Psát si blog – ano nebo ne?

Tak zaprvé, chápu, že psát na blogu o tom, jestli si blog psát nebo ne, může být trochu úsměvné, přesto tu mám několik myšlenek k… zamyšlení.Samozřejmě, jedna z věcí, na kterou jsem se sám těšil na tomto pobytu bylo právě psaní blogu, zveřejňování článků a fotek pro ostatní budoucí exchange studenty, kamarády a obecně pro kohokoliv, koho by to třeba zajímalo.

Jak jste si ale jistě všimli, nadšenost velice rychle vyprchala. V srpnu, první měsíc tady, jsem napsal 15 článků, a od následujících měsíců to spadlo na 4 a míň článků za měsíc. Psaní blogu je tak trochu závazek, který se ale snažím plnit. Osobně jsem blog od začátku pojal hlavně jako zdroj informací pro ostatní (taky proto je tu asi víc obecných článků než samotných zážitků), a až na druhém místě jako deník. Kdykoliv někam jedu, tak o tom napíšu, ale těch velkých výletů není tolik, a o těch drobnostech nemám chuť poctivě psát (tj. na blog, s diakritikou a podobně).

Pokud bych začínal znova, zřejmě už bych si blog vůbec nezakládal. A pokud chcete jenom deníček, mám pro Vás zajímavou a velice funkční alternativu. Tou je služba OhLife. Je to velice jednoduchý deníček, který funguje tak, že Vám každý den večer přijde email; a pokud na něj odpovíte, tak ona odpověď se uloží jako zápis k onomu datu. Můžete k nim přidávat i fotky, zápisy upravovat a mazat; osobně se mi ta služba hodně líbí a poslední dobou se snažím každý den napsat alespoň něco málo.

Hlavní výhodou je, že můžete psát naprosto co chcete, protože jediný čtenář budete Vy sami. „Ridil jsem auto“ „Koupil jsem cigarety“, není problém, na veřejném blogu nepřípustné (pokud nechcete jet druhý den domů). Z tohoto pohledu potom onen deníček správně plní svoji funkci, protože na blog stejně nikdy nenapíšete všechno.

Díky tomu, že vkládání příspěvků probíhá přes email, můžete jednoduše zabít i dvě nebo tři mouchy jednou ranou. Řekněmě, že jsem se vrátil z nějakého výletu, o kterém chci napsat i rodině domů. Jednoduše po dopsání přidám emaily rodičů do kopie a je hotovo. Osobně to dělám tak, že všechny „zážitkové“ články si tam přeposílám z blogu, a drobnosti tam posílám zvlášt.

Po konci pobytu se dají všechny zápisky stáhnout v PDF (pokud budete chtít).

Psaní blogu určitě nelituju a nehodlám ho nijak zanedbávat (byť do konce pobytu už mi zbývá jen 27 dní ve škole), jen to navrhuju jako alternativu ke psaní blogu. Teda v době psaní toho článku, v době jeho zveřejnění už to nebude 27 dní ve škole, ale přesně měsíc do promoce.

Ať už ale budete psát blog nebo deník jakkoliv, určitě to ale dělejte poctivě: za pár let si nebudete pamatovat ty drobný radosti a starosti každodenního života v Americe a bude fajn si je znova zase připomenout. :)

Mohlo by se vám také líbit...

7 komentářů

  1. Lexa napsal:

    Můžu mít drzejší dotaz? Kdyžtak neodpovídej, ale… jak jsi na ten rok v USA ušetřil? Tvrdá práce pět let dopředu nebo máš jen hodný rodiče nebo jsi vyhrál v lotině? :D =)

  2. Jirka napsal:

    @Lexa: Hodny rodice. :)

  3. Jirka napsal:

    @Jirka: Co se tyka mych uspor, ty uz jsem tu davno utratil za elektrinku. Mam sice nejaky pasivni prijem z prodeje fotek v radu stovek dolaru rocne, ale to vetsinou padlo na stejny ucel… :)

  4. fimari napsal:

    jakou elektriku? Si snad platíš spotřebu el.energie? nebo snad i vodu, plyn atd? nebo jako , že sis koupil el.přístorje?

  5. jiripavlik napsal:

    @fimari: Samozrejme jsem mel na mysli elektroniku :)

  6. vydrysek napsal:

    Pises si denik?

  7. jiripavlik napsal:

    @vydrysek: Nepravidelne, kdyz je chut nebo nejaky extra zazitek :)

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *