Já osobně jsem s sebou měl 500 USD v hotovosti a dvě platební karty. Jednu k mému účtu G2 u Komerční banky (MasterCard) a druhou k účtu mého táty u Raiffeisenbank (VISA). Obě moje karty jsou embosované (vystouplé písmo) a s čipem (ta část, která vypadá jako SIM karta).
Platební karty v USA
Často se říká, že v USA berou VISA kartu častěji než MasterCard, dle mých zkušeností je to celkem jedno (resp. moje primární MasterCard nebyla nikdy zamítnuta, až na jeden konkrétní Rite Aid tady ve městě). Musíte ale znát jeden malý “trik”. V USA se Vás prodejce zeptá (a to zejména v případě, kdy na kartě uvidí onen čip), jestli je karta credit nebo debit. Vaše karta bude nejspíše debetní (na účtu musíte mít použitelný zůstatek, abyste mohli zaplatit; s kreditní jdete do dluhu, který musíte splatit později), nicméně musíte vždycky říct, že karta je credit. Důvod hned vysvětlím, nicméně musím podotknout, že bankovní trh v USA funguje naprosto jinak, než můžete být zvyklí z České republiky, potažmo Evropy. Třeba v Anglii (a nakonec i v Česku) po mě vždycky chtěli PIN, platba přes čip je totiž pro prodejce spolehlivější a má jistotu, že peníze dostane (tj. karta je platná, nezablokovaná, a na účtě se nachází potřebný obnos). V USA je to naopak, a v okamžiku projetí kartou terminálem (čtení magnetického proužku) vám prodejce v podstatě vydává zboží zdarma s vůlí, že vaše karta má zůstatek/povolené platby a s tím, že nezavoláte do banky a platbu nezrušíte. V USA je to totiž nastavené ve prospěch zákazníků, a v případě nějakých problémů prodejce utře.
