„Asi je vsem jasne, ze kdo chce anglicky umet dobre, tak na to 4 hodiny ve skole nestaci. To je v poradku. Ale v takovem pripade, pokud ve skole chceme ziskat nejake zaklady, je ta vyuka celkem k nicemu.

Netvrdim, ze jsem se ve skole nic nenaucil. Ale za to, ze tady od prvniho dne bez problemu rozumim vdecim tomu, ze jsem tri roky predtim skoro kazdy den koukal na filmy a serialy v anglictine, posledni rok i bey titulku (jaklychkoliv). Tohle se da celkem natrenovat.

Ale anglictinu se ucime, abysme se v USA domluvili. Rozhovory. Mluvenim. Podle me se uci moc gramatiky a nepotrebnych veci (treba jsem tu jeste nikoho nenavigoval, jak se nekam dostat, kam odbocit, i kdyz to ze zakladky i stredni umim perfektne) a ve skole se malo MLUVI. To je podstatne. Mluveni s durazem na peknou anglictinu (treba jak mluvi jeden Ind je strasne). Pokud na otazku WHERE IS YOUR BROTHER odpovite i think she is his room, nikdo si toho nevsimne. Je to sice prasarna a souhlasim s nazorem, ze anglictine by se mela naucir v nejcistsi forme a pak se muze otloukat, ale neco je spatne, pokud jsem prijel a ze zacatku vic premyslel nad tim, JAK rict, to co chci rict, a ne CO vlastne chci rict…!

Preju ti, abys ses do Ameriky zase dostal, z vlastni zkusenosti vim jak je to slozite, ale stoji to za to. Good Luck!

Ve vsem mas pravdu… snad jen s tim jazykem, podle me ho nezapomeneme vubec, jen je v supliku. Kdyby ses treba vratil do USA, tak se ti to po chvili hned vybavi a vsechno to bude jako driv… a takovy ten sirsi zaklad, ktery staci na preziti v zapadni Evrope i jinem vyspelem svete, budes uz znat porad i bez premysleni :D Chce to otestovat.

To, jak se adaptuješ ve škole, záleží jen na tvojí snaze a vstřicnosti učitelů. Mě učitelka angličtiny bere spíš jako takovou zajímavou „kulturní vložku“, takže nijak nebazíruje na tom, abych zvládal perfektně gramatiku, stačí když jí pomáhám ve třídě s konverzací a podobně. Navíc bych i řekl, že jakkákoliv anglická gramatika leze do hlavy 100x rychleji než před odjezdem, těžko říct, jestli tu tak zvolnili tempo nebo co. Věř tomu, že bys měl mnohem lepší výsledky, když bys ty srovnávačky dělal. Já jsem si uvědomil, že když zvládnu zkoušky, tak už snad všechno, a s tím proplouvám, zatím pořád, bez problému.

Angličtinu bych na sobě rád posoudil, ale bohužel není kde. Rozhodně už to není to, co to bývalo, ale řekl bych, že jazyk nezapomenene nikdy. Asi před měsícem jsem volal do Montany, pokecal a tak, a bylo mi řečeno, že můj přízvuk se vrátil zpět – a mně to vůbec nepřišlo. Na druhou stranu, v běžné domluvě je to pořád nadstandard – sice jsem nebyl v Německu, ale před týdnem jsem se vrátil z lyžařského zájezdu z Rakouska, a taky tam všichni mluvili anglicky. Ten pocit, kdy ostatní děcka s němčinou i angličtinou jsou bezradní, a já se domluvím s každým, všude a na čemkoliv, je k nezaplacení. Samozřejmě druzí lidé také dost ocení, když jim třeba člověk pomůže vyřešit nějaký problém, na což by si jazykově netroufli.

Co mi z USA chybí a co ne, to je na samostatný článek ale bude to podobné, jako u mě. S tou absencí máš naprostou pravdu. Myslel jsem si, že nákaza „dochvilnosti“ mně vydrží podstatně déle, ale asi po týdnu jsem se na to zase vysral a chodil pozdě :) Stejně tak třeba s respektem vůči učitelům, který je na dost jiné úrovni, než byl :D S těmi sporty taky souhlasím na 100%, moc mi chybí ta „buzerace“, abych něco dělal. Taky to mělo výsledku, dneska 400m zaběhnu sotva za minutu :D

K závěru bych chtěl napsat, že tento pobyt asi teprve naplno oceníme. Život je před námi, a tak příležitostí uplatnit angličtinu (a nejen tu), bude dost. Ať už budeš hledat v Rakouském hotelu ztracený ručník, nebo budeš řídit velkou firmu. Howgh, snad jsem nenapsal sračku :)