San Francisco poprvé

Na prostřední den našeho třídenního víkendu (Labor day) jsme měli naplánovaný výlet do San Francisca. Na cestu jsme se vydali tentokrát včas, cestou jsme naložili další dva exchange studenty a jejich dva host-rodiče, takže typický americký GMC Suburban byl rázem malý.

Do San Francisca jsme dojeli asi za hodinu a půl, a auto jsme vyhodili u první stanice metra. Mimochodem tady definitivně padl mýt, že Američani jsou schopní ujít jenom vzdálenost z domu do auta, protože celý den jsme chodili a chodili a chodili. Ale k tomu se ještě dostanu.

Metro v San Francisco (ono to ani není metro, protože tunelem jezdí snad jen pod vodou) mě hned zaujalo tím, že jsou v něm koberce. Sice špinavé, ale i tak koberce. Nevím jak je to tu s kriminalitou, v metru i na stanicích je brutální množství kamer. Pokud vynechám strašení o velkém bratrovi, tak by mě docela zajímalo, kam se všechen videomateriál ukládá, oproti tomu musí být celé datové úložiště Rapidsharu malinkým datovým centrem.

Metrem jsme jeli docela dlouho a vystoupili jsme nedaleko Port of San Francisco, který byl celý přeplněný různými umělci v duchu tohoto města. Naživo jsem taky poprvé viděl alespoň nějaké menší americké velké mrakodrapy a obrovské dlouhé ulice navržené podle pravítka. :-)

Od místa, kde žiju, se to tu liší hodně. Ať už jde o „satelitní městečka“ na okraji San Francisca – domy jsou tu větší a hezčí (alespoň nějaký náznak křidlic na střeše), ale jsou naprosto namačkané na sebe, což třeba tady v Escalonu nejsou. Ale to je jenom ta část, kterou jsem viděl z metra. Tam je hluk, tudíž nižší cena za domy, tudiž jich developer namačkal hodně na sebe. Těžko říct. :-) A nebo o ten ruch velkoměsta, který pochopitelně na venkově chybí. Taky jsem si všiml výrazně většího počtu menších aut, a truck s korbou, jaký má tady na venkově každý (jeden nebo víc), jsem za celý den viděl snad jeden.

No každopádně tady jsme chtěli zakoupit lístky na prohlídku Alcatrazu, ale ty byly bohužel vyprodané až do úterka (byli jsme tam v neděli), takže jsme jako alternativu zvolili lodní projížďku okolo Alcatrazu a Golden Gate Bridge za $16. Lístek je volný, a proto můžete vyjet v kterýkoliv čas. Nejbližší byl ale asi až za dvě hodiny, tak jsme se vydali do takového toho turistického centra, kde je jeden obchod za druhým a nakupovali jsme. K tomuhle snad jen dvě zajímavosti – potkal jsem tu dva Slováky, a došlo mi, že češtinu/slovenštinu jsem už měsíc neslyšel živě. A potom v čokoládovém království (tak nějak se ten obchod jmenoval) jsem potkal obyčejnou Milku za $5, a na běžnou mléčnou Lindt čokoládu je tu taky slušná přírážka :-)

Na snídani jsme zašli do takového pekařství, kde se vystavené pečivo tvářilo jako to evropské, bohužel u toho to zůstalo. :-(

Po nákupech jsme se pomalu vydali směrem k nástupu na loď, kde cestou jsme pořídili pár fotek tuleňů v přístavu. Před naloděním nás fotogarf vyfotil před obrovským plakátem Golden Gate mostu; kupodivu to vypadalo na vytištěné fotce hodně reálně, ale přecejen dát za dva kusy $22 je celkem dost, takže jsme si ji potajnu počesku vyfotili a fotku jsem potom vyčistil v Photoshopu a rozeslal zúčastněným. :-)

O samotné projížďce toho není moc co říct. Alcatraz je Alcatraz. Byla poměrné malá viditelnost kvůli smogu/mlze, ale nějaký fotky mě přecejen vyšly. Co mě ale dostalo bylo obrovské množství kiteboarderů okolo samotného Golden Gate Bridge, kterých bylo opravdu hodně, a kupodivu nešlo o žádný mladší sportovce, ale často o čtyřicátníky-padesátníky, kteří využívali vln od lodí ke skokům. Někteří najížděli docela dost blízko lodí nebo i blízko sebe. Docela by mě zajímalo, jak často někdo narazí do lodi nebo do někoho jiného, protože občas to bylo fakt natěsno.

Po této projížďce jsme se pěšky vydali do China Townu, trošku jsme sice bloudili, ale s iPhonem a Google Maps jsme se tam nakonec doplazili. Co me tady překvapilo, byly sídla společností jako Citi Bank s logem a nápisy kompletně v čínštině… jinak tu bylo dost takových těch klasických turistických obchodů, kde se dalo koupit všechno od Enjoy California triček přes super set 600ti 11,5g poker žetonů s natištěnou hodnotou za pouhých $40 až po klasické čínské hábity :-) Taky jsme tady byli na večeři, tahle čínská restaurace naštěstí napravila můj špatný dojem z poslední návštěvy čínské restaurace v Brně, kde mi bylo z něčeho špatně. Tady jsem toho snědl fakt dost (znáte takový ten otočný talíř v čínských restauracích?) a nic mi nebylo. Potom jsem se vydali nočním San Franciscem zpět ke stanici metra. Sice by mě nebavilo celý den stativ nosit, ale večer mě fakt štvalo, že ho nemám. Některé budovy jsou v noci úžasné, a to jde „jen“ o San Francisco, které nějakými úžasnými mrakodrapy neoplývá.

Do stanice metra jsme došli už fakt pozdě, tak mě docela překvapilo, že si tam jen tak seděl člověk s notebookem a mobilem jen tak položeným vedle sebe… A když přijelo metro, tak poslední volný místo k sezení bylo vedle takových Portoričanů, typ lidí, vedle kterých bych si nikdy nesedl (prostě vypadali jako gangsteři :-)), ale moje nohy měli jiný názor. Trochu nejistě, se zrcadlovkou na krku jsem si vedle nich sedl, a až na to, že vypadali jako kokoti, se bavili mezi sebou úplně normálně.

No, to by byla asi celá první návštěva San Francisca :-)

Fotky jako vždy: