Hledání bydlení v Park City na Work & Travel

Pozn. článek je protkán náhodnými fotkami z Park City, protože předtím to byla móc dlouhá nudná nudle textu. :D

A pokud vás nezajímají čtyři stránky nepraktických keců, můžete rovnou přeskočit na odstavec, kde se konečně začínám zabývat přímo hledáním bydlení v Park City. :D

Na úvod

Léto 2018 jsem strávil v Park City v Utahu, což bylo poprvé za tři roky ježdění na Work & Travel, kdy jsem si poprvé hledal sám bydlení dopředu, a v tomto článku bych chtěl shrnout svoje zkušenosti, třeba se budou někomu hodit. :)

Návod můžete použít i obecněji, pokud jedete do „ski townu“ (třeba Keystone, Breckenridge, Aspen, Vail apod.).

Ale těžko se hledá bydlení v oblasti, kde jste nikdy předtím nebyli (a nepracovali) – a hned vysvětlím, v čem může být problém. Proč? O rok dříve jsem byl v Keystone v Coloradu, kde jsem měl práci zajištěnou u Keystone Resort Property Managementu. To je takový obecný název, kdy realita byla taková, že až přímo na místě se rozhodlo, jestli bude člověk pracovat v budově, která bude pět minut pěšky od zaměstnavatelem zajištěného ubytování (k tomu se taky dostanu), nebo v budovách, které budou třeba 10 minut daleko autobusem. Kdyby už člověk jel podruhé ke stejnému zaměstnavateli na stejné místo, tak už bude mít představu, v jaké oblasti bydlení hledat, a v jaké ne; takto je to i trochu risk, jestli člověk nebude bydlet někde, kde potom úplně zbytečně stráví půl hodiny denně v autobusech, které nejezdí zrovna často (ale v USA může být člověk rád, že jezdí alespoň trochu).

Konkrétně v Keystone byla situace taková, že autobusy spíš nejezdily, ale kdo bydlel v zaměstnavatelem zajištěném ubytování (v Keystone to byly konkrétně Sunrise Apartments), tak měl tu výhodu, že si mohl kdykoliv zavolat on-call shuttle, do 5-10 minut přijel autobus na zavolanou a odvezl Vás do práce.¹ Problém by byl, kdyby si člověk hledal bydlení sám a našel by si něco třeba v blízkém Dillonu nebo Silverthornu, kde už by se musel spoléhat jenom na pravidelnou městskou dopravu, která jezdila zhruba po 20-30 minutách (protože tak daleko už on-call shuttle nezajížděl). Tohle všechno se dopředu jenom z Google Map a informací od zaměstnavatele zjišťuje dost blbě.

A ty minuty už se potom nasčítají, pokud v práci potřebujete být třeba na 9:15, ale nejpozdější autobus, kterým to stihnete vyjíždí už v 8:30, zatímco s on-call shuttlem stačí vyrazit až v devět. No prostě čím blíž práci bydlíte, tím líp (logicky).

Kdy má smysl hledat bydlení na vlastní pěst? (Obecně na Work & Travel, nejen v Park City)

No a tím se zvolna dostávám k tomu, kdy má smysl vlastní ubytování hledat. Mám se spolehnout na ubytování, které nabízí zaměstnavatel, nebo si něco najít sám?

V situaci, kdy zaměstnavatel ubytování nenabízí vůbec (maximálně nabídne pomoc něco na místě najít), je to celkem jednoduchý – začněte co nejdřív hledat sami.

V situaci, kdy zaměstnavatel nějaké vlastní ubytování nabízí, je pár věcí, co stojí za zvážení. Zejména:

• Jedu sám, nebo ve skupince? Nebo s přítelem/přítelkyní?
• Kolik stojí nabízené ubytování, jaké má podmínky a jak vypadá?

Historická vsuvka k prvnímu a druhému bydlení na Work & Travel

Kdybych jel úplně sólo, tak pokud je dobrá cena za zaměstnavatelem nabízené ubytování, tak asi nemá moc smysl něco hledat. Na vlastní bydlení je stejně potřeba se s někým spojit a hledat ve skupince 2-6 lidí.

Když jede člověk v páru s přítelem/kyní, tak může nastat situace, kdy zaměstnavatel nedovoluje co-ed ubytování (tj. kluci a holky bydlí zvlášť). To se nám třeba stalo první léto v USA, kam jsme s přítelkyní jeli, a celé léto jsme bydleli odděleně.

Navíc podle původní nabídky zaměstnavatele jsme měli mít vlastní „vilu“, což v tomto případě znamenalo starší vyřazený vacation house na pozemku resortu. Na papíře to znělo skvěle, takže nás ani nenapadlo nic hledat. Takhle nějak vypadaly:

Realita po příjezdu na místo byla taková, že vilu sice pár lidí dostalo, ale nebylo jich moc a zbytek (vč. nás) bydlel v takovém dormitory-style ubytování, ve kterém si ještě o pár dekád zpátky Hugh Hefner ubytovával svoje playmates, což je sice zajímavý fun fact, který ale němení nic na tom, že o čtyři dekády později se to div nezřítilo pod vlastní váhou.

Do té budovy totiž v dešti zatékalo (kyblíky všude na podlaze), klimatizace byla nastavená napevno na 16 stupňů (ovládání termostatu bylo v zamčené skříňce²) a byla tam jedna kuchyň pro nějakých 15-20 studentů a stážistů – ne, že by všichni vařili zaráz, ale do ideálu to mělo daleko. Navíc tam byl věčně docela bordel, protože půlka lidí dělala odpolední směny, pak v 10 večer přišla „domů“, do tří do rána byl hluk (ono stačilo jen když se někdo koukal na telku ve společné místnosti, to je holt to americký stavebnictví ze sádrokartonu :D ) a člověk se moc nevyspal.

Výhodou byla v této situaci alespoň cena: $100 za dva týdny,³ což bylo levný (viz potom srovnání na konci článku). Mně se tehdy ubytování navíc začalo strhávat až od čtvrté výplaty, takže když už nic, tak jsem to léto bydlel skoro zadarmo (viz finance z toho roku).

O rok později (Keystone v Coloradu) zaměstnavatel taky zprostředkovával svoje ubytování pro zaměstnance. Vycházelo to na $185/os./dva týdny, a bydlení už vypadalo o něco zajímavěji – kuchyně a koupelna sdílená ve čtyřech lidech, kde vždycky byly celkem prostorný pokoje pro dva. Jenže… jediné, co bylo v pokoji, byly dvě postele, matrace, dvě skříně, stolek a křesílka. V kuchyni byl sporák, myčka a lednička s mrazákem. Nic víc. Takže jsme za vlastní peníze museli dokoupit: povlečení, deku, polštáře, mycí prostředky, příbory, talíře, hrnce, hrnečky, prkýnka, nože – prostě všechno.

I při nákupu ve čtyřech se z takových drobností stane dohromady $200-400, které vyklopíte ještě navrch k tomu všemu před prvním pracovním dnem. A to „k tomu všemu“ znamenalo při příjezdu koncem června zhruba $1000 – pár dní bydlení v červnu ($150), celý červenec ($370), záloha ($250) a administrativní poplatek ($50). Největší výser potom bylo, že kdyby se člověk dobrácky rozhodl v kuchyni něco nechat (ať si to ten další nechá nebo vyhodí), tak dostal pokutu za neuklizené ubytování. Takže většina lidí při odstěhování stejně všechno vyhazovala. Další problém byl stejný jako ve Wisconsinu – různí zaměstnanci z různých oddělení s různou pracovní dobou, kde stačí malá párty o dva pokoje dále a už se nevyspíte.

Takže přestože tohle bydlení na papíře vypadalo taky dobře, troufal bych si říct, že okolo budgetu $200/os./výplata se už vyplatí podívat, co se dá sehnat na vlastní pěst (pokud jste ochotní do toho investovat ten čas).

Čímž se konečně dostávám k Park City. Zaměstnavatele jsme měli vybraného už koncem listopadu (byl to Montage Deer Valley⁴), který nabízel ubytování za $120/os./výplata. Jenomže to byla spíš znovu taková ubytovna: dvě palandy pro čtyři (a opět, same sex only), lednička, sprcha a čau.

Navíc Utah je poměrně puritánský stát (a to i na americké poměry), a v tomto puritánském státě je do toho Montage jako korporát ještě navíc neskutečně uptight zaměstnavatel, takže bydlení s přítelkyní v jednom pokoji nepřipadalo v úvahu ani kdybych tam pracoval. Takže tady jsme se v podstatě hned po „zapsání se“ k tomuto zaměstnavateli rozhodli, že tentokrát si bydlení najdeme dopředu a sami.

No, to byla taková delší historická vsuvka do mých zkušeností s erárním bydlením z let 2016 a 2017. Nebyla to žádná sláva, proto bych zpětně asi hledal vlastní bydlení ve všech případech, ale chce to sdružit se do skupinky a hledat společně.

Tím se dostáváme k tomu, v kolika lidech je ideální začít hledat a kdy se do toho vůbec pustit.

Kdy začít hledat a v kolika lidech?

Teď už se zase vracíme ke konkrétnímu příkladu hledání bydlení v Park City, ale šlo by to aplikovat i na Breckenridge, Keystone i další zaměstnavatele v zimních střediscích. Jde totiž o to, že tyhle města jsou takový americký Špindl. Velká část nemovitostí jsou totiž hotely, apartmány a soukromé byty, které se v zimě pronajímají lyžařům a návštěvním (a stojí strašnou raketu). Výhodou⁵ ale je, že v létě nejsou ani zdaleka tak vytížené a ve skupince se dá dosáhnout na rozumnou cenu při dlouhodobém pronájmu (dlouhodobém z pohledu toho, že normálně se v nich někdo střídá co týden, jinak je to pořád spíš jen krátkodobý pronájem).

Za rozumnou cenu bych v případě Park City považoval okolo $180-230/os./výplata (tj. dva týdny) ve skupince 4-6 lidí. Na druhou stranu vím, že jsou i práce a oblasti, kde za bydlení člověk platí $350/os./výplata a ještě je rád.

K těm cenám ještě jeden dodatek. V Park City je sám o sobě strašně drahý nájem pro lokální starousedlíky (nebo klidně i dlouhodobou „náplavu“). Každý prostě chce svoje getaway condo v horách a těch nemovitostí pro místní zůstává málo. To vyústilo v to, že v nabídkách dlouhodobých pronájmu (tedy i přes drahou zimní sezonu) není problém narazit na nabídky samostatných pokojů klidně za $350-500/výplata⁶, a jsou to často jen stroze vybavené pokoje – postel, stolek a komoda.

A pak tu nastává ten paradox, že luxusně vybavený apartmán se potom dá pronajmout zhruba za polovinu této částky a v ceně je vše. Jde to sice jenom od května do října, ale to nám při hledání bydlení jen na léto nemusí vadit, a právě naopak nám to hraje do karet. Je to proto, že Američani, co přijedou do Park City jsou tu často na delší dobu a proto jdou po nájemních smlouvách na 6 až 12 měsíců, které jim zajistí, že budou mít kde bydlet i během zimní sezóny, a tyto krátkodobé pronájmy na léto (1-4 měsíce) je zas tak moc nezajímají.

No a v kolika lidech hledat? Bydlení jde najít klidně i ve dvou (vyzkoušeno), ale myslím, že ideální počet je 4-6 lidí (rovněž vyzkoušeno).

Dají se najít i velké apartmány nebo rovnou town houses (celé domy) pro osm až deset lidí, ale už mi přijde zbytečně složité takhle velkou skupinu organizovat a řešit – bydlení je totiž většinou potřeba zaplatit alespoň z části předem, každý bude začínat a končit trochu jinak, je potřeba od všech vybrat peníze a pak to naráz zaplatit a je s tím dost práce. Navíc zrovna v Park City jsou town houses většinou mimo město, a tedy blbě dostupné bez auta. Zkoušel několik majitelů těch měnších (4 ložnice, tedy pro 8 lidí) přesto kontaktovat, nicméně odpovědí mi bylo vždy celkem rezolutní ne… čemuž se ani moc nedivím.  Apartmánů je ale přímo ve městě dostatek.

Co se týká otázky, kdy vůbec začít s hledáním, tak je to poměrně jednoduché – čím dřív, tím líp. My jsme začali zhruba v půlce ledna, a už tou dobou byly některé nabídky nedostupné⁷ pro datum 15. června–15. září, což jsou obvyklá Start a End data práce studentů na Work & Travel.

Jak dlouho hledání trvalo? (Rekonstrukce z emailů)

• Konec listopadu až začátek ledna: Říkáme si, že je pomalu potřeba fakt začít hledat. :D
• 16. ledna: Namísto keců o ničem si sedáme a fakt začínáme doopravdy hledat. Z tohoto dne mám email, že jsem si založil účet na Vrbo, přes které jsme bydlení nakonec našli.
• 18. února: Odeslání podepsané nájemní smlouvy (lease agreement).
• 7. března: Platba první části nájmu ($3500 za čtyři).
• 14. března: Work & Travel Jobfair v Praze.⁸
• 7. května: Na ambasádu pro vízum.
• 29. května: Odlet!

Na druhou stranu, to bydlení jde rozhodně najít i mnohem později – některé z nabídek, které jsme nevyužili (u kterých nám majitel napsal, že by nás jako skupinu bral), byly volné ještě v květnu, a i dalších lokálních nabídek je na letní sezónu dost. Polákům se povedlo najít bydlení i přímo na místě po příjezdu zhruba v polovině června (ne, že by to tak plánovali, ale někdo je natáhl o $2500 a zůstali bez bydlení, k tomu se taky ještě dostanu).

Velikosti apartmánů

Zatímco v Česku většinou velikost bydlení převádíme na počet pokojů plus počet kuchyní (2+1 – dva pokoje a jedna kuchyň), Američané velikost bydlení posuzují podle počtu ložnic, případně počtu koupelen (2-bedroom, nebo také 2×2 – dvě ložnice a dvě koupelny, a k tomu obývák a kuchyň/-ský kout).

Setkat se lze taky s pojmem studio, což je naše 1+kk. V malých studiích nezřídka kdy ani nebývá plnohodnotná postel, ale jenom postel vyklápějící se ze stěny (murphy bed).

Je takovým pravidlem, že jedna ložnice znamená dvě lůžka, resp. spaní pro dva lidi. Tedy, hledáme:

• ve dvou lidech – studio nebo 1-bedroom,
• ve čtyřech lidech – 2-bedroom,
• v šesti lidech – 3-bedroom.

Při prohlížení nabídek (brzo se k tomu dostaneme) si často můžete všimnout, že u studia bývá často „Sleeps: 4“ nebo u 2-bedroom, že „Sleeps: 6“. To je sice pravda, ale zaprvé ty zdánlivé dvě lůžka navíc se počítají z rozkládacího gauče, takže na tříměsíční bydlení to není úplně ideální; ale hlavně zadruhé, majitelé apartmánů většinou nechtějí při dlouhodobých pronájmech nemovitost přetěžovat, takže i kdyby se šest lidí heclo, že to léto přežijí v 2+kk, tak majitelé to většinou stejně ani nedovolí. V Utahu je dokonce i nějaký zákon, který to ani nedovoluje. Pokud ovšem chcete, nemusíte to přiznat. Majitel bydlení, ve kterém jsme ale nakonec skončili, se mnou jednal naprosto fér, a já jsem chtěl jednat fér i s ním.

Jsou potom i různé netypické konfigurace, kdy i v menších nemovitostech se vyspí zdánlivě hodně lidí – ale často jde třeba o dětský pokoj, kde je třípatrová palanda, což se využít spíš nedá. Ale zase někdy má apartmán třeba podkroví, ve kterém je třeba jedna nebo dvě postele navíc, a to už je použitelný i pro dospělý.

Při prvotním hledání bych se ale řídil tím výše – jedna ložnice na každé dva lidi, resp. studio nebo 1-bedroom pro pár.

Hledání bydlení v Park City

V Park City je několik velkých zaměstnavatelů, kteří ve velkém nabírají studenty (J1).

Zaměstnavatele většinou znáte dopředu, takže při práci pro tyto zaměstnavatele hledejte v těchto oblastech:

• Utah Olympic Park – ideálně přímo v Kimball Junction, případně v blízkosti zastávek autobusové linky 11 White Express (jezdí co 10 minut a staví jenom na čtyřech místech).
• Park City Mountain Resort (spadá pod Vail Resorts) má aktivity ve dvou oblastech: Canyons Village a přímo Park City.

V Canyons Village jsou hlavně hotely a restaurace, v Park City má Vail potom kromě hotelů taky mountain activities (a k nim ticket sales). Takže pokud budete pracovat v Canyons Village, můžete hledat přímo v Canyons. Nicméně nouzově se dá opět jezdit linkou 11 White Express i z Park City, nebo z Kimball Junction (viz mapa níže).

Pokud budete pracovat přímo v Park City, tak hledejte přímo v Park City (ale opět, dá se jezdit třeba i z Canyons expresní linkou). Pokud ale budete mountain activities attendant nebo ticket sales, hledejte co nejblíž práce přímo v Park City⁹.

• Montage Deer Valley (nebo další resorty mimo město jako St. Regis, Deer Valley, Park Regency) – tento resort není v Park City, ale v kopcích za ním a i autem to tam trvá 10-15 minut. Pokud tedy nechcete využít jejich ubytování pro zaměstnance, hledejte bydlení co nejblíž hlavní autobusové stanice Old Town Transit Center, odkud tam můžete jezdit buď městským shuttlem, nebo přímo svozovým autobusem zaměstnavatele (Montage ho tuším má).

