Senior trip do Disneylandu

Párkrát do roka se Disneyland v Anaheimu večer uzavře, aby se přes noc otevřel tisícům maturantům na jednu z největších sober akcí roku – Grad Nite. Ale pěkně popořádku.

Přihlášky na senior trip („maturitní výlet“) se začaly podávat už v únoru, ale protože mě Disneyland moc nelákal, ani jsem se nepřihlásil. Naštěstí jsem si velice rychle uvědomil, že tohle není o Disneylandu, a rychle jsem se přihlásil taky, a tak jsem zabral jedno z poslední tří volných míst. Celkově tento senior trip vyšel na okolo $200, což se za jednu noc může zdát jako dost peněz (což taky je), ale definitivně to stálo za to.

Nevím jak v Česku, ale tady v USA se dost hraje na něco, čemu se říká “rite of passage” (v češtině netuším). V zásadě jde o to v životě výrazně nějakým způsobem odlišit okamžiky, které náš život posunují na nový level. Získání řidičáku, promoce, velký akademický nebo sportovní úspěch, cokoliv. A tohle se udělá tak, že se ona běžná událost provede nějakým neobvyklým způsobem. Řekněme, že třeba předání klíčků k prvnímu auto se provede nějakým slavnostním způsobem někde v noci na parkovišti. Pořádně jsem to nezkoumal, ale ve World Literature (předmět ve škole) jsme tohle probírali relativně dlouho, a docela mě to zaujalo. Proč o tom ale píšu… program tohoto senior tripu měl zřejmě podobný účel (už jenom to, že jste vzhůru celou noc mělo na člověka dost trip účinky, i když jel jenom na taurinu). V devět večer se otevřela část Disneylandu nazvaná American Adventure (info) pro blast off, neboli odstartování noci, kterou o půlnoci zavřeli, a všichni se přesunuli do druhé části Downtown Disney (info), kde probíhala potom samotná Gradnite až do šesti do rána.

Ale zpět k samotnému výletu. Ten se konal ve čtvrtek a pátek, týden před koncem školy, takže ve velmi pohodovém duchu. Do školy jsme se dostavili v normální čas, účastníci výletu se sešli v tělocvičně. Tohle byla docela komedie, protože jsme všichni museli všechny batohy a tašky odložit ve wrestlingové místnosti (malá tělocvična vedle velké, ale jsou tam furt rozložený maty na wrestling). Nejdřív jsem nevěděl proč, ale po chvíli jsem uviděl starého známého drogového psa (ve škole jsou preventivně každou chvíli) a bylo mi to jasný. Takže pes asi půl hodiny očmuchával batohy, a potom jsme konečně mohli skrz wrestlingovou tělocvičnu projít po čtyřech k autobusům, kdy nás pes očmuchal ještě každýho extra.

Tohle bych ještě pochopil, nicméně protože den předtím jsem byl celý den na závěrečných atletických závodech sezóny, prošvihl jsem orientační setkání ohledně senior tripu, kde se mj. probíralo to, že oblečení nesmí mít logo výrobce větší než je lidská pěst (to byly podmínky Disneyland resortu, ne školy), jinak Vás do parku vůbec nevpustí. Příjemné zjištění s tričkem s nápisem Hurley přes celý hrudník, ale co se dalo dělat. Tak jsem jen doufal, že ti lidi už tam budou taky unavení a ani si toho nevšimnou (nakonec jsem si ho dal naruby)…

No, nicméně po drogové kontrole jsme konečně mohli do autobusů a to Vám teda bylo něco! V USA obecně moc autobusy nepotkáte, maximálně ty školní žlutý smradlavý nepohodlný, a potom občas ty velký turistický na dálnicích, ale to je jenom občas. Každopádně, na jih to bylo dlouhých 6 hodin jízdy, takže jsem poprvé po skoro roce seděl v normálním, pohodlném autobuse, s opěrkou pro ruce, nastavitelnou sedačkou a dokonce i opěrkou pro nohy! Ani nevíte, jak to po roce ježdění školním autobusem bylo pohodlný! Když se konečně všichni nalodili, vydali jsme se na cestu.

Několikrát jsme zastavovali u benzínek a různých parků (v jednom z takových parků bylo třeba dvanáct tenisových kurtů a kdokoliv kdo chtěl, tam mohl přijít a zadarmo hrát), lidi tam běhali, hráli si s pejskama, idylka. Ne počkejte! Vlastně jsme radši moc nevylejzali z autobusu, v Americe jste totiž permanentně uprostřed přestřelky dvou gangů (tuto vsuvku dopsanou po návratu do ČR jsem si nemohl odpustit :)). První zastávkou v programu byla show Medieval Times v Buena Park, CA.

