Jak jsem málem nedostal job offer

Napsáno někdy v půlce června 2018 v Park City.

Letos na Work & Travel pracuju jako summer activities attendant pro Park City Mountain Resort. Teď zpětně můžu říct, že to je nejlepší (!) možná práce v horách na léto, nicméně stačilo málo, a mohl jsem skončit s nějakou nudnou prací, kde bych lidem nosil drinky u bazénu v luxusním hotelovým resortu…

A to se stalo takhle:

Jak vlastně Work & Travel funguje?

Nejdřív trochu odbočím, pokud nevíte, jak Work & Travel vlastně funguje. Je to tak (minimálně pro Čechy), že práci musíte mít zajištěnou už dlouho před odletem do USA, a teprve až když máte job offer, tak si můžete jít na ambasádu pro vízum a podobný srandy. Takže už třeba 10 měsíců dopředu si řeknu, že chci jet příští léto na Work & Travel, přihlásím se do agentury, zaplatím hromadu poplatků, oni si zkontrolují, že jsem student, jak moc umím anglicky apod. Poté, začátkem roku, někdy třeba v březnu, proběhne job fair, kdy se na jedno místo v Praze sjedou HR zástupci spousty různých amerických zaměstnavatelů. Tam já přijdu na „pohovor“ ke konkrétnímu zaměstnavateli, kde jediné, co není vždy úplně dopředu jisté je konkrétní pracovní pozice (teda v případech, kde jich zaměstnavatel nabízí několik různých). Pokud mají otevřenou jenom jednu pozici, tak to v podstatě probíhá stylem „Ahoj my jsme tahle firma, toto je naše korporátní kultura a ty budeš dělat tohle, jdeš do toho?“ „Yes, I do!“ a hotovo. :D

Takže to není job fair ve smyslu, že chodíte od zaměstnavatele k zaměstnavateli a vybíráte si práci, kam pojede apod. To se řeší a vyřeší už dlouho předtím, job fair je tady už potom už jenom taková formalita.

Obráceně, z pohledu zaměstnavatele, to probíhá zhruba tak, že firma dojde k názoru, že na léto potřebuje pokrýt zvýšené nároky na pracovní sílu, kde jedním z řešení je právě agentura, která zajistí studenty z Evropy. Takže resort si řekne třeba: „No, na léto bychom potřebovali asi extra 40 sezónních lidí, a jenom 10 jsme schopní lokálně nabrat sami“. Agentuře řeknou, že by potřebovali 30 studentů s takovou a makovou angličtinou pro takové a makové pozice, sežeňte nám je. Tady je profil naší firmy, pozic a platů. Dík, budeme čekat. :D

Agentura (americká) tyhle nabídky dá dohromady, pošle je evropským pobočkám, a tyhle pobočky potom tyto stohy PDF předhodí evropským studentům a ať si vyberou, kam by zhruba chtěli jet. Vy si to tak prohlížíte, tam je název firmy, lokace (v tomto případě tedy Park City), nějakej takovej ten úplně nezáživnej popis té firmy, kterej psal někdo znuděně v kanceláři, k tomu seznam pozic, zevrubný popis pracovní náplně a hodinový plat. K tomu ještě pár detailů jako průměrný počet hodin týdně, jestli můžete na dané pozici počítat s dýšky (což je často hodně ošemetné tvrzení) a podobně.

A já jsem takhle potřetí (a naposledy) chtěl jet někam, kde jsem ještě nebyl, a ještě víc na západ (takže cokoliv od Colorada západně). A když jsem si tak procházel tyhle nabídky u jedné agentury a narazil jsem na Park City, tak jsem hned zajásal, protože v roce 2013 jsme byli v Park City na výletě, a už nevím, jestli jsem to tehdy psal, ale tehdy jsme byli mimo jiné v Utah Olympic Parku, který je od Park City relativně nedaleko. My jsme tam tehdy byli v červenci, a kdesi v kavárně tam ležel šanon oštítkovaný Job Openings, který jsem si už tehdy procházel, a říkal jsem si už tehdy, že toto by bylo úplně super místo, kam jet na Work & Travel. Pak jsem na to v průběhu let nějak zapomněl, ale pak když jsem o pět let později viděl Park City, tak bylo ve vteřině rozhodnuto. :D

Do Park City teda chci!

V Park City byl v nabídce mojí agentury v době, kdy jsem se do programu zapisoval, jediný zaměstnavatel – Montáž Deer Valley Resort. Měli hodně pozic, na poměry J1 pozic výrazně nadprůměrnou hodinovou mzdu, a k tomu hodně z nich i s dýškama. Po předchozím létě v Coloradu, kde jsem za léto měl relativně málo hodin jsem si říkal, že by to bylo fajn, protože na některých pozicích se na dýškách dá udělat víc než na samotné mzdě. A teď trochu předběhnu. Všechno tohle bylo sice moc hezký, ale v dokumentech tohoto zaměstnavatele chyběla jakákoliv zmínka o grooming standards. :D

Anyway. Přihlásil jsem se v agentuře k tomuto zaměstnavateli, zapsali si mě na seznam a na job fairu jsem potom šel na pohovor přímo k tomuto zaměstnavateli. Začátkem roku agentura nabídla ještě druhého zaměstnavatele v Park City (u kterého jsem nakonec skončil, ale to předbíhám), který nabízel pouze čtyři pozice, které byly velmi zjednodušeně popsané, a celkově s tou jejich „papírovou prezentací“ si někdo v kanclu moc práce nedal. Několik pozic bylo shrnutých do jedné, plat byl uvedený menší (dva roky starý, poté co půlku Park City byla koupena korporátem Vail Resorts docela pěkně každý rok zvyšují platy napříč pozicemi), dýška tam nebyly, a expected average hours per week měli klasiku 35 hodin týdně. To píšou vždycky všichni. Ze zkušenosti z předchozích dvou lét vím, že tohle číslo neříká vůbec nic. Může to být výrazně míň, i výrazně víc. Tím pádem jsem si zaměstnavatele okoukl, vedle Montáže to prostě vypadalo mdle, tak jsem to dál ani moc nezkoumal a zapomněl na to. (A to byla chyba!)

Job fair v Praze

Potom jsem v půlce března dojel do Prahy na job fair, kde měl Montáž (stejně jako všichni ostatní zaměstnavatelé) nějakou tu svoji úvodní prezentaci (jen pro lidi, kteří už k těmto zaměstnavatelům byli předem zapsaní). Potom jsme postupně chodili na „pohovory“. Já jsem šel až tak spíš ke konci a všechny pozice, co se mi líbily už byly rozebraný, takže mi byla nabídnuta pozici Pool Attendant, kde lidem u bazénu nosíte drinky pod slunečník. Z toho jsem nějak odvázaný nebyl už tehdy, ale přece jen, $13 na hodinu plus dýška neznělo zase úplně špatně. Bla bla bla. Pohovor pokračoval, klasický HR small talk… No, ale potom z celkem rutinního monotónního přednesu začala konverzaci směřovat ke grooming standards, což bylo v ten okamžik změny tónu hlasu paní HR zástupkyně jasný, kam povede. Já mám totiž vlasy zhruba po ramena. :D

No abych to nenatahoval, tak mi prozradila, že jejich interní grooming standards nedovolují zaměstnancům-mužům mít delší vlasy než 1,5 palce (3,8 cm). Nakonec z ní teda vypadlo, že mi ten job offer dá, ale jen pod podmínkou, že se na místě rozhodnu a slíbím, že se do léta ostříhám. Nasucho jsem polkl. Nejde o to, že bych si nějak dlouhý vlasy pěstoval, prostě už je tak asi 10 let mám a nikdy jsem to nějak moc neřešil, už je to jen síla zvyku. Ovšem podotýkám, že v ten okamžik to bylo poprvé co jsem o nějakých jejich grooming standards slyšel (a moje agenturní složka samozřejmě měla moji fotku), takže něco takovýho jsem nemohl slíbit po 10 vteřinách přemýšlení. Ale vesměs jsem byl nalomený říct ano, protože jak říkám, nemám dlouhý vlasy z nějakýho konkrétního důvodu nebo přesvědčení (ne, metal moc neposlouchám :D).

Ale když paní HR zástupkyně viděla, že se tady na fleku nerozhodnu, tak mi řekla, ať si to promyslím, a přijdu až budou všichni ostatní hotoví, že tu pozici mi podrží. Celý job fair byl v hotelovém lobby, kde ten job offer dostane na místě vesměs každý, protože v ten den už jde víceméně jen o formalitu. Job offer je ve standardizovaném formátu (je to takovej žlutej papír-kopírák) a vždy, když někdo přišel od pohovoru, tak si právě tady tento žlutý papír nesl, agentura si vzala jeho spodní kopii a bylo hotovo. No a u mě viděli, že tento žlutý papír nemám, tak se ptali, co se děje – tak jsem jim to řekl, a oni mi řekli: „No, tak přemýšlej.“ :D

Vail Resorts for the rescue

Naštěstí právě kromě Montáže byli na jobfairu i zástupci Park City Mountain Resortu, ke kterýmu se paradoxně moc studentů ani nepřihlásilo, z mého pohledu je to právě z důvodů popsaných výše – na papíře vypadali velmi mdle, zejména potom vedle Montáže.

A protože měli pozic dost a zájemců málo, šel jsem na druhý pohovor právě k nim. Teď trochu předběhnu, každopádně na místě jsem ještě změnil zaměstnavatele. V podstatě jsem si s nima jen tak pokecal, oni mi řekli, že pozici si můžu vybrat úplně kterou chci (z těch čtyř :D ). Housekeepingu jsem si už užil dost, tak ten jsem samozřejmě vyřadil jako první. Server v restauraci se mi celkem líbil (dýška), ale tam práce začínala až kolem půlky června a já chtěl jet už na začátku. Takže zbývaly poslední dvě pozice – prodej lístků (ticket office) nebo mountain activities attendant. A když jsem si v hlavě rychle porovnával „celý den za sklem“ vs. „celý den venku“, nakonec jsem se docela rychle rozhodl pro mountain activities attendant, ačkoliv jsem v ten moment neměl nejmenší tušení, co to přesně znamená. Protože jsem u nich byl poslední, tak jsme si ještě pokecali o Park City, kde už jsem byl, jak dlouho jsou pod Vail Resorts oni, jak se mi u nich líbilo v Coloradu (kde resort, ve kterém jsem pracoval, spadal taky pod Vail Resorts), a tak, dostal jsem job offer a šel jsem.

Další důvod se na místě rozhodnout pro úplnou změnu zaměstnavatele bylo toto: Během našeho povídání si mě upozornili na to, že nemají ani nezajišťují ubytování pro zaměstnance a ptali se mě, jestli vím, jak to budu řešit. Tak jsem si odkašlal a důležitě prohlásil, že jsem už před pár týdny posílal zálohu na bydlení, a že tohle už mám vyřešené. :D Tak se mě zeptali, jestli vím, kde budu zhruba bydlet. Samozřejmě tehdy jsem měl o rozložení Park City úplně nulovou představu, ale věděl jsem, kde zhruba je ta naše condo buidling na mapě. Tak jsem vytáhl mobil, otevřel Google Mapy a ukázal jim, že „bydlet budu tady“.

Reakce: „Uhm… So you will live in this building? Do you see this parking lot right in front of it? You’ll walk right across and this building on the other side is where your morning meetings will be!” (Prostě jsem to do práce měl jenom přes parkoviště.). Do Montáže by to bylo pěšky jenom na zastávku asi 15 minut, odkud se dalších 10-15 minut jede autobusem. Takže já jsem tady v tomhle měl obří štěstí (přítelkyně a sestra, které přijely později zas tak moc ne, no… :D), ale prostě vyšlo to hezky.