Pro lepší přehled možná pomůže mapa (otevřít v novém okně):

V mapě jsem zaznačil některé zaměstnavatele a pohodlnou pěší vzdálenost pro některé pozice u Park City Mountain Resortu (resp. Vail Resorts). Na vyznačených zastávkach zastavuje autobus linky 11 (White Electric Express), kterým se dá relativně rychle přesouvat mezi Park City–Canyons–Kimball Junction.

Jak jsem při hledání postupoval já

Jak jsem tedy postupoval při hledání bydlení, když jsem věděl, že budu pracovat v Montage? (I když jsem tam nakonec nepracoval, ale hledat bydlení jsem začal dlouho před jobfairem, kde to s Montage nakonec neklaplo¹⁰)

První, co je potřeba nějak zjistit je, kam přesně budu chodit do práce. Přesně na mapě. V případě Montage to je docela jednoduchý – Montage je hotelový resort na kopci za Park City na adrese 9100 Marsac Ave, Park City, UT. Tam se bude jezdit do práce a není moc co vymýšlet. Celý jejich resort je jeden obří hotel na kopci, kde se pracuje, ať už děláte cokoliv. Z města (tedy z Park City) jezdí přímo k Montage autobus ze zastávky Park City Old Town Transit Center. A toto je ten bod, ke kterému byste to měli mít z bydlení co nejblíž. Z vlastního hledání vím, že v okruhu 5-10 minut pěšky od této zastávky je cenově dostupného bydlení relativně dost (a nekteré jsou dokonce půl minuty pěšky hned přes ulici!).

V případě práce pro Park City Mountain Resort (nebo pro někoho jiného) záleží podle konkrétních pozic, viz mapa výše.

Kde hledat konkrétní nabídky?

Teď, když už víme, odkud budeme jezdit do práce, se můžeme se pustit do samotného hledání. Hledat budeme primárně vacation rentals (asi bych to česky nazval „dovolenkové apartmány“) přes v Česku relativně neznámé portály k tomu určené. Těch portálů je na první pohled hodně, ale velká většina z nich (Vrbo, VacationRentals a další) spadá pod mateřský portál HomeAway. A pak tu máme samozřejmě Airbnb.

Potom jsou obyčejné inzertní servery jako craigslist nebo Zillow, ale ty bych si nechal spíše jako hodně záložní variantu. Při řešení na dálku se prostředník typu Vrbo nebo Airbnb hodí, protože kdyby cokoliv nevyšlo, tak je aspoň s kým to řešit. Každý rok, každé léto, se stane, že se někdo stane obětí „J1 scammera“ – někoho, kdo od studentů z Evropy vybere předem zálohu a pak se po něm slehne zem. I loni, v létě 2018, se to stalo přímo skupince čtyř Poláků, se kterými jsem pracoval. Našli si bydlení pres craigslist (americký bazoš), „majiteli“ poslali dohromady $2500 a po příjezdu na místo se nikdo neukázal. K tomu se později ještě vrátím.

Já jsem vše tedy hledal přes:

• Vrbo¹¹
• Airbnb

Jak už jsem psal, tak Vrbo spadá pod HomeAway (společně s VacationRentals a 19dalšími portály), ale nabídky i ceny jsou všude stejné – ale z toho co jsem tak vypozoroval, tak na Vrbo byly nejvíc i nemovitosti, které na HomeAway/VacationRentals z nějakého důvodu nebyly, takže jsem nakonec hledal už jen na Vrbu.

Na Airbnb je potřeba začít hledat opravdu hodně brzo, protože jakmile si někdo zabookuje v jakémkoliv apartmánu například jenom pár dní uprostřed července, tak už bude apartmán nedostupný, pokud hledáte s daty 1. června až 1. září. Pochopitelně to platí i pro Vrbo, ten ale na tyto párdenní pronájmy není tolik rozšířený jako právě Airbnb. Navíc i tak jsme na Airbnb našli v podstatě jenom jednu nabídku, o které se dalo cenově uvažovat (i když zase tam paradoxně zase vydržela hodně dlouho).

A jdeme hledat!

Teď začíná ta úmorná práce samotného hledání, naštěstí na Vrbu i airbnb to jde celkem snadno. Zadáte si od kdy do kdy chcete bydlet, počet lidí, jako místo zadáte Park City, UT a můžete se pustit do třízení nabídek. Doporučuju všechno co najdete hned psát do nějaké tabulky, ať v tom máte pořádek.

Moje tabulka vypadala na konci nějak takto:

No, teď co se týká té přibližné adresy u jednotlivých nabídek. Vrbo ani Airbnb sice neukazuje přesnou adresu s číslem domu¹², ale stačí si na záložce s mapou nazoomovat přesně ke špendlíku, a adresu prostě odhadnout.¹³

Často taky pomůže pročíst si popis nabídky, jestli tam někde není zmíněný například název budovy, ve které se apartmán nachází. Může to být klidně hned v nadpisu („Beautiful condo in Sweetwater Lift Lodge“), o které mi Google hned řekne, že je na adrese 1255 Empire Ave (podle které poznám, že adresu jsem odhadl na dva domy přesně, viz poznámka pod čarou v odstavci výše).

Horší situace nastává v případě, kdy je přesná lokace skrytá pod velkým půlmílovým rádiusem s tím, že se přesné místo neukáže až do potvrzení rezervace. Pak nezbývá než zkusit kontaktovat majitele, nebo adresu odhadnout z fotek a popisu, a prozatím počítat s nejhorší variantou (tj. že to bude spíš v té části, odkud to budu mít dál, než blíž). Dalším vodítkem mohou být přiložené fotky. U jedné z takových nabídek (kde nebyla jasná přesná poloha) šlo na jedné z fotek vidět, že apartmán se nachází v komplexu Park City Regency, jehož adresa už se da vygooglit velmi snadno.¹⁴

Výborná věc u Google Map je taky to, že u pěších a cyklotras Vám ukáže převýšení (elevation gain), tedy jestli ta trasa je po rovince a nebo z/do kopce a jak moc.

