Pocity exchange studenta

Dřív, když jsem si četl články výměnných studentů ještě v Česku, vždycky jsem si u toho představil sebe v dané situaci. Vytrhl jsem se z mého komfortního českého prostředí a představoval jsem si, jaké by asi bylo, kdybych tam místo onoho studenta byl já. A samozřejmě mi to přišlo neskutečné. A to se není čemu divit, kdyby vás někdo teleportoval uprostřed rozjímání doprostřed americké třídy, asi byste nevěděli, co dělat. Vždycky jsem si představoval jak najednou zničeho nic stojím v nějaké americké vesnici a jdu do obchodu koupit něco k snědku (což kdysi někdo někde popisoval) a mě přišlo, že to musí být nejlepší zážitek na světě, nakupovat si v americké večerce za zvuků okolo projíždějících Mustangů. :D

Ale takhle to pochopitelně nefunguje.

Přijedete do USA. Zkoušíte první skutečnou komunikaci v angličtině. Postupně se adaptujete na místní prostředí, zvyky a lidi. Potom jdete poprvé do školy. Pár dní trvá, než si zvyknete, jak to tady chodí… A najednou je všechno normálka. Mustangem jezdí váš spolužák každý ráno do školy, občas Vás někdo, jen tak, vezme na výlet do města, o kterém jste rok předtím jenom snili. A všechno je to… tak nějak normální.

A to potom sedíte ve třídě americké historie, píšete si zápisky v angličtině, začnete se nudit… a napadne vás článek jako tento. :-)