Tak jsem to na místě podepsal u nich a nemusel jsem tak řešit, jestli se chci nebo nechci stříhat. :D

No a ta práce mountain activities attendanta, pokud by to někoho zajímalo… Pracuje se jenom 4 dny v týdnu, 10 hodin denně. Takže 40 hodin práce člověk udělá za 4 dny a pak má tři dny volna na to dělat hovno, nebo si najít druhou práci. Druhá super věc byla, že tento zaměstnavatel spadal pod Vail Resorts (koupili Park City Mountain Resort v roce 2014), což je stejný korporát, pod kterým jsem byl loni v Coloradu. A ačkoliv ta práce v Coloradu byla o ničem, co se týká hodin, Vail jako takový měl pro mě velmi sympatickou kulturu už tehdy. Navíc všechno papírování už mám hotový z loňska. Třetí věc byla ta, že ačkoliv na hodinová mzda byla nižší, tak hodin bylo hodně. A hodně hodin s nižší mzdou je lepších než málo hodin s vyšší mzdou. Další věc, co se mi hned líbila bylo to, že ta práce je venku. Je to jedna z věcí, která mě loni v Keystone taky mrzela – být zavřený vevnitř, když je člověk v horách. A jak jsem tak tehdy v Keystone chodil z budovy do budovy, jen jsem záviděl třeba mechanikům kol nebo operátorům lanovek, že jsou pořád venku… (No, v Coloradu docela často pršelo, takže jsem jim to nezáviděl úplně vždy, ale přesto…)

* * *

Proč se mi u Vailu nakonec líbí a neměnil bych?

Po příjezdu do Park City jsem na místě zjistil ještě další fajn věci. Např. zaměstnanecký benefity jsou super. Každý zaměstnanec dostane svůj skipass, který platí na všechny lanovky, a to i pro horská kola. Tohle samotný je úplně boží, protože skipassy jsou v serverní Americe drahý. K tomu výrazná sleva na půjčení horských kol (půjčovna spadá rovněž pod Vail). (Vsuvka z budoucnosti: o půjčování horských kol v Park City jsem nakonec několikrát psal.)

K tomu se dají získat poměrně výrazné slevy (50 % +) na spoustu značkových věcí – oblečení (Helly Hansen, North Face, Dakine a mnoho dalších), outdoor vybavení (desítky značek), mtb vybavení (např. kdo jezdí hodně na kole jistě zná značku fi’zi:k, jejichž sedla vyšla po zaměstnanecké slevě na zhruba třetinu toho, co u nás!), pro-deals na GoPro a podobně.

Práce samotná je taky super. Celý den mluvíte anglicky, zhruba polovina kolegů jsou Američani (teď – 15. června – jsme tu dva J1s a zhruba 20 Američanů, později to ale bude zhruba půl napůl). Takže po dlouhé době (no, myslím že poprvé od roku 2011) je to příležitost používat angličtinu trošku intenzivněji zase v nativním prostředí, protože ono se to přece jen vyztrácí. Erasmus nebo různé práce s hromadou dalších Čechů, Poláků apod. jsou sice fajn, ale není to takový stimul jako čistě přirozené prostředí, kde jste v nějaké skupině jediný non-native speaker.

A ukázalo se, že těch hodin přes den není „jenom“ 10, ale zhruba 11-12 (podle toho, jak rychle večer stihnete zabalit atrakci, na které ten den končíte), takže už 4. den naskakuje přesčas. Navíc zrovna tohle léto je tady pořád nedostatek lidí, takže můžu pracovat kdykoliv chci. Je fajn to nahlásit předem, ale když přijdu neohlášený do práce, tak mě zpět nepošlou (zatím). Takže můžu pracovat třeba 7 dní v kuse, což se sice moc nedá, ale teoreticky to jde. (Strávit 42% všech hodin v týdnu v práci je už trochu úlet.)

Jen bych tady rád zmínil, že toto se může měnit rok od roku, pokud to tady čtou nějací budoucí zájemci o (nejen) tuto pozici. Podle mě je i klidně možné, že management bude postupovat následujícím způsobem: „Hele letos v létě z těch přesčasů, co jsme vyplatili, bysme zaplatili dalších 5 fulltime lidí. Takže příští rok nabereme o 10 operátorů víc.“ A tak naberou o 10 operátorů víc, do toho přijde slabší sezóna, tak se zkrátí se otevírací doby, a najednou tady bude hromada lidí, kteří budou za 35 hodin týdně ještě rádi. Samozřejmě, nemusí to nastat, nicméně myslím si že toto je přesně ten důvod, proč loni v Coloradu bylo tak málo práce – prostě někdo přepísknul odhad, kolik lidí bude potřeba, to léto odpadlo pár větších konferencí, to je hned za léto potřeba uklidit o pár stovek pokojů míň, a to se samozřejmě někde projeví (nejvíc teda na výplatních páskách jednotlivých uklízečů).