Kontakt majitelů

Tento krok můžete dělat souběžně s předchozím – jakmile najdete nějaké zajímavé apartmány, které by vyhovovaly, tak je potřeba kontaktovat majitele a zeptat se ho, jestli by mu nevadil 3měsíční pronájem pro x lidí.

Na Vrbu to jde velmi jednoduše přes zprávy a tlačítko Ask Owner a Question. Před odesláním zprávy doporučuju věnovat pozornost záložce Owner, často mají vyplněný svůj profil – odkud jsou, co dělají, proč mají v Park City apartmán. Spousta informací, které když zakomponujete do samotné zprávy, tak nebudou mít pocit, že jim přišla jenom kopie se změněným jménem, kterých jste dalším majitelům rozeslali desítky. Taky se tam dozvíte jak dlouho už na této platformě nabízí k pronájmu svůj apartmán, a v tomto případě jednoznačně platí, že čím déle, tím lépe.

Já jsem měl předpřipravených několik textů s různým stupněm formálnosti a posílal jsem je podle toho, jak moc formálně byla napsaná ta která nabídka. Nemovitostem vypsaných pod jménem realitní kanceláře jsem posílal formální žádosti; jednotlivcům, kteří měli vypsaný na sebe jenom jeden apartmán jsem posílal zase méně formální emaily, a tak různě jsem to podle nálady střídal.

Pokud mi odpověděli pozitivně, že by to šlo, tak jsem celou nabídku znovu pročetl, zkontroloval, upřesnil si údaje v tabulce, zkontroloval cenu a dál udržoval komunikaci „živou“. Například jsem se ptal, zda cena, kterou mi spočítalo Vrbo, je správná a zda sedí; zda platí rozvrh záloh (na Vrbo je to různě, někdy stačí předem jen 10 % a zbytek později, někdy půlku hned a zbytek po příjezdu, někdy všechno hned), a takhle nějak jsem se snažil udržet si víc vrátek otevřených – často jsem majitelům i volal,¹⁵ protože jsme operovali s možností, že nás bude ve skupině 4 až 7, takže podle situace.

Majitelé hezčích lokalit odepisovali pomalu; a z těch, které se nám zas tolik nelíbily odepisovali rychleji, takže jsem se prostě snažil, abychom měli možnosti otevřené. Nakonec jsem se domluvil s jedním majitelem, ostatním poděkoval a bydlení bylo nalezeno!

Vyjednávání, dotazy a telefony

Při kontaktu s majiteli pamatujte na to, že:

• Pokud jim přijde jen tak email, že by v jejich opečovávaném zimním apartmánu chtělo bydlet šest studentů, tak se na to hned od začátku nemusí tvářit zrovna nadšeně. (V těch situacích, kdy přijde okamžitě nadšená pozitivní odpověď ve stylu „Jasný, od kdy? Do kdy? Chcete platit šekem? Nebo kartou? Napište hned!“ si dávejte hodně velký pozor!)
• Při dlouhodobých pronájmech (což je u vacation rentals cokoliv nad 30 dní) většina majitelů upřednostňuje míň lidí a požaduje větší zálohu (security deposit).
• Občas je vyžadován minimální věk hlavního nájemce („main tenant“) alespoň 25 let.

Další zajímavost, které můžete využít (pokud jsi holka, nebo máte alespoň jednu ve skupince), je to, že majitelé občas radši odepisují holkám. Zjistil jsem to docela náhodou. Bylo pár majitelů, kteří mi neodepsali vůbec ani po follow-up zprávách (když do tří dnů nikdo neodepsal, posílal jsem dodatečnou zprávu). Anička si na Vrbu proto založila taky účet a začala je obepisovat ještě jednou ze svého účtu, a najednou odpověď byla, v několika případech dokonce i pozitivní (tj. „ano, jsem ochotný vás 6 studentů ubytovat i na celé léto“).

Někdy zase pomůže, pokud máte výbornou angličtinu. Stalo se mi, že jeden z majitelů mi dokonce volal, že se mu líbil můj email a ptal se mě, jak moc vážný máme zájem, protože zhruba ve stejnou dobu mu psaly další dvě skupiny studentů; a že z toho, co jsem mu všechno napsal (že jsme všichni abstinenti atd. :D), a že očividně umím dobře anglicky, tak že by to nejradši pronajal mně. Ale taky, že to prostě pronajme tomu, kdo první na Vrbu zaplatí rezervaci (zaplacením první splátky nájemného kartou). Byla to zrovna nabídka, která se nám ani až zas tak nelíbila, ale když jsem se díval znovu za hodinu, tak už to měl někdo fakt zabookované, tak s těma dalšíma skupinkami asi ani nekecal (jeho telefon mi totiž trochu přišel jak z příručky Jak pronajmout byt snadno a rychle: Vymyslete si další zájemce).

Nicméně i tady se mi hodila ta tabulka, protože když mi volal, tak jsem hned věděl kdo to je (měl jsem v tabulce jména majitelů), ke které nabídce se to vztahuje, hned jsem viděl, jak by to bylo daleko a jak to vychází cenově a v porovnání s ostatníma nabídkama, a podle toho s ním mohl mluvit. Nebylo to tedy ve stylu: „Nó jakoby teďkonc moment… já zavolám za 10 minut zpět, píšu si tady teď s dalšíma deseti lidma, a nevím o které nabídce je teď vůbec řeč.“ :D

Moje poslední rada je nepřehltit konverzaci hned od začátku informacemi (KISS) – do první zprávy fakt jen napsat kolik vás je, že jedete pracovat jako studenti na výměnném programu¹⁶ tam a tam, a že hledáme bydlení, a jestli by takováto skupinka byla pro ně/majitele přijatelná, a postupně navazovat. Klasika je všechny zprávy zakončovat CTA¹⁷, tedy výzvou k akci, v tomto případě nějakou další otázkou, která je spíš donutí odepsat, než když v emailu žádná další otázka není. Jinak si řeknou „tak fajn, mám na léto nájemce, oni se určitě ozvou až budou potřebovat“ a konverzace vytuhne. :D

Platba

Jak už jsem zmínil, v případě rezervace přímo přes Vrbo je potřeba zaplatit nějakou částku hned pro zajištění rezervace. Někdy je to 25 % z nájmu a zbytek po příjezdu, jindy je potřeba půlka hned a druhá půlka před check-in datumem. Někdy zase stačí 10% hned a zbytek až po příjezdu. Liší se to nabídku od nabídky.

A jsou dvě možnosti, jak celou transakci provést:

1. zprostředkovaně přes Vrbo (resp. Airbnb)
2. zaplacením nájmu přímo majiteli (levně se dají peníze do USA poslat např. přes Wise, o tom viz dále).

Skrz Vrbo/Airbnb to je jednoduché: zadáte číslo platební karty, zaplatíte a máte rezervaci. Hotovo. Jako bonus k tomu máte záruku, že když se něco pokazí, tak Vrbo/Airbnb to bude nějak řešit.

Druhá varianta je řešit to s majitelem přímo – potom odpadnou nějaké poplatky Vrbu (dohromady to může být až 10% z ceny rezervace, tedy klidně částka blížící se i k $1000), ale jste v tom na vlastní zodpovědnost a doporučuju být opravdu hodně opatrný.

Nebudu doporučovat, která varianta je lepší než druhá, svoje výhody mají obě.

Já jsem se nakonec rozhodl nájem (resp. jeho první splátku) zaplatit majiteli přímo. Proč jsem se v mém případě tolik nebál, že peníze ani bydlení už nikdy neuvidím?

• Majitel byl jeden z úplně prvních lidí, které jsem skrz Vrbo oslovil (a který mi paradoxně nejdřív odepsal, že skupinky studentů nebere). Ale komunikoval vždycky slušně, chápavě¹⁸, na rovinu a všechno, co psal sedělo a dalo se ověřit.
• Apartmánů v Park City vlastnil několik, a všechny jeho reviews (na Vrbo a Yelpu) byly 4-5/5 z pěti hvězdiček, nejstarší z nich byly přes 13 let staré.
• Stejně tak na Vrbo nabízel svoje apartmány k pronájmu už od roku 2005.
• Adresa a údaje z nájemní smlouvy (jméno, telefon, adresa trvalého bydliště, jméno u bankovního účtu) odpovídaly tomu, co se dalo najít ve veřejně dostupných katastrech a databázích.
• Po telefonu vždy vše trpělivě vysvětlil, dokonce byl v únoru v Evropě a nabízel, že se potkáme, nicméně 10hodin autem do Rakouska se mi zas nechtělo. :D

Zkrátka neměl jsem jeden jediný důvod mu nedůvěřovat. Jako bonus jsme ušetřili přes $1300, které by jinak padly jenom na service fee a daň, kdybychom platili přímo přes Vrbo.

Měli jsme potom ještě několik skoro uzavřených nabídek – jedna z nich byl 3-bedroom v části Prospector v Park City (tedy už trochu dál). Cena byla moc dobrá, majitel po telefonu dojem průměrný, ale velmi rychle začal tlačit na zaplacení. Měl ale jenom pár hodnocení, a z toho několik posledních nevyznívalo zrovna pozitivně (někdo psal, že majitel je nakonec ubytoval v úplně jiném apartmánu, údajně kvůli rekonstrukci toho, který si zaplatili). Zhruba to sedělo s tím, co říkal o tom, že ta druhá budova se rekonstruovala, ale dobrý pocit jsem z toho neměl – navíc chtěl, abych mu platil šekem. Já bych v takové situaci platil jedině skrz Vrbo a ještě se v této konkrétní situaci modlil, že ty jejich záruky k něčemu vůbec jsou. Nicméně v tomto konkrétním případě to nakonec dopadlo docela dobře, bydlela u něj nakonec jiná skupinka studentů; i když s majitelem potom byly drobné neshody a problémy i na místě.¹⁹

Jak ušetřit tisíce korun na směnném kurzu dolaru a koruny

Takže jak už jsem psal, možnosti placení jsou dvě:

1. platební kartou přímo přes portál (ať už Vrbo nebo Airbnb),
2. platba převodem („wire transfer“) přímo majiteli.

V obou případech doporučuju využít služby Wise. Jde o službu pro levné posílání peněz přes hranice, o které jsem tady už mockrát psal. Úspora spočívá v tom, že nabízí vždy středový forex kurz (tedy ten úplně nejvýhodnější), a z každé transakce si účtují transparetní provizi (zhruba 0,3 až 1 %). To se možná může zdát pořád hodně, ale tradiční banky mají ve svých kurzech a poplatcích schovanou provizi řádově vyšší (3-8 %), takže při těchto vysokých platbách, jako je třeba bydlení na celé léto, jste schopní reálně ušetřit tisíce korun.

Pokud jste se rozhodli pro přímé řešení s majitelem, můžete Wise využít rovnou k zadání mezinárodního převodu.

Pokud chcete platit kartou přes Vrbo/Airbnb, tak Wise nabízí tzv. „Borderless účet“ (viz informace u nich na webu). Tyto Borderless účty si můžete otevřít v mnoha měnách (tady bude stačit USD a CZK), na které si můžete převést peníze českým převodem. K vašemu Wise účtu si potom můžete nechat zdarma vystavit platební kartu Wise, kterou můžete normálně platit, v kterékoliv měně a stále za středový kurz!

Reálně tak na kurzu lze ušetřit 2-7 %²⁰ oproti tomu, co by vám za platbu v cizí měně (tedy v dolarech) účtovala česká banka. V absolutních číslech jsou to ušetřené tisíce korun, přesná úspora samozřejmě závisí na tom, jak levnou/drahou banku máte v Česku. Rozdíl v kurzu při započtění všech poplatků může být i koruna na každý dolar!

A Wise karta se Vám potom bude hodit i po příjezdu do USA pro platby s dobrým kurzem (oproti placení českou kartou). A i když je to debetka, povedlo se mi na ni půjčit i auto.

A největší trhák je toto: Pokud si otevřete Borderless účer v dolarech, dostanete k němu i vlastní Account number a Routing number (vypadá to takto). Takže pokud Váš zaměstnavatel nabízí výplaty formou direct depositu, můžete si nechat výplatu posílat rovnou na Wise (zaměstnavateli dáte Account a Routing number), například než získáte SSN a budete si moci otevřít klasický americký účet. (Ten se potom hodí třeba proto, že na Wise, narozdíl od běžného amerického účtu, nejdou depositovat šeky, které jsou pro výplaty taky dost rozšířené, mnohem víc než direct deposit, a to i u velkých korporátů.)

Založit si účet na Wise

Co jsem teda nakonec sehnali?

Bydlení jsem nakonec sehnal pro čtyři lidi za $215/os./výplata v monstrózním 2-bedroom apartmánu. Protože dohromady nás bylo původně šest, pomáhal jsem s hledáním ještě jednomu páru. Našli jsme studio (tj. v podstatě 1+kk), a cenově je to ve dvou vyšlo stejně jako nás ve čtyřech ($220/os./výplata). Takže na jednu stranu ano, za tři roky ježdění na Work & Travel to bylo zdaleka nejdražší:

• 2016, Wisconsin, $200/měsíc
• 2017, Colorado, $370/měsíc
• 2018, Utah, $430/měsíc.

Na druhou stranu, je to luxusní ubytování, luxusní apartmán na zimní dovolené a my ho měli na celý léto, takže za mě naprostá spokojenost i přes vyšší cenu. (Teď jsem se díval, a za cenu, co jsme platili za 3 měsíce, se tam v zimě dá bydlet přesně 9 dní.)

No akorát, jako vždy, samotný bydlení jsem za celý leto ani pořádně nenafotil. :D

Nezařazené tipy a rady k hledání

V rychlosti tady ještě shrnu, co jsem pochytil během léta a poznámky, který už se mi nechce moc rozepisovat:

• Letní pracovní sezóna (evropští J1s) je od konce května do půlky září. V zimě (J1s z jižní polokoule, Jižní Amerika, Austrálie atd.) je to potom od prosince do března.
• Daň lodging tax (obdoba našeho místního poplatku z ubytovací kapacity, tj. „turistická daň“) se platí jenom u pronájmů pod 30 dní. U bydlení na celé léto je to jedno, tam ji platit nebudete, ale pokud byste třeba hledali extra ještě bydlení na pár dní (třeba před, nebo po skončení „hlavního“ bydlení), tak je fajn to vědět. V Park City se tato daň pohybuje okolo 13 %.
• Všechny autobusy jezdící v Summit County (tedy Park City a okolo) mají držáky na jízdní kola, s kterým se značně zkrátí všechny pěší vzdálenosti. Kolo stojí ve Walmartu pár kaček (dokonce jsem ho tu recenzoval); osobně jsem kolo v Park City nakonec nekupoval, protože prostě nebylo potřeba, ale pokud bych bydlel dál od práce, tak by to stálo za zvážení. Za drobný měsíční poplatek ($30) si lze půjčovat elektrická kola, které jsou ještě rychlejší, ale jejich dockovací stanice jsou jenom na několika málo místech po Park City.
• V Utahu je velmi populární inzertní server KSL. Je trošku modernější než craigslist, a místní (Utah, Wyoming) ho hojně využívají. Na jejich web se nedá dostat mimo USA, ale s nějakou VPN (např. TunnelBear) to není problém.
• Dál se pro nabídky kromě výše zmíněného KSL používá v Utahu hodně Rentler.com. Ale tady najdete spíše nabídky opravdu dlouhodobých pronájmů, kde minimální délka nájemní smlouvy je 6-12 měsíců.
• Jedna Američanka z východního pobřeží, která přijela do Park City pracovat taky jenom na léto, našla bydlení i na tom craigslistu. Platila zhruba podobně jako my a s majitelkou prý nebyly výraznější problémy. Přesto bych na craigslistu doporučil výraznou obezřetnost. Nabídky, které se zdají až moc výhodné jsou zcela jednoduše scam. Sám jsem si to ověřil, když jsem na několik velmi levných a strohých nabídek pro zábavu odpověděl. V jednom případě scammer dokonce používal email, se kterým podváděl už delší dobu v mnoha inzerátech a v diskuzích na internetu o něm bylo spousta zajímavého čtení. Viz zde.

• Majitelé občas můžou chtít poslat kopie občanek a platebních karet. V USA to používají pro credit check (kontrola solventnosti), na českou kartu pochopitelně žádný credit score nevyjede. V USA to takto prostě funguje, nemusí jít nutně o to, že si někdo chci nakoupit na cizí karty. Pokud na to dojde a majitel na tom bude mermomocí trvat, stejně bych doporučil poslat kopii neaktivní karty (kartu zablokovat jako ztracenou a nechat si vystavit novou, u většiny bank tahle operace vyjde do stovky). Případně zkusit vysvětlit, že nejste Američanu, na credit check tak nic nevyjede, a zda by to nešlo řešit jinak.
• Na facebooku je skupina Park City Forum, kde je několik tisíc místních i sezónních obyvatel. Nepište tam ale zprávy typu „Hledám ubytování, díky za nabídky“. Takových zpráv jsou tam dvakrát ročně desítky a nikdo na ně už ani nereaguje. Ale jakmile budete mít nějaký zajímavější lead, tak spousta místních je velmi ochotných například jít za Vás zkontrolovat bydlení, zda sedí vše, co majitel tvrdí apod.
• Stejně ochotná je prý i Park City Police – ověří, zda sedí vše, co tvrdí majitel.
• Pomoci může také Christian Center of Park City. Případně provozují také thrift shop, a až budete v Park City, tak se tam dá levně nakoupit sportovní vybavení, jízdní kola, kempovací vybavení, nádobí, elektronika, prostě skoro všechno. Po třetí hodině odpolední provozují taky veřejnou food banku a asi se tam občas dá vybrat. Když se tam přímo zaregistrujete, tak si budete moci vybírat i z „dražšího“ jídla. Já jsem to nevyužíval, ale můj pan domácí mě donutil, že to je prý super. Odešel jsem s pečivem, neotevřenou krabicí Cliffbarů, 2 kg kuřecího a cca 0,4 kg hovězí svíčkové – to všechno před expirací by ve Walmartu stálo přes $50. Pak už jsem tam nikdy nebyl, přijde mi to blbý, jsou i lidi, kteří jsou v opravdové hmotné nouzi.
• Nezisková organizace přímo z Park City, která řeší problémovou situaci okolo housingu: Mountainlands Community Housing Trust. (Upřímně, asi je to informace k hovnu, ale narazil jsem na to. :D )

Další užitečné články k Work & Travel najdete na této stránce.

1. Nebo taky kamkoliv jinam, dokud to bylo v rádiusu, kam mohl jezdit.
2. To všichni řešili tak, že si z práce – šlo o resort s hotelem – donesli povlečení, deku nebo ručníky a naprosto tím ucpali výdechy klimatizace. :D
3. Dva týdny jsou v Americe jedna výplata, proto budu v článku i nadále používat cenu za 14 dní pro snazší porovnávání, zároveň je podle mě snažší si představit, kolik výdělku tak může padnout na bydlení, protože si to člověk může snadno představit v porovnání s jednou výplatou.
4. Já jsem nakonec podepsal job offer jinde, u Park City Mountain Resortu, takže jsem měl ještě štěstí, že jsme se rozhodli hledat sami, přestože ho Montage nabízel; protože kdybych se spoléhal na bydlení od Montage, tak bych najednou byl sám z naší skupiny, kdo nemá kde bydlet
5. No, výhodou… to zase jak kdy, ono to taky znamená že není dost práce a je z toho potom mrzení. Naštěstí Park City se to netýká, ale v Keystone to byl problém.
6. Jinými slovy, pokud jsem sólo Američan a nakrásně se rozhodnu, že bych rok chtěl žít a pracovat v Park City, tak mě to bude stát klidně až $1000 měsíčně jenom za bydlení v pokoji ve sdíleném bytě.
7. Na portálech, ke kterým se hned dostanu, jde vidět, na kdy je nabídka ještě dostupná a na kdy je zabookovaná někým jiným.
8. To taky znamená, že hledat bydlení ještě před jobfairem je docela drahá sázka na to, že později dostanu job offer a potom i vízum. A že v mém případě to málem fakt nedopadlo už na jobfairu! Přinejhorším jsem byl připravený jet na hodně drahý prázdniny na turistický vízum, který mám až do roku 2023, no. :D
9. Tam se totiž jede na 12hodinový směny, a věřte mi, čím rychleji se dostanete z/do práce, tím budete šťastnější, protože při 12hodinovkách je času nazbyt opravdu málo.
10. Ale paradoxně z bydlení, které jsem našel, jsem to měl do práce pro jiného zaměstnavatele v Park City měl mnohem blíž, než bych to měl do Montage – necelé 3 minuty pěšky, kdy jsem klidně o obědové pauze stihl přijít domů, dát si šlofíka a jít zpět. :D
11. Až budete potom v Americe někomu říkat, kde jste našli bydlení, tak k mému překvapení to čtou jako [vi ɑr bi oʊ], ne [vrboʊ] jak jsem tomu říkal já. :D
12. „Informace o přesném místě je poskytnuta až po potvrzení rezervace.“
13. Tj. otevřu si nabídku, přepnu na záložku s mapou, nazoomuju ke špendlíku a vidím, že je to kousek od Park City Library. Tak si otevřu Google Mapy, tam najdu tu knihovnu, podívám se na místo, kde zhruba byl ten špendlík a na Google Mapách už vidím, že na tom místě je zhruba Skiers Lodge s adresou 1235 Norfolk Ave. Když znám adresu té budovy, tak si hned i zjistím, že k zastávce to budu mít zhruba 15 minut pěšky a cca 0,7 míle. A poznamenám si to do tabulky k ostatním údajům (rovnou jako odkaz na celou navigaci), ať mám přehled a můžu později porovnávat. Pokud umíte pracovat s GPS souřadnicemi, tak se dají vyčíst ve zdrojovém kódu (u Vrbo hledejte geoCode, pak už je uvidíte).
14. Souřadnice ve zdrojovém kódu v tomto případě sedí zhruba +/- 100 metrů. To jsem zjistil až později, ale pokud jde o nabídku která vás zajímá už podrobněji, tak se to tam dá vyhrabat.
15. Na to doporučuji Skype, nabít si tam $10 kreditu a volat přes něj – vyjde to potom zhruba na 0,45 Kč za minutu, což je stokrát levněji než volání z českého mobilu.
16. Nedoporučoval bych ohánět se frází „we are group of J1 students…“: místní jen slyší džej-van tak jsou hned nasraní, protože někteří prostě dělají v Park City bordel.
17. Call To Action
18. Jako fakt, cituji: „I’m 72 years old and was a ski bum earning $2.00 an hour USD washing dishes in Aspen in 1975 and 1976 so I do understand budgets and living in ski towns or would not understand your situation…“
19. Například vnucoval, že do apartmánu bude chodit co dva týdny uklízečka a bude to stát $100/úklid, ačkoliv v nájemní smlouvě o tom nebyla ani zmínka.
20. Ten rozptyl je tak velký, protože zatímco některé české banky mají kurzy relativně v pohodě, je i pár těch, které Vás na něm doslova stáhnou z kůže.