Medieval Times je večeře spojená se show (šermování, souboje na koních), která se koná v replice středověkého hradu (v Americe to vypadá ale dost vtipně). Během celé show dostanete jídlo a pití, tj. polévka a hlavně obrovský kus pečeného kuřete bez příborů, takže to trháte rukama jak ve středověku. Samotné šermířské souboje popravě nebyly nic extra, ale celkově jako představení to měli udělané opravdu dokonale a celý sál byl narvaný (i když tento den to zrovna byly i další školy, které mířily do Disneylandu), jak to tam vypadá mimo období maturantských výletů, těžko říct.

Po této show už jsme se konečně vydali k Disneylandu, sice jsme trochu bloudili, ale nakonec dorazili na správně parkoviště včas. Bezpečnostní opatření byla opravdu dost přísná, hlavně co se týká zákazu pití, jídla, žvýkaček a cigaret (potažmo jiného kuřiva). Mě osobně to bylo jedno, akorát jsem řešil, co s energy shotem. Koupil jsem dva, jmenuje se to “5 hour energy shot” a v podstatě to je obsah velkýho Redbullu v maličký lahvičce. Nechtěl jsem je vypít oba naráz (jednak to výrobce nedoporučuje a hlavně jsem si prostě chtěl ten druhej nechat někdy na třetí hodinu ráno, kdy začínám usínat), takže jsem chvíli koketoval s myšlenkou si to někde nemáčknout na tělo. Nakonec jsem ale usoudil, že nebudu vymýšlet blbosti a holt jsem je vypil oba naráz. Což se nakonec ukázalo jako moudrý nápad, protože osobní prohlídka byla dost důkladná. Což ale chápu, tisíce teenagerů utržených ze řetězu je dost velký problém uhlídat za střízliva (davový efekt tu funguje velmi pěkně), a kdyby se nedejbože byť jen menšina z nich trochu opila, tak by ten Disneyland další ráno třeba neotevřel, že jo. :-D

No, ale každopádně jsme byli uvnitř a hned jsme šli na první atrakci, California Screamin’, v Disneylandu rozhodně jedna z nejlepších horských drah. Jelikož jsme v parku byli mezi prvními a celou cestu jsme i přes upozornění pracovníků po cestě běželi, fronta byla relativně krátká, okolo dvaceti minut, a zdaleka nejkratší za celou noc. Nicméně později ty dlouhé fronty nebyly zase tak na škodu…

Po této atrakci jsme se vydali na The Twilight Zone Tower of Terror, rovněž jedna z nejlepších atrakcí v Disneylandu. Výtah, volný pád a na chviličku nevíte, jestli se pohybujete nahoru, dolů, stojíte, nebo co se to sakra děje. Na atrakcích v Disneylandu je fajn, že součástí každé atrakce je nějaký příběh, všechno je velice pěkně zpracované do nejmenších do detailů, takže nejde jenom o bezduchou technickou jízdu plnou otáček atp. Ne že bych takový atrakce neměl rád (naopak!), ale na to, jak moc nemám rád Disneyland, tohle mu musím uznat.

Po této jízdě už byla skoro půlnoc a tak bylo na čase využít poukaz na jídlo a pomalu se přesunout do Downtown Disney, kde se konala samotná Gradnite. Poukaz na jídlo obsahoval pití, hotdog, Dorritos (brambůrky) a velkou sušenku. To jsem všechno snědl a sušenku dojídal cestou do Downtown Disney. Jednotlivé části parku jsou od sebe odděleny vstupními terminály (během normálního provozu si můžete koupit vstupenku jen do některého z nich, je tu California Adventure, Downtown Disney a tuším ještě třetí větší část). No, ale tak jsem tak procházel, žvejkal u toho tu sušenku, přiložil vstupenku na čtečku kódů, v klidu jsem prošel a najednou se ozve křik ochranky, jako kdybych snad měl za opaskem pistoli. Nechápavě se na něj otočím a prej: “Hey? HEY!!! ARE YOU CHEWING GUM?” Tak jsem mu ukázal zbytek sušenky a říkám, že ne. Tak se uklidnil a pokračovali jsme dál. Ale dá se to pochopit, kdyby každej z těch tisíců lidí plival žvýkačky na zem, tak to nikdy nevyčistí.

V Downtown Disney začala ta hlavní akce, samotná Grad Nite. Ohňostroje každou hodinu, spousta “venkovních tanečních klubů” a podobně… Jelikož se tahle akce konala od půlnoci do šesti do rána, zase tolik si z toho nepamatuju, ale dobře si vybavuju tu atmosféru, která byla fakt super. Jelikož šance, že by někdo dovnitř propašoval alkohol, byla mizivá, takže všichni by měli být plus mínus střízliví a nezhulení, u několika lidí