Výlet do Monterey

Tento týden bylo ve škole volno (President’s week) a tak jsme se na první tři dny vydali k oceánu, konkrétně do oblasti Monterey Bay, která je od našeho města vzdálená asi tři hodiny jízdy. Při poslední osmihodinové cestě do Las Vegas jsem docela trpěl, toto bylo oproti tomu fakt kousek.

It’s like summer already!

První dvě hodiny jsem prospal a probudil se kdesi za San Franciskem – a můj první dojem byl, že jsem se probudil do úplně jiného světa. Abyste pochopili, oblast kde žiju je naprostá rovina od nevidím do nevidím (doslova), se silnicemi navrženými dlouhé desítky mil podle pravítka, s žádnou vegetací okolo.

Monterey Bay je ale přesný opak. Silnice skrz lesíky, přes kopce, prostě jako v Česku. A tento super pocit umocil fakt, že bylo fakt pěkně – a tak jsem stáhnul okno, v iPodu vyhrabal playlist Hot Summer, který jsem skládal celou „zimu“, a užíval si čerstvého oceánského vzduchu. :-)

V této oblasti se nachází na místní poměry relativně dost historických měst a budov, takže opravdu bylo na co koukat. A já jsem si nemohl nevšimnout toho enormního množství moutainbike trailů a cyklistů. Poprvé jsem tady viděl cyklistu, který nejel na kole za $100 z Walmartu, ale na pěkném celoodpruženém Specialized kole. Teda ne jednoho, ale desítky… Prostě pohodička.

Po příjezdu k hotelu (nějaký low-budget Summer Inn, ale tak byl docela fajn) jsme se jenom ubytovali a šli se projít na pláž. Tady není moc co popisovat, všechno uvidíte na fotkách. Pokud by Vás zajímalo, jak moc je oceán studenej v únoru, tak Vám jenom řeknu, že docela moc – na surfování v únoru si vemte aspoň 4 mm neoprén. :D

Druhý den

Další den po snídani (která v tomto hotelu znamenala nabrat si na recepci džus a cereálie a odnést si to na pokoj) jsem se vydali do Monterey Bay Aquarium… sice mě to moc nezajímalo, ale co musím uznat je fakt, že to měli fakt moc pěkně udělaný, a i když jsme tam byli přes tři hodiny, člověk se tam nenudil.

Potom jsme se jen tak procházeli po městě, pojedli jsme v mexické restauraci, kde jsem si objednal asi půlkilový burrito, který jsem teda rozhodně nesnědl celý. Po tomto výletu jsme opět zastavili u moře, v relativně dost pěkné části města – konkrétně šlo o město Pacific Grove. Golfový hřiště, pěkný baráky všude okolo, krásná high school s all-weather dráhou – no prostě místo, kam bych se klidně i přestěhoval. Opět uvidíte na fotkách.

K večeru jsme se rozhodli zůstat ještě jeden den, a tak jsme většinu večera strávili hledáním hotelu. Nakonec jsem poprvé využil v praxi Priceline aplikaci na iPhonu, přes kterou jsem našel podobnou ubytovnu jako den předtím, ale navíc s výřivkou a saunou – a to vše za polovinu ceny ($60 pro čtyři), takže celkem spokojenost. Považuju to za dobrej trénink pro budoucí roadtrip po USA. Jen tak pro zajímavost, 100 MB dat u AT&T na předplacené kartě stojí $20. To je docela dost, bohužel se na onu předplacenou kartu nedá objednat neomezený balíček dat, který je za $35 na měsíc. Na druhou stranu, lepší než ručně obvolávat hotely někde ze zlatých stránek. Samozřejmě člověk si může jít sednout do Starbucks a mít to zadarmo, ale… :-)

Třetí den a 17 Mile Drive

Každopádně, další den jsme se vydali na 17 Mile Drive, což je taková okružní cesta po pobřeží Pebble Beach, s asi 20 místy, kde se dá zastavit a vidět plno zajímavých věcí. Co mě tady extrémně zaujalo byly obrovský baráky, klídeček a golfový hřiště všude okolo (ano, opakuju se). Takže jsem se rozhodl, že důchod strávím tady (ne na profláklé Floridě). Ale vážně, tady žít musí být paráda. Ceny těch hradů se ale pohybujou od $750 000 za ty menší, takže musím vymyslet druhej Facebook.

Mystery Spot

Odsud jsme se vydali do Mystery Spot, a to bylo celkem zajímavý. Víceméně jde o barák postavenej nakřivo na kopci, kterej chytře využívá různých optických klamů, a díky tomu při průchodem oním stavením máte pocit, že je všechno špatně. Ale docela dost mě překvapilo vážnost otázek některých návštěvníků, kteří si zcela vážně mysleli, že na tom kopci je fakt nějak pokřivená fyzika a průvodce tomu docela šikovně pomáhal různejma historkama, jak se tam sjíždí vědci z Harvardu, a ani oni to nechápou. :-)

Potom už jsme se vydali do Santa Cruz a domů. Santa Cruz je v únoru celkem nuda, všechno je zavřený a je docela zima, ale to nebránilo několika nadšencům hrát beachvolleyball jen v kraťasech a tričku.

Monterey is just awesome

Abych to nějak shrnul, Monterey rozhodně doporučuju každýmu, kdo se do Kalifornie vydá na výlet, v létě to tam musí být úžasný. Víc už na fotkách – tentokrát jsem se víc než kdy jindy snažil zachytit Ameriku takovou, jakou si ji většina z nás představuje (růžovou s velkýma autama a McDonaldem na každým rohu)… Mimochodem jsem nedávno projížděl mexickou čtvrtí ve Stocktonu, a to byl přesnej opak (rozpadlý baráky, rozpadlý auta, bordel, mexičani – děs). To ale asi vidět nechcete, nehledě na to, že tam bych se asi bál fotit i jenom z auta. Vypadalo trochu jako cikánskej slum někdě u Mostu, pokud jste tam někdo někdy byl…

Každopádně, nezapoměňte na roztáhnout na celou obrazovku. :-)