Kterého zaměstnavatele si v Park City teda vybrat?

No a proč vůbec tenhle článek píšu? I když na první pohled je to jen taková fun historka v mém případě, spíš je to takový apel na ty, kteří chtějí někam jet – třeba právě do Park City – tak hodně zvažte, kam přesně.

Papír totiž snese všechno. Já kdybych dopředu věděl třeba jenom to, že ten resort spadá pod Vail, tak bych si tohoto zaměstnavatele zvolil jako prvního už od začátku. Já jsem celou dobu viděl těch $13/h a tak mě nějaký $10/h „park city mountain resort“ vůbec nezajímal. Přitom ta práce samotná je pro mně násobně zábavnější, a nakonec si vydělám taky (a tohle konkrétní léto o dost víc, než jako could have been pool attendant v Montáži :D ). Když budete bydlet přímo v Park City, tak to můžete mít do práce 2-5 minut pěšky nebo na kole. Budete přímo ve městě. Celkově má Vail korporátní kulturu takovou uvolněnější, zatímco Montáž je hodně upscale establishment, kde jsou na zaměstnance, dress code a grooming standards kladeny mnohem vyšší nároky. Samozřejmě, ne vždy bude jedna (ta vaše) agentura nabízet na výběr z několika různých zaměstnavatelů v jednom městě, ale vězte, že zrovna v Park City nabírají J1s na spoustě míst a není problém jet ani jako independent (práci si najdete sami, agentura pouze zajistí papíry a víza). Jedním z nich je právě třeba ten Utah Olympic Park, který mě sem do Park City před lety vlastně nalákal. I když to vlastně není ani v Park City (je v Kimball Junction zhruba 20 minut od Park City Old Town).

Původně jsem to začal psát jen skrz to, že je vlastně super, že původně jsme bydlení hledali tak, aby to z něj bylo co nejblíž do Montáže (což relativně je, ale pořád je to skoro 10 minut jenom na zastávku MHD), a přitom je tady práce, do které je to z toho stejnýho bydlení asi 10 minut komplet. Já tady vlastně zatím bydlím ve svém prvním dočasném bydlení, a zítra se budu stěhovat do našeho hlavního bydlení na celé léto, které je mnohem větší. Jenom pořád přesně nevím, kde přesně je ta budova, ve které ten apartmán je, protože mě to vlastně ani nepadlo hledat. Vím jen, že by to mělo být do práce mnohem blíž, takže jsem zvědavý, jak daleko to budu mít potom (Vsuvka z budoucnosti: asi 4 minuty :D )…

Zároveň v tom článku o hledání bydlení v Park City jsem psal o tom, jak může být problém hledat bydlení, když jste tady nikdy nebyli a nemáte tušení, kam přesně budete každý den chodit do práce. Proto, pokud byste se třeba rozhodli ucházet o pozici summer activities attendant (případně ticket sales) u Vailu (resp. PCMR), nebo pokud už ji máte, a chcete hledat bydlení v návaznosti na tuto pozici, tak přesné místo, kam každý den ráno budete chodit je budova na adrese 1310 Lowell Ave, Park City, UT. Čím blíž to budete mít sem, tím blíž to potom budete mít do práce, a můžu říct, že já jsem to se svými 4minutami měl ještě daleko, bydlení se dá najít i mnohem, mnohem blíž: Skupinka Chorvatů to měla přímo k horským aktivitám asi 30 vteřin z bytu. Bydleli tak blízko, že tam pořád dosáhly naše pracovní vysílačky, takže když jsme kvůli počasí museli dočasně zavřít (občas se tyhle uzavírky protáhly na několik hodin), tak oni prostě doma koukali na telku s vysílačkou na stolku a měli pohodu. :D