Jak jsem se tu (zatím) naučil anglicky

Ideály každého exchange studenta jsou na začátku asi úplně stejně. Pojedu na rok do Ameriky a naučím se perfektně anglicky. Stane se tak? No, jak se to vezme…

Fakt je, že i když se s oblibou říká, že jde o roční výměnný pobyt, celková doba strávená v USA se rovná 9 až 11 měsícům, tedy nejde ani o celý rok. Jakkoliv se Vám to může zdát jako dlouhá doba, utíká mi to rychle jako voda a hlavně jsem si tady uvědomil, že na naučení jazyka to není zase tak dlouhá doba. Na druhou stranu, asi pět měsíců je pořád předemnou.

No a teď k té angličtině. Jsem tu čtyři a půl měsíce, a rozhodně mužů tvrdit, že tu je nějaký pokrok, ale jak moc?

Co se týká poslechu nebo porozumění ostatním, tak s tím víceméně nemám problém od začátku. Na seriály a filmy v angličtině koukám snad od osmé třídy, české titulky jsem vyměnil za anglické asi o dva roky později, a rok před odjezdem už jsem většinu věci sledoval úplně bez titulků. Takže co se týká běžné konverzace, rozumím skoro všechno, kromě termínů, které jsem nikdy předtím neslyšel. U nich mám potom tendence si k nim přiřazovat nejbližší foneticky podobný výraz. Zároveň to je ale věc, která se pozorovatelně zlepšuje. No a potom jsou tu desítky a stovky malých detailů, o kterých si myslím, že se nedají nastudovat a které posouvají Vaše porozumění v angličtině na další level.

Ty detaily jsou třeba jako když platíte v obchodě a prodavač se Vás zeptá: „Do you wanna bag?“ (Chceš k tomu tašku?)… já jsem poprvé slyšel „Do you wanna back?“ (Chceš vrátit drobný?). Vzhledem k tomu, že to byl asi můj třetí týden tady a já platil patnáctidolarový nákup $100 bankovkou ještě z české směnárny, trošku jsem nechápal, co si jako myslí. Samozřejmě jsem řekl, že ano. A dostal jsem zpátky i tašku. :-) Až později mi došlo, že na tohle by se zeptal úplně jinak (Do you wanna change?).

Nebo další drobnost, na kterou jsem si zrovna vzpomněl: nedávno jsem si pustil jeden díl seriálu How I Met Your Mother, od kterého jsem ještě nesmazal české titulky. Byl to zrovna díl, kde byl Ted s Marshallem na roadtripu a hráli hru, kdo první uvidí a oznámí psa. V seriálu potom byla fráze: „Zitchdog! Blue Suburban“, kterou autor titulku přeložil jako „Zitchdog, modrej předměstskej“. Vypadá to jako dobrý překlad, ale když se nad tím zamyslíte, tak Vám dojde, že modrých psů z předměstí okolo nás moc neběhá. Správný překlad by byl „Zitchdog, modrá oktávka“ – Suburban je model sportovního užitkového vozidla (aneb SUV, prostě velkej americkej přemisťovač) od automobilky GMC. Rozhodně to nemám onomu překladateli za zlé, když jsem tu byl asi třetí den a host-mum řekla „We take the Suburban“, taky jsem vůbec nechápal, co se jako bude dít…

No každopádně, takových detailů jsou desítky až stovky, a v nich vidím obrovský přínos tohoto roku v USA.

Taky se pořád snažím zvyknout si na pár lidí, kteří občas mluví hodně zmuchlané. Zajímavé je, že lidé, kterým mám já problém porozumět, mají stejný problém se mnou. Chvíli jsem si myslel, že snad fakt mluvím nějak divně, ale když jsem onomu člověku něco vykládal a on mi řekl „Hey dude, but I don’t understand a shit you saying“, ostatní okolo se ho zeptali, jestli náhodou není hluchej, což mě dost uklidnilo. I když je fakt, že on zrovna ten den střílel z brokovnice, a to bez ochrany sluchu, blbec. :-) Takže to jsou takové strasti a radosti exchange studenta.

