Poznatky z Wisconsinu

(proofreading needed)

Dneska je posledního června 2016 a rád bych shrnul naších prvních pár týdnů v USA. Jak se nám tu žije, pracuje a kolik jsme si zatím vydělali. Jak už jsem zmínil v minulém článku, pracujeme v obřím hotelovém resortu, který kromě ubytování nabízí golf, restaurace, bazény, vily (samostatně stojící apartmány) a spoustu dalších aktivit. Řekl bych že průměrný zákazník bude z vyšší střední třídy obyvatelstva… takových těch svateb za desítky tisíc dolarů, který jsem myslel že jsou jenom v seriálech, se tady odehrává několik týdně. Nicméně i tak, když ten hotel vidím zevnitř, tak bych asi za ty peníze (průměrná útrata za noc – to jest bydlení & výdaje za room service, restaurace, bary atd. je $600 na osobu) je očekával mnohem větší luxus a lépe uklizené pokoje. Například 3 ze 4 nejvíce kritizovaných oblastí od hostů má pod palcem naše oddělení – housekeeping. Přesto dobrý 2/3 uklízeček jsou Mexičanky, které umí anglicky říct jenom ten „housekeeping“, a když se potom host zeptá kde najde stroj na led nebo jak se vůbec dostane na svůj pokoj (hotel je záměrně navrhnutý trochu jako bludiště :D ), tak se nedozví nic… a jak se asi cití, když právě hledá svůj pokoj třeba za $490/noc? Ale o tomhle třeba jindy.

###Co přesně tu teda dělám

Už jsem se teda trochu předběhl, ale prihlásili jsme se teda na pozici v housekeepingu, a popravdě řečeno jsme z toho byli trochu nervózní. Sice už jsme to dělali v Anglii, ale něco jinýho je dělat to párkrát týdně na půl dne, než to dělat každý den od rána do večera. Teď už ale asi začnu psát v jednotným čísle jenom za sebe, protože zatímco Ann a Jana pracují konkrétně jako room attendant (příprava pokojů pro hosty, případně jejich úklid během jejich pobytu tady), tak moje přesná pozice je houseman. Mám toho v popisu práce trochu víc a spíš než úklid dělám takový support pro samotné room attandants, ale o tom dále.

###Má to člověk zapotřebí?

Taky bych chtěl po těch dvou týdnech tady odpověď na takovou otázku, která mi byla položena víc než jednou, a sice to, jestli má vysokoškolský student z Česka vůbec zapotřebí zaplatit nemalý peníze za to, aby potom mohl v USA dělat takovouhle nekvalifikovanou práci? Já si myslím, že to stojí za to a má to pro mě smysl, místy mě to i celkem baví, i když dost pravděpodobně jenom na tohle jedno léto. Důvodů, proč to smysl má vidím několik. Jedním z nich budou určitě peníze, protože přecejen cca 240 Kč na hodinu není špatný výdělek. Hodin máme dost, dá se jít přibírat hodiny do dalších oddělení a hlavně přesčasy jsou 1,5násobek základní mzdy. V Anglii jsme vydělávali o něco míň, i když náklady na cestu tam byly desetinový.

Druhá věc je ta, že to je zase příležitost strávit nějaký čas v jiné zemi. A i když u toho dělám housekeeping, tak to mě baví samo o sobě. I kdyby mě nebavil housekeeping (jakože zatím se to celkem dá), tak strávím zase tři měsíce s lidma, jejichž mentalita je úplně. Taková přátelštější, optimističtější než ta česká. To je jeden z důvodů, proč jsem se zpět do USA i vyloženě těšil. A vzpomněl jsem si na to třeba zrovna těsně před odletem, protože v papírech jsme měli napsáno, že máme mít khaki kalhoty k uniformě (což nakonec jsme mít neměli, ale neva). Tak jsem se vydal do Olympie nějaký hledat a prošel jsem několik obchodů, a když to porovnám s nakupováním sprvávných kalhot těsně po příjezdu sem, tak český (možná i evropský) jaksi ten custoemr care se mají pořád strašně moc co učit. V několika (ne ve všech) obchodech jsem se po výrazech prodavačů cítil vyložene blbě, že říkám že se zatím jenom dívám; zatímco tady se na usmějí a zase odejdou a celý ten zážitek z toho je úplně jiný. Myslím si, že se to i u nás pomalu zlepšuje, ale bude to asi ještě hodně dlouho trvat dostat se na stejnou úroveň.

Dalším důvodem, proč to pro mě má smysl je ten, že i když člověk ělá nekvalifikovanou práci, tak si z ní může dost odnést. Za těch pár dnů tady jsem si všimnul, že poskytovat wow custoemr care (pokud to beru tak, že jednou bych chtěl sám podnikat), kdy ten zákazník si fakt řekne, že „jo, te’d pro mě udělali něco, co bych vůbec neočekával nebo nepočítal“ fakt není raketová věda. Právě naopak, stačí zapojit selský rozum a jít trochu tu extra mile. Ale to se málokomu chce a mnohem těžší než takovou službu poskytovat je asi najít lidi, kteří to budou za cca průměrnou hodinovou mzdu. Ale i tohle samotný by vydalo na samotný článek.

Další zajímavá věc k pozorování pro mě je to, že i minulý dvě léta jsme pracovali v podstatě ve stejným oboru, jenom to celý bylo mnohem menší. Když vezmu ten „resort“ v Anglii, tak hodně přestřelím, když řeknu že dohromady měl asi 30 zaměstnanců. Všichni se znali se všema, každej vědel co má dělat a byl schopný zaskočit za kohokoliv a byl to prostě takový rodinný podnik a nějak fungoval. Tady je to v podstatě pravý opak, celý resort má skoro k tisícovce zaměstnanců, navíc celý je dceřinná společnost většího konsorcia hotelů a resturačních zařízení, kterých má dohromady asi ke 30. Tím pádem je to velkej korporát jako vyšitej s velkou vrstvou manažerských struktur a funguje to zase trošku jinak a strašně mě baví ty rozdíly pozorovat, i když nekterý konkrétní věci, který si z toho člověk může vzít me v tuhle chvíli nenapadají, ale zkušenost to je. A je strašně zajímavý si jenom uvědomit, že pokud člověk má nějakou firmu, tak ta může zůstat malou rodinou firmou, ale taky může přerůst do takové velikosti, že na určitým levelu se nějaký manažerský systém nasadit musí a tady člověk vidí, jak se to třeba dá pojmout. (Předmět Celostní management na české vysoké mi v tomto ohledu třeba nedal vůbec nic, co bych si teď mohl spojit s praxí…) V Anglii třeba manažerská struktura byla nulová, ale tady při tom množství lidí to je nutnost a popravdě řečeno jsem osobně i překvapený, jak se dá se říct, že to funguje. Aspoň z toho, co můžu pozrovat. Pozoruju sice, že místy je to velmi neefektivní, otázka zní, jestli je to kvůli tomu, že je to prostě umanažerovaný špatně nebo něčím jiným, protože kolikrát by ta práce šla mnohem efektivněji…

No, teď jsem zase hodně odbočil.

###Běžný pracovní den v housekeepingu

Dnes jsem chtěl popsat hlavně takový typický pracovní den, protože přestože jsme od agentury měli pracovní pozici popsanou, stejně jsem moc neměl představu co budu dělat. Takže zhruba v 8:30 začneme a půl hodiny trvá ranní meeting, kdy se sejdou manažer oddělení, nadřízení, housemani i uklízeči a rozděluje se kdo bude mít jakou budovu, patro a pokoje; jestli je pro ten den nějaký VIP pokoje, kterým je třeba dávat extra pozornost, co je potřeba udělat navíc, co někdo minule pokazil (neuklidil střepy na balkóně a díte hosta si pořezalo nohu), případně se co se někomu extra povedlo a dát ho jako příklad ostatním. :) To se stalo třeba dneska, jedna z uklízeřek vždycky nechává hostům v pokoji vzkazy na erárním bločku a jednomu hostovi se to strašně líbilo a tak jí nechal poslat extra dýško přímo, že to nenechal jako hotovost v pokoji.

Potom si vezmeme každý jeden erární Apple iPod, na kterém běží aplikace skrz kterou se řeší spousta věcí, chodí tam požadavky od hostů (někdo chce extra postel, ručníky, šampón atd.) i od room attandantů (chybí ovladač od televize, na patře chybí to a to povlečení).[00:10:45]
Já jako houseman…

(nedokončený článek, pokud by vás to zajímalo i dál, dejte vědět v komentářích, dopíšu to… :D)