Doručování nákupů je prostě super

Do Anglie jsme na léto jezdili s jasným cílem – co nejvíc si vydělat a co nejmíň utratit, samozřejmě v nějakých rozumných mezích. S tím souviselo i to, že na jídlo jsme měli přesně stanovený rozpočet (skromných 100 liber na měsíc na osobu), nicméně jeho dodržování už bylo poněkud horší.

Tento článek není ani tak o tom, jak funguje doručování nákupů v Anglii, ale spíš o tom jak jako koncept je to naprosto geniální a super, hlavně jako reakce na všechny, kteří v internetových diskuzích bojují za svoje právo na víkendové výlety do nákupních středisek, nebo naopak VŽDYCKY když jdou nakupovat, tak to všechno potřebují nejlépe ihned. No, hlava mi to moc nebere.

Přestože doručování nákupů v Anglii není vůbec žádná novinka, nakonec i u nás to tak nějak napůl funguje už pár let. Naopak v Anglii je na tomto poli poměrně značná konkurence – nákupy vozí Tesco, ASDA, Sainsbury’s a běžně jsem na silnicích potkával auta několika dalších obchodů.

Prvotním impulsem k vyzkoušení proto u nás byla sleva 15 liber na první online nákup a doručení zdarma, který vyjela na účtu z poklady v Sainsbury’s, kam jsme jezdili nakupovat klasickým způsobem, tedy autem, a celý nákup takto klidně zabral i přes dvě hodiny (cca 45 minut cesta tam a zpět a zbytek nákup a procházka po Ashbournu). Tak jsem tedy poprvé podíval jaké jsou vlastně podmínky a vesměs to vycházelo docela dobře. Minimální cena objednávky 25 liber (950 Kč), při objednávce nad 40 liber (1500 Kč) cena doručení podle vytížení doručovacího slotu (1-6 liber, tj. 36-229 Kč) a při objednávce nad 100 liber doručení zdarma ve vybrané hodiny (většinou navečer a o víkendech).

Co to znamená? Loni ve dvou by to chtělo sice trošku plánování dopředu aby se to úplně vyplatilo, ale letos ve čtyřech s tím nebyl absolutně žádný problém: dvakrát týdně jsme odeslali objednávku za 40-50 liber, doručovací slot za dva dny navečer vyšel na libru nebo dvě (cesta autem jenom v benzínu vyšla na 2,5 libry).

No, a doručovací slot byl vždycky v rozmezí jedné hodiny, např. od pěti do šesti. Poprvé jsem, nevím proč, prostě počítal s tím, že nákup dojede těsně před šestou, možná lehce po, však co je pár minut. No, a přesně, co je pár minut… jenomže na druhé straně toho slotu! Z dvaceti nákupů přijeli vždycky pár minut před stanoveným časem, což mě popravdě vždycky překvapilo, protože když třeba v Česku zavolá ráno PPL a řekne, že u mě bude ve dvanáct, tak je to velmi orientační čas.

Důvod, proč jsem si ale doručování tak moc oblíbil bylo samotné vybírání nákupů online, protože s ním bylo dodržování našeho rozpočtu na jídlo mnohem jednoddušší, než jsem původně čekal. Přece jen když si v obchodě naberu pytel jablek, trs banánů nebo cokoliv, tak dopředu přesně nevím, kolik bude stát. Kdežto při nákupu online si můžu buď vybrat, že chci 10 banánů nebo 1.5 kg banánů a pokaždé hned vidím odhad ceny.

V Anglii je často rozšířený marketingový model „Jeden za 2,5 libry nebo dva kusy za 4 libry,“ jenomže častokrát jsem to přehlédl. V situaci kdy člověk chce koupit třeba 3 džusy, ale kdyby si vzal ještě jeden, tak se tato „sleva“ aktivuje a ve výsledku to stojí úplně stejně. A velká výhoda online rozhraní obchodu byla právě v tom, že obchod přímo ukazoval kde této akce lze využít, nebo kde už využitá byla.

No a poslední výhoda, že ten nákup člověku donesou přímo pod nos snad už nemusím zmiňovat. Jediná věc, co bych tomu vytknul, je celoanglický problém, a sice to, že věci, co by se vešly do dvou igelitek narvou do deseti. Přitom není problém si celý nákup buď při předání přeskládat do svých „dlouhodobých“ tašek nebo si ho z doručovacích krabic doma vyskládat.

No nicméně je to top a vřele doporučuju vyzkoušet. Navíc v rámci propagace čas od času přijdou slevy na doručení zdarma kdykoliv nebo dokonce sleva 10-15 liber na celý nákup, což vždycky potěší.