade na Premium. A já, místo toho abych řekl „jasný,“ jsem se prokecl, že bych ho sice chtěl, ale že nemám kreditní kartu, že ta moje karta je česká debetka. A najednou nastal strašný problém, že to mi to auto půjčit nemůže a že maximálně mi zařídí odvoz tam, odkud jsem přijel. Což jsem samozřejmě nechtěl, že… :D

Tak jsem vysvětloval že auto od nich už jsem měl několikrát, že jsem vždycky platil tady tou kartou, že to nikdy problém nebyl (samozřejmě jsem předtím neupozorňoval na to, že je to debetní karta, to v USA nedoporučuju nikdy, jsou z toho jenom komplikace). Nikola (ten Srb) se přidal do konverzace taky, že vždyť on právě taky platil debetkou (dokonce americkou!), u které terminál už většinou pozná, že je to debetka, a ne kreditka. A že Nikola není z Wisconsinu bylo jasný nejen z jeho přízvuku, ale i z jeho řidičáku (půjčoval si auto dokonce jenom na mezinárodní ŘP a pas). Nakonec teda prodejce couvl a řekl, že „pro jednou teda udělám výjimku a můžeš zaplatit tou svou debetkou“. A normálně jsem zaplatil a bylo. A kdybych se neprokecl, že to není debetka, tak by si toho asi ani nevšiml, protože se na tu kartu často ani nepodívají.

Takže: debetní kartou se platit dá. Je lepší ale neupozorňovat na to, že je to debetní karta. A pokud to ani tak nevyjde, tak to zkusit ukecat, protože není problém v tom, že ten terminál by tu kartu nevzal, ale třeba jen v interních směrnicích půjčovny. Pokud by se s autem něco stalo, tak z debetky si pravděpodobně nestrhli jen tak $2000 za škodu, ale pokud si vezmete alespoň to DW a SLP krytí, tak se tím dá argumentovat taky.

Pochopitelně ideální je tu kreditní kartu mít. Je to z toho důvodu, že půjčovna si na kartě vždy blokovala zhruba 1,5násobek předpokládané celkové ceny, potom při vrácení si strhnula skutečnou cenu, a původní blokace se až potom zrušila. Takže u 2denního rentalu za $160 můžete mít krátkodobě bloklých $400, se kterýma nemůžete hýbat. Stalo se mi, že ta první blokace někdy visela i 14 dní, takže jsem na účtu měl třeba v přepočtu $1000, a z toho $160 jsem zaplatil a nějakých $250 tam bylo 10 dní zablokovaných a nemohl jsem s nima nakládat. U kreditní karty tento problém odpadá, ale u debetky by to mohl být problém. Takže je dobrý si to hlídat a dávat si pozor abyste měli dost peněz na tohle (blokace peněz + následná platba za auto) i na vaše další osobní výdaje.

A poslední věc:

Jakou půjčovnu si vybrat?

A to je hodně individuální. Na venkově si moc nevyberete a budete rádi, že v okolí vůbec něco je, ve větších městech je situace lepší (ale zase tam to auto není potřeba tak často). My jsme nejblíž měli Enterprise, takže všichni brali všechny auta od nich. Nikdy nebyl problém, vždycky pro nás přijeli nebo nás odvezli zpět na resort (teda až potom, co jsme zjistili, že to jde). Lidi na pobočce byli v pohodě, první prodejce, s kterým jsem řešil půjčení auta poprvé byl dokonce naprostý opak toho, co jsem čekal: ptal se, který z těch krytí chci a který a který ne, zaujatě pokyvoval hlavou, když jsem mu říkal že PAI mám v cestovním pojištěním a u asistence pobaveně komentoval, že to je jasný, že natankovat si snad zvládnu sám. :D Jiný prodejce nám zdarma upgradoval auto z nejlevnějšího Economy auta na mid-size („I have something more fun for you“ a dostali jsme úplně nový Hyundai Veloster 1.6 Turbo)… Jediná negativnější zkušenost byla tady výše popsaná lapálie s debetní kartou. Takže já si určitě na Enterprise stěžovat nemůžu, dokonce i jak jsem vracel to nabouraný auto, tak jsem čekal kde co, ale nakonec jen tak okouknul auto, řekl, že mám DW, takže nic platit nebudu, že se to holt občas stává a že nemusím mít strach (myslím, že na mě byla nervozita dost vidět).

Tak to by bylo asi všechno, doufám, že Vám tyhle zkušenosti pomohly, pokud máte nějaké dotazy, tak se ptejte v komentářích. (y)

Další užitečné články:

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *