Jak to vypadá, když u fjordu v Norsku nasněží

Celou dobu, co jsem v Norsku (od srpna), se sám sebe ptám: Je to tady spíš jako někde u moře, protože je tady fjord, ve vzduchu je cítit sůl a moře, nebo spíš jako někde v horách, protože jsou všude okolo zasněžené vrcholky kopců (i v létě) a čerstvý vzduch?

No, ukazuje se, že obojí, a nejvíc super to je když do toho všeho začne sněžit!

Sněží

Celou dobu tady jsem nijak moc nepočítal s tím, že vůbec nějaký sníh v Norsku uvidím, protože jedna všichni říkali, že sněží až tak od ledna, kdy už budu mít po Erasmu. A i obecně je tady na západě u fjordu (=nula metrů nad mořem) celoročně docela teplo i v zimě, proto mě opravdu velmi mile překvapilo, když jsem ve pátek, asi v deset večer, vykouknul z okna a uviděl sníh! Hned jsem vyběhnul ven, a i když to za tím byl jenom takový poprašek, na sněhuláčka to stačilo.

Ještě víc sněží

V pět ráno mě potom vzbudilo, jak radlice řinčela o asfalt… na jednu stranu mě to sice naštvalo, na druhou stranu jsem musel obdivovat, jak bagry s pluhy okamžitě vyjely a odhrnovaly, namísto toho aby do novin poskytovali rozhovory o tom, jak je ten sníh zaskočil, jak to tak někdy bývá zvykem. Ospalý jsem vykoukl z okna, viděl pěknou nadílku a odhrnuté silnice, pak jsem znova usnul a znovu se probudil až v deset (v pátek a v sobotu se na kolejích totiž nedá moc spát, protože s nočním klidem se nikdo neobtěžuje).

Vykouknu z okna a dostávám menší příjemný šok: všechno bylo znovu pod nánosem sněhu a pořád hustě sněžilo! Pořád nceola jsem jenom opakoval: „Ježišmarja, to je ale SUPER!“ :D

Abych to trochu ujasnil, už pěknou dobu jsem nebyl na horách a doma, na jižní Moravě, už posledních pár let pořádně nenasněžilo ani jednou, takže taková chumelenice bylo něco, co jsem už dost dlouho neviděl.

Beru foťák a hned jdeme s Ann na procházku, „bohužel“ mám nový starý foťák, který jsem koupil v Anglii a prodejce mi k němu dal jenom 5 neoriginálních baterek, a jak se ukázalo, ani jedna z nich nemá moc ráda teploty okolo nuly a najednou se tvářily jako vybitý, přestože jsem je zrovna nabil. No nevadí, něco málo jsem nafotil, ale hlavně ten pocit, když jsem se procházel po pobřeží, koukal na trajekt, něco, co má člověk od malička spojený s létem a teplem, a přitom na mě sněžilo tomu dodávalo skutečně zvláštní atmosféru.

Vrátil jsem se zpět ke kolejím a protože bylo akorát 11 hodin, kdy v sobotu otevírá takový obchod se vším možným (Europris), akorát jsem se vydal koupit nějakou stěrku na sníh na auto, protože oškrabávat namrzlý sníh z dodávky starou platební kartou je poměrně na dlouho…

Klouzá to

Sice tady ve Voldě částečně silnice štěrkují, a hlavní silnice vypadala dokonce i posolená, celkově to ale prý v Norsku není pravidlem a na spoustě cest, hlavně mimo město, tak v zimě čeká na řidiče buď uježděný sníh nebo prašan. A na tom guma zrovna nedrží. Naprostá většina aut tady proto v zimě nasazuje pneumatiky s hřeby, které jsou na to ideální a zdá se mi, že i poměr 4×4 aut tady bude taky mnohem větší než v ostatních státech. Místní jsou proto celkem za vodou. A pokud už má někdo jenom zimní gumy, tak ve Skandinávii jsou údajně ještě měkčí než stejné gumy pro střední Evropu.

Takže co se mohlo stát mě, s předokolkou a středoevropskou zimní gumou? No, klouzalo to. Všechen štěrk, který mě včera překvapil, že na silnici vůbec je, byl pod do hladka uježděným sněhem. Opatrně dojedu k obchodu, koupím smetáček a škrabku, jedu zpátky na koleje a začínám trochu dostávat strach z cesty zpátky do Česka, do které zbývá necelý měsíc.

Sníh je super, ale musím se učit

V úterý máme akorát další zkoušku a musíme se s Ann učit (máme stejné předměty), ale protože přestalo sněžit a venku se udělalo hezky, nenapadne nic lepšího, než se fakt jít učit… nasazovat řetězy. :D

Spousta sněžných řetězů (hlavně těch dražších) už je dneska „quick fit“ a nasadit je otázkou chvilky, i pro Multivan máme takový… akorát doma. Koupil jsem proto v Norsku nejlevnější řetězy (kupodivu „jenom“ za 399,- NOK), takový ty klasický řetězy, u jejichž nasazování to chce i trošku zapřemýšlet co a kam patří a jejích montáž je v manuálu popsaná na 15 stránek. Nakonec to ale nebylo tak hrozný, a i Ann to zvládla nasadit velmi rychle jenom podle obrázku na obalu. :)

Následujících 40 minut jsem strávil ježděním všemožnýma uličkama, na čerstvém i uježděném sněhu, čím strmější kopec, tím lepší. Moje obavy z cesty domů se najednou zase o hodně zmenšily. Hřeby nebo 4×4 to sice nejsou, ale pomáhá to velmi!

Pak se zase zatáhlo a začalo znova sněžit, tak jsme to sbalili, postavili dalšího sněhuláčka a šli domů… se učit. Večer se na chvíli zase rozjasnilo a naskytl se pohled, který už jsem dlouho neviděl. Poslední týdny je totiž pořád jen zataženo a/nebo prší, takže šedivo a šedivo, ale ne dnes:

No prostě a jednoduše, nasněžilo a je to super. :) I když tady okolo fjordu to prý vždycky vydrží jenom pár dní a pak to zase roztaje.