Den 3. – San Francisco a odjezd pryč

Den 3. (4. července, 2013; čtvrtek).
Psáno v irbngels Camp o dva dny později.

Dnes je Den nezávislosti…

Třetí den jsme měli v plánu check-out z našeho pokojíku, který jsme si rezervovali přes airbnb.com, vyprat si tam prádlo, podívat se trochu ještě po San Franciscu a nakonec přejet někam směrem k Santa Cruz.

Všechno podstatně zkomplikoval fakt, že byl 4. červenec, aneb Den nezávislosti, a všichni jak smyslů zbavení jeli z města, a do města, a nakupovat, a všechno…

Nejlepší zážitek dneška? Průmyslový pračky!

Takže z baráku jsme se vykopali až v 11, vyprat jsme si museli jet do laundrymatů asi dvě míle jinde, kam jsme tím trafficem jeli asi hodinu, do obrovský pračky jsme narvali celej kufr oblečení, všechno dohromady, no time for color selecting a po nasypání asi 25 čtvrťáků se to roztočilo a čas do konce praní do ukázalo jenom půl hodiny. Miluju průmyslový pračky.

Majitel byl takovej napůl asi Ind, ale strašně ochotnej a poradil nám pak, jakou susičku a na jak dlouho použít (10 minut za $0.25), no i tahle průmyslová potvora nám vysušila obří hromadu prádla za 50 minut. Whaaaat? Ta malá sušička co máme doma to sotva zvládne za dvě hodiny, prádlo je horký jak kdyby leželo pár hodin v sauně a tady za sotva hodinu suchý a studený! :D

Bydlet tady tak ani doma nemám pračku, což tady tak i hodně lidí praktikuje, ale většinou je to taková nižší třída, nechci říkat úplně bezďáci, ale i když tenhle konkrétní laundrymat byl takovej moderní a social-friendly s WiFi (má i svou facebook stránku :D), s notebookem jsme radši zůstali zakempovaní venku v autě, protože si tam prádlo chodili prát občas dost podivní lidi.

Americký Tesco = Safeway

Mezitím jsme kupovali v Safeway nějaký jídlo, a jediný co je na tom zajímavý je to, že mají úplně stejný self-checkout pokladny jako v Tescu v Česku… a taky to, že po naskenování poslední položky trvá zaplatit kartou asi tak tři a půl vteřiny a můžete běžet.

Sjet si klikatou silnici a honem odsud

Anyway anyway po necelých dvou hodinách jsme s čistým prádlem vyrazili do ulic San Francisca, tentokrát autem a to byl fakt hodně chytrej nápad, ale nějak jsme se vymotali k Lombard St. (to je ta esičková cihlovaná silnice) a překvapivě tam nebyl vůbec žádnej provoz (resp. odbočili jsme na ní doprava jako na každou jinou ulici na normální stopce), takže jsme se svezli dolů, před náma jel bílej Charger, kterýho tak máme i na videu, který jsme natáčeli GoPrem a odsud jsme si říkali, že se teda autem projedeme i okolo těch piers (mol).

No, to byl zase blbej nápad a průměrná čekací doba na jedné červené byla asi tak pět minut. Doba, během které jsme stihli napsat asi 10 pohledů domů a pomalu i stáhnout fotky, jenomže můj externí pevnej disk už možná mele z posledního a když je připojenej, tak se absolutně nesmí hýbat s tím kabelem, jinak se odpojí a to už 2x mělo za následek, že nám zmizelo docela dost fotek, který jsme pak složitě obnovovali z už smazené karty.

V San Franciscu je i pláž!

Takže jsme zase urychleně odbočili někam mimo tu hlavní cestu a do navigace dali křižovatku Balboa St. a Great Hwy, což je přibližně místo, kde začíná Hwy 1, což je stará silnice, která vede podél pobřeží až k Los Angeles.

Shodou okolností jsme se tak dostali k Ocean Beach. Ten den bylo docela natřískáno, a i když bylo počasí naprosto příjemný na opalování, stejně tam půlka lidí ležela v mikinách, takže mi trochu uniká jejich smysl na tu pláž vůbec chodit – protože koupat se tam dá jen v neoprénu, a i tak jsou tam docela vlny a hlavně rip currents, který lidi vcucávaj ven na otevřenej oceán.

Každopádně to byl takovej dobrej feeling, protože u moře jsem byl naposled asi před dvěma rokama v Chorvatsku, na písečné pláži snad před půl dekádou v Černé Hoře a tady písečná pláž hned u oceánu. Všude pohodička, lidi si grilovali, víc nebo míň nenápadně popíjeli (alcohol and drugs are prohibited on the beach) a prostě July 4th.

Hurá do Palo Alta

My jsme ale po krátké procházce a nafocení pár fotek nasedli do auta a vydali se směrem Palo Alto na jih, kam vedou krásný dálnice se krásnýma výhledama na přírodu okolo. Projížděli jsme taky městem Merced, kde bylo něco ve stylu českých paneláků, akorát bez takovýho toho komunistickýho nádechu, kterej s tím máme spojenej my, takže to vypadalo celkem zajímavě, ale nevím jestli jsme to stihli vyfotit.

Facebook headquarters

Bylo to tady k večeru ale takový zvláštní i z toho důvodu, že všichni už asi někde slavili (Američani těch příležitostí do roka moc nemají) a nikde nikdo nebyl a všechno bylo zavřený, prostě trošičku poast-apo nádech. Kancelářský budovy s úplně prázdnýma parkovištěma. A do toho jenom my, co jsme hledali nějakou WiFi, abysme našli GPS souřadnice toho, kde má facebook sídlo, protože jsme sice měli adresu, ale ta byla očividně hodně stará a neaktuální.

Předtím jsme ještě viděli bývalý dům Steva Jobse (nevím komu patří teď, ale stála před ním Audi A8 se čtyřlitrovým motorem a pár dalších limuzín.) a pak jsme jeli narychlo okouknout to headquarters Facebooku na 1 Hacker Way v Menlo Park, CA. Nic extra zajímavýho, ale když už jsme tu byli… shodou okolností podobně divný cíle jsme neměli jenom my, ale i pár dalších roadtripperů (všichni byli cizinci):

Chvíli jsme koketovali i s myšlenkou přímo tam na noc zakempovat, protože už bylo okolo půl osmé večer, potom co jsme viděli tři brand-new Ford Ranger auta místní ochranky jsme si to ale rozmysleli.

Do navigace jsme proto dali nejbližší kemp, načež nás navi zatáhla někam k moři, kemp byl ale kvůli ohňostrojům a July 4th zavřenej a všude bylo dost patrolujících policejních aut, takže volba padla na odpočívadlo Hillsborough asi 20 kilometrů zpátky, kam jsme dojeli už za tmy a po zatemnění auta se odebrali ke spánku v mini Yarisu. To bylo naše první přespání v autě and everything for the day…

Pokud chceš dostávat upozornění na nový články, tak můžeš buď přes email nebo na facebooku. Můžeš si taky přečíst další zápisky z tohoto roadtripu po USA. :)