Zaseknutí v Queens kvůli sněhové bouři (#ny2k16 – den 4.)
sobota, 23. ledna 2016
Jak už jsem zmínil v předchozích článcích, původně jsme v sobotu ráno už měli vystupovat z Megabusu v kanadském Torontu, nicméně tento spoj, stejně jako velká spousta dalších (pozemních i leteckých) byl zrušen kvůli předpovídanému blizardu, který měl zasáhnout velkou část východních Spojených států.
Fakticky nasněžilo!
A jak jsem zmínil na konci minulého článku, ještě v deset večer, kdy jsem šel spát, nespadla jediná vločka, proto moje úplně první reakce po probuzení samozřejmě byla jít se podívat z okna. Z našeho pokoje byl ale výhled jenom dovnitř bloku, prostor zhruba o velikosti 4×4 metry, vysoký 4 patra, takže výhled nic moc… ale bylo naprosto očividný, že nasněžilo a že nasněžilo hodně!
Hned jsme se obléknuli a šli ven, za mírného nepochopení spolubydlících (což jen tak mimochodem byly Rusky… očividně ne ze Sibiře). Na chodníku bylo poctivých 30-50 centimetrů sněhu a pořád brutálně chumelilo dál. A bylo to super! Teda, pro mě. Říkal jsem si, jak super by bylo vidět New York pod sněhem, když už tam „musím“ jet v lednu. No, be careful what you wish for. Že nás zasáhne největší sněhová bouře za poslední léta, jsem zrovna nečekal (to vlastně kecám, trochu jsem v to tajně doufal).
No ale k mému překvapení to tady fungovalo. Popelářská auta nasadila radlice, autobusy MTA (něco jak IDS, bych řekl) zase řetězy a v omezeném režimu se dalo fungovat, byť bylo absolutně nedoporučováno kamkoliv vyjíždět vlastním autem. Celkem pochopitelně. O Američanech se často říká, že mnoho rozumu nepobrali a já ze zkušenosti musím konstatovat, že někdy je to pravda. Snaha mnoha lidí někam odjet autem na letních pneumatikách (!) nebyla příliš úspěšná a ulicí se táhla vůně pálících se spojek… kromě toho vyhrabat auto byla alespoň půlhodinka práce s lopatou a hlavně téměř nulovou šancí zaparkovat znovu zpět na stejné místo (sněhu bylo prostě hodně a pořád sněžilo dál).
No, nechali jsme některé místní experty jejich snažení a prošli se pár bloků. Bylo by super dostat se na Manhattan, ale to nehrozilo vzhledem k tomu, že velká část metra v Queens vedla nadzemí a linky jezdily ve velmi omezeném režimu. Navíc později toho dne byl vyhlášen zákaz cestování (doručený jako alert skrz GSM síť), takže by se dost reálně asi stalo to, že bysme se potom už třeba nedostali zpátky.
Den jsme proto strávili přesně tak, jak někdo všera prohodil v jednom obchodě – koukáním na Netflix a občas jsme se vyšli podívat ven, kolik toho ještě nasněžilo. Během soboty jsme tak na Netflixu objevili spoustu pokladů, bohužel spousta jich taky byla dostupná jenom z U. S. Například stand-up vystoupení Johna Mulaneyho jsou naprostá špička! (A v článku z následujících dní z Washingtonu D.C. se k němu ještě krátce vrátím.)
Na našem airbnb bytě ještě přišel v průběhu dne údržbář chytit krysu (viz závěr předchozího článku) a vtipkoval, jestli ji nechceme k obědu, když se teď dá tak blbě dostat do obchodů. :D
A navečer Casey Neistat dorazil můj smutek z toho, že jsme se nemohli podívat na Manhattan.
Jeden z místních, newyorských, fotografů na Instagramu hlásí, že je na nohách ve městě od čtyř ráno a nafotil několik tisíc fotek. Závist.
Takže to byl první den tzv. apokalypsy àla USA. Prostě hodně nasněžilo. Bylo z toho velké haló, ale musím konstatovat, že to asi bylo potřeba, aby se venku pohybovalo doopravdy co nejmíň lidí. Ono několik milionů lidí, kteří nejsou zvyklí na sníh je něco jiného než pár tisíc usedlíků v Alpách, kteří jsou na podobné situace několikrát za zimu naprosto zvyklí a hlavně připravení. Ale počasí jako takové apokalypsu nenaznačovalo v ničem. Takže je při varováních asi lepší to trochu přibarvit. A abych byl fér, tak byly i místa, kde nasněžilo ještě víc, viděl jsem několik časosběrných videí, kde přes nos nasněžilo regulérních 1,5-2 metry sněhu (oficiální rekord je 168 cm sněhu v Severní Karolíně).
Jinak ale nutno dodat, že i v sobotu bylo dost obchodů otevřených, hlavní ulice byly pravidelně prohrnované pluhy, a i metro se snažilo alespoň minimálně jezdit; ale asi bych si netroufl vydat se dál od bydlení, než bych byl schopný se vrátit pěšky zpátky.
To be continued… v dalším článku zase krátce o tom, jak to vypadá „Den poté“ a tak. :)
