První týden v Americe

Tento víkend to bylo už přesně týden, co jsem v USA, a tak je na čase to trochu shrnout, protože každý článek, který jsem začal psát, jsem jaksi už nedokončil.

Na letišti v San Franciscu a bez kufru…

Takže kde jsem to předtím skončil? Jo, na letišti. Po shledání se s hostitelskou rodinou jsem ještě šel reklamovat kufr, který nedorazil. Byla tam celkem velká fronta, většina z těch taky dorazila jiným letadlem než původně měli. Když jsem se dostal na řadu, dal jsem chlapíkovi za přepážkou čárový kód mého kufru ještě z pražského letiště, načež mi bylo sděleno, že v systému nevidí kde kufr je, a že pokud (!) se někde objeví, tak mi ho pošlou poštou. Dostal jsem sledovací ID a brožurku s webovou adresou, a potom jsme se vydali s rodinou k autu. I když jsem v letadle MEM-SFO spal, byl jsem celkem unavený a komunikace byla pro mě dost namáhává – nicméně rozumněl jsem jim celkem dobře. Nasedli jsme do jejich obrovského SUV a vydali jsme se směrem na venkov. Z nočního San Francisca si toho kromě 4- a více proudých dálnic moc nepamatuju. Nevím jak douho jsme jeli, nebylo to ani kousek, ale zase ani moc daleko. Jen vím, že zhruba v půli cesty jsme zastavili v nějakém drive-thru fast foodu, kde jsem si vybral nějaký menší burger, a měl jsem problém ho do sebe dostat, i přes to, že poslední jídlo jsem měl v letadle z Amsterdamu do Memphisu, což už bylo pěkných 6-8 hodin zpátky.

Cesta do nového domova

Pak jsme pokračovali dál a host-dad mě upozorňoval, že tady vyjedeme z civilizace. Já jsem si všiml jen toho, že zmizely semafory :-) No a potom už jsme po několika minutách dojeli domů. I když už bylo po půlnoci a absolutní tma (samostatně ležící stavení od města, resp. vesnice), všiml jsem si té spousty aut, čtyřkolek, člunu a vodního skútru okolo. Rodina mi ukázala dům, (v ten den ještě nedostavěnou) koupelnu a okolí, a potom můj pokoj, ve kterém jsem s mým host-bratrem. Ten pokoj je dočasně taková místnost ve starém domě, který je rovněž na jejich pozemku, ale je tu všechno, co můžu potřebovat (TV, Xbox a podobný srandy). WiFi tu z domu taky chytnu, jen na ten záchod musím chodit do domu. :-)

No a protože jsem neměl kufr s převlečením a byl jsem naprosto unavenej, téměř okamžitě jsem usnul v tom, v čem jsem přijel.

První kalifornský den

Ráno jsem se probudil asi až ve dvanáct, všichni ostatní byli už vzhůru. Byl mi ukázán zbytek pozemku a domu, který jsem ve tmě neviděl. Hned potom jsme jeli na barbeque k jedné známé rodině, která bydlí nedaleko. Ta rodina bydlí v něčem, co si osobně představuju jako typický dům rodiny střední nebo vyšší střední třídy. Jenom v rychlosti: obrovský dům s příjezdovou cestou, dvě SUV před garáží, nějaký BMW sporťák uvnitř, spousta koupelen, ložnicí a dalších pokojů, ve většine z nich nechyběla televize a Xbox. Na zahradě vyhřívaný bazén, výřivka, posezení, blablabla. :-)

Poznal jsem tady spousty dalších lidí, mj. dalšího exchange studenta z Brazílie, o kterém jsem nejdřív nevěděl, že je exchange student (spousta lidí tady má různé přízvuky) a zažil první americké grilování se vším všudy. Tím myslím spousty a spousty jídla, hamburgery, hot dogy, trochu podivné pečivo a tak dál. Po několika hodinách jezení, plavání a povídání jsem byl (nejen já) tak zmožen, že jsme všichni skončili u televize a koukali na Family Guy (občas celkem sranda). K večeru jsem byl už celkem unavený kvůli časovému posunu, takže po návratu domů jsem téměř okamžitě usnul.

Poklidný život na farmě

Potom začalo takové období relativního nic nedělání, farma je daleko od všeho, tak jsem doma jen tak odpočíval a aklimatizoval se, společně s Leou, druhou výmennou studentkou z Německa. Občas jsem si zajel na 24” kole (tj. dětské) koupit ledovou tříšť do benzínky asi kilometr od domu. Ta benzínka Shellka má víc stojanů jak v Česku na dálnici, a přesto je ve vesnici s 200 obyvateli (ano, je tady chyták, ta vesnice leží na trase k Yosemitskému národnímu parku, kam míří spousta lidí od pobřeží). Občas jsem byl slepicím nasypat zrní nebo se jen tak projít po okolí (nevím co mě to napadlo se tak procházet bez foťáku!). Další den jsme byli v kině na Despicable me, ale jinak celkem nic, co by stálo za zaznamenání. Až potom v pátek, kdy jsem byl poprvé ve škole, ale o tom zase příště.

PS: Moc se omlouvám že případné překlepy, ale nemám tady v ničem český slovník na kontrolu překlepů a jsem líný to opravovat ručně.