I když pořád je přízvuk těchto lidí, kterým mám občas pořád problém porozumět, pěkný a kalifornský. Dostat se někde k lovcům krokodýlů do Louisany, to bych byl v nahranej nezávisle na tom, že jsem roky před odjezdem koukal každý den na filmy a seriály v angličtině… Tuhle jsem ty Lousiaňáky viděl a slyšel v nějaké show na History Channelu a host-dad mi potom řekl, že ten přízvuk je v Louisianě celkem běžný.

A mluvení? Rozhodně mužů říct, že tu je zlepšení. Když se dostanu do něčeho, čemu někteří říkají “flow” stav, kdy nevnímáte okolí a maximálně se soustředíte na přítomný okamžik (@petrmara), mužů v pohodě mluvit o čem chci, a když něco nevím, nějak to okecám. V takových chvílích mluvím hlasitě, zřetelně, no prostě pěkně. Problém je, že je trochu problém se do toho stavu dostat. V praxi je to o něco horší, protože třeba až moc často přemýšlím, jak bych měl to a to asi říct, což mě potom rozptyluje a tak uprostřed věty se zastavím přemýšlím CO jsem vlastně chtěl říct, protože předtím jsem přemýšlel JAK.

Jinak za velký pokrok je považuje, pokud si uvědomíte, že o něčem přemýšlíte v angličtině a takovou třešničkou na dortu je potom sen v angličtině. No, k tomuhle; nikdy jsem nebyl excelentní angličtinář a popravdě ani teď se jim necítím být. Nicméně už v červnu 2010, dva měsíce před odletem, na školním výletě do Anglie jsem zjistil, že mezi anglickým a českým myšlením mužů celkem pohodlně přepínat. Doslova. Pokud přemýšlím, co musím vyřídit třeba ve škole v kanceláři, přemýšlím o tom v angličtině. Pokud mě nápadně článek na blog, napadne mě to v češtině.

A onen slavný sen v angličtině? Už v Česku jsem jich měl tolik, že je ani nespočítám. A to mluvím jen o těch, co si pamatuju. Ono to usínání u anglických seriálu se na tom asi dost podepsalo.

A poslední věc je psaní. Taky tu je pokrok, na povel popíšu tři papíry z hlavy, ale rozhodně vidím, že má angličtině je kostrbatá; ale začal jsem teď hodně číst v angličtině (koupil jsem si Kindle), tak se to třeba časem zlepší.

Mohlo by se vám také líbit...

18 komentářů

  1. vydrysek napsal:

    Mate ve skole neco jako Speech and Debate ?

  2. jiripavlik napsal:

    @vydrysek: Bohuzel ne, to byla jedna z prvnich veci na kterou jsem se tehdy v srpnu u te poradkyne ptal :(

  3. Martin S napsal:

    Moc pěknej článek i postřehy! Jestě by jsi měl neco napsat na toto téma máš dobré myšlenky!

  4. Andreizinha napsal:

    Jj, souhlasím, že takový ty místní výrazy člověk pochytí vážně jen přímo na místě, popř. při komunikaci s rodilým mluvčím. Já mám to samý s portugalštinou. Ze začátku jsem brazilskou hovorovou vůbec nedávala, teď mluvím stejně a miliony jejich výrazů mi už nedělají takový problémy jako dřív:) Ale dost mi k tomu pomohlo, že se se mnou kamarádi nemazali a proste se mnou mluvili, jak jim zobák narostl. Jen by mě zajímalo, jak dlouho mi to vydrží…

  5. Peto93 napsal:

    Ahoj, pekný blog, tieto články sú pre mňa ako budúceho študenta najužitočnejšie a pritom o takýchto veciach málokto píše.

    Neviem či si to nespomenul niekedy v minulých článkoch, ale zaujímalo by ma, či si sa nejako pripravoval čo sa týka angličtiny a na čo by si odporučil sa zamerať?

    Veľa šťastia vo zvyšnom pol roku v USA a píš ďalej, dobre sa to číta. Vďaka.

  6. Jana napsal:

    Ahoj chtěla jsem se zeptat na jednu věc , když teď ve škole máme britskouangličtinu a pojedu např. do californie tak jestli je těžké se nauit tu americkou angličtinu , docela se toho bojím , že to nebudu umět..

  7. Jirka napsal:

    @Jana: Ta anglictina je v podstate stejna, prizvuk ma kazdy cizinec (takze je jedno jestli se uci britskou nebo anglickou), akorat je tam dost jinych slovicek, nekdy jsou to jen detaily (treba jidlo take-out nebo take-away co me napadlo tak z hlavy – kdyz si to beres s sebou), nekdy jsou cely slova jiny (chips – v Anglii hranolky, v USA normalne chipsy; toilet/restroom a tak), ale to se rychle clovek douci. Rozhodne bych se nebal.

  8. Jana napsal:

    Děkuji za radu . a jak je to s gramatikou je to stejné ?

  9. Jirka napsal:

    @Jana: Asi ano… jen v praxi pouzivaji tak 3-4 casy misto tech 50, co se normalne uci ve skole :))

  10. pepa napsal:

    ahoj, chtěl bych se zeptat, jestli je to hodně ěžké se dostat z tý britský angličtiny co se tu učíe na tu americkou. mám teď docela problém na základce s angličtinou a nevim jestli mam jet do ty ameriky nebo ne docela sem zmatenej jestli to zvládnu , nebo jestli se tam vubec domluvim , i když by sem htěl hodně dobře mlvit ale bojim se toho .
    Dik

  11. Jirka napsal:

    @pepa: Problem to neni vubec.

    Co se tyka potrebne znalosti anglictiny, znam jednoho Brazilce, ktery kdyz prijel, tak anglicky umel jenom naproste zaklady, se kteryma nemohl v zadnem pripade projit tema lehkyma testama u agentury, kteryma jsem prosel ja. Pozdeji jsem se mimochodem dozvedel, ze takhle to ma vetsina Brazilcu, ze za zacatku rikaji jenom yes/no :D

    Kazdopadne, tento Brazilec mel na konci asi nejhezci anglictinu (rekl bych ze to je proto, ze nebyl nijak zblbly ze skoly) a mluvil po 10 mesicich dost dobre, minimalne na urovni vsech ostatnich vymennych studentu, ale s lepsim/hezcim prizvukem.

  12. pepa napsal:

    aha :D, no me spis dela problem ta gramatika a este sem zmatenej z toho ze se ucim britskou anglictinu a pak budu muset mluvit tou americkou

  13. Jirka napsal:

    @pepa: toho bych se nebal vubec… tam je par jinych slovicek, viz jak jsem sjem psal o par komentaru vyse. Pred tim nez jsem odjel, tak ve skole jsem mel z AJ za 3 (kvuli tomu, ze jsem poradne neumel gramatiku, zbytek byl OK :D)

  14. pepa napsal:

    :D dik , a jak seš na tom teď? je ta gramatika dobrá nebo nic moc:D

  15. Jirka napsal:

    @pepa: Nic moc… Ale tak to se tezko posuzuju, samozrejme umim pouzit spravny cas a tak, ale… no nevim :D

  16. pepa napsal:

    :DD aha tak to jo to já budu rád když řeknu yes/ no jak ten brazilec:DDDD snad to bude dobrý

  17. lucka t. napsal:

    Tyjo :DDD tak sem si úúplně všechno přečetla a hodně mě to zaujalo. Jenom se chci zeptat Jirko jestli si jim rozuměl hned , protože oni strašne rychle mluví a nějaký písmenka jakoby vynechávají.

  18. Jirka napsal:

    @lucka t.: Rozumel jsem hned bez problemu – velmi velmi velmi doporucuju HODNE sledovat americke serialy a filmy bez titulku (prip. s anglickyma titulkama a potom bez zadnych)

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *