RSS
 

Články označené tageem vízum

Možnosti dlouhodobějšího pobytu v USA

14 Říj

Už byly napsány mraky článků na téma, proč jet na výměnný studentský pobyt. Tento se k nim tak trochu přidá. Protože já už tady jsem, začal jsem zjišťovat, jaké jsou možnosti, až se sem budu chtít někdy vrátit. A v tom mi došlo, že tento výměnný pobyt je vlastně ohromně jednoduchá příležitost, jak žít v USA celý rok. Protože pokud bych si třeba řekl, že na výměnný pobyt si netroufnu, ale rád bych se do Ameriky někdy kouknul na delší dobu (půl roku až rok), tak ono těch možností zase tolik není.

Proto pokud se do Ameriky chcete podívat na delší dobu a zároveň z nějakého důvodu nechcete jet na výměnný pobyt, radši to ještě přehodnoťte.

No a jaké jsou ty možnosti? Studoval jsem to jenom zběžně, ale tady jsou:

Různé druhy víz

Nejjednodušším typem víza, které se dá získat, je ESTA, což vlastně není ani vízum, ale jen jakýsi status turisty. Lze tu na něj zůstat maximálně tři měsíce v kuse, nelze pracovat. Dobré na dovolené, na nějaký delší pobyt asi moc ne.

Dalším stupněm jsou potom víza B, což jsou asi nejtypičtější víza pro pravidelné turisty nebo obchodníky. Mají platnost většinou 10 let, ale opět tu můžete pobýt maximálně tři měsíce. Potom musíte vycestovat za hranice a zase se vrátit. Na tyto víza se tu nedá pracovat, což ostatně ale nemůžete ani jako výměnný student – jako výměnný student jsem tu ale zaměstnaný aspoň tou školou (ve smyslu, že se nenudím celé dny doma).

Kromě toho se sem dá přijet na pracovní stáž (vízum J-1, nicméně „jen“ na 4 měsíce) – na to ale musíte být studentem vyšší odborné nebo vysoké školy tady v Česku. Poslední možnost je studium vysoké školy v USA, na kterou je ale obtížnější se dostat (teda pro mě, pokud jste dostatečně chytří, zas takový problém to asi není).

Takže k případným plusům a mínusům proč ne/jet (taky jsem si takový seznam kdysi napsal, ale už si nepamatuju, co jsem tehdy napsal do mínusů) si můžete připsat tohle – tedy pokud sem chcete jet i kvůli Spojeným státům samotným, ne jen kvůli jazyku.

(Legální) imigrace

Jen tak pro zajímavost, jaké jsou možnosti legální imigrace (tj. získání občanství, případně pracovního povolení)?

Nejjednodušší je asi uzavřít manželství s občanem USA – to ale nebude fungovat, pokud to budete dělat jen kvůli tomu. Další možností je investovat statisíce dolarů na území Spojených států, což pro některé jedince asi nebude problém. A poslední možností, o které vím, je výhra zelené karty – asi se to zdá nereálné, nicméně jednu takovou výherkyni jsem viděl na imigrační kontrole, která z toho byla poměrně nadšená. Já bych ale asi nebyl.

Proč? Neměl bych nic proti tomu nějakou dobu tady žít a pracovat (přesněji podnikat – na to jsou taky víza; protože být v USA zaměstnanec je docela síla, o čemž bude jeden z následujících článků). Na druhou stranu, můj domov je a vždycky bude v České Republice. A pokud vyhrajete zelenou kartu, tak se sice stáváte “plnohodnotným” občanem USA (snad až na nějaká nepodstatná práva jako nemožnost stát se prezidentem), ale zároveň musíte většinu roku strávit v USA, což je problém, pokud se chcete (byť jenom na čas) vrátit. V takovém případě se sice můžete zelené karty vzdát, ale dostat se do USA potom znovu už by mohl být problém…

 
Komentáře (5)

Čtvrtek, Říjen 14th, 2010 05:19 pm GMT +2 v kategorii Ostatní

 

Jak jsem si šel pro vízum

30 Čer

Když jsem poprvé začal vyplňovat formulář DS-160, měl jsem pocit, že o tom, jak ho vyplnit by se dala napsat celá kniha. Ale teď už konečně můžu říct, že pro exchange studenty je získání víza formalita. Cestuje se na víza J-1, to je vízum pro studenty, kteří chtějí v USA studovat nebo pracovat (práce typu au-pair, plavčíci apod.) po omezenou dobu.

Pro vyřízení víza je potřeba

  • cestovní pas (který musí být platný ještě půl roku po návratu, takže s mým rok starým biometrickým pasem na 10 nebyl problém)
  • formulář DS-160 (vyplňuje se online a přinese se jen potvrzení) a DS-2019 (v tomto případě dodala Student Agency)
  • doklad o uhrazení poplatku SEVIS (taky dodala agentura) a o zaplacení kurýra
  • fotografie formátu 5×5 cm (pokud se Vám ji podaří nahrát při online vyplňování DS-160 formuláře, tak ji nebudete potřebovat)
  • potvrzení o studiu
  • souhlas druhého rodiče (pokud vám ještě nebylo 18)
  • $140 jako poplatek za vyřízení (u některých typů víz se platilo až $390 :-)).

Nejvíc času zabralo určitě vyplňování onoho formuláře DS-160, kde se ptají na každou ptákovinu. Kdo jste, kdo jsou vaši rodiče, kdo platí vaši cestu, jestli jste terorista, jestli máte speciální chemický výcvik, kde budete bydlet, kontakty na osoby, které vám to potvrdí a tak. Nejdřív jsem nevěděl, co do půlky formuláře napsat (různý čísla z pasu), pak jsem ale zjistil, že půlka věcí se ani vyplňovat nemusí (jen se zaškrtne does not apply), a měl jsem to vyplněné za 15 minut. Do formuláře šlo taky přímo nahrát moji fotku, takže potom už nechtěli 5×5 cm fotku fyzicky na ambasádě.

Výhled z hostelu na Prahu

Když jsem měl vyplněný tento formulář, zažádal jsem si o termín na ambasádě – k mému překvapení byly volné termíny hned další den, ale to jsem nestíhal, takže jsem si zvolil termín 28. 6. v 8:30 ráno. Později jsem zjistil, že na času nezáleží, ochranka si mě jenom odškrtnula a pustila mě dovnitř.

Protože jsme já ani taťka nechtěli vstávat ve čtyři ráno a ještě k tomu riskovat nějakou zácpu na dálnici, vyjeli jsme do Prahy už v neděli večer. Na D1 byla sice zácpa i tak, ale aspoň jsem se prošel po večerní Praze, při té příležitosti jsem okouknul obchody se suvenýrama na potencionální dárky pro rodinu, a okolo jedné hodiny ráno jsme se vrátili zpět na hotel. Z toho jak je v Praze rušno i v noci nebylo poznat, kolik je vlastně hodin. :-D

Ráno jsme vyrazili směrem k ambasádě, která byla od našeho hotelu jen pár minut. Ambasáda šla poznat už z dálky podle dlouhé fronty lidí, kteří v ruce většinou třímali stejnou složku s pasem a vytisknutou stránkou, jakou jsem si nesl i já. Po nějaké době na nás přišla řada, jeden z členů ochranky se omluvil, že „dneska je vás tady nějak moc“, přetřel tašku hadříkem na detekci trhavin (nebo co) a pustil nás dovnitř. Tam nás hned obrali o veškerou elektroniku a zavazadla, a výměnou za ně jsme dostali visačku s číslem. Pak už jsme se mohli vydat do sekce pro nepřistěhovalecká víza, kde se tvořila stejná fronta jako venku. Její stání jsem si krátil krátit prohlížením různých letáků a fotek, které ostatní turisté zaslali na ConsPrague@state.gov. Za zmínku taky stojí fotky indiánů, z nichž se jeden velmi podobal Karlu Gottovi. :-D Taky mě zaujalo několik letáčků, např. o novém designu amerických bankovek nebo o bezvízovém cestování přes ESTA, ke kterému stačí jenom biometrický pas (což ale mohou využít jen turisté).

Číst celý článek »

 
bez komentářů

Středa, Červen 30th, 2010 05:56 pm GMT +2 v kategorii Před odletem, Výměnný pobyt 2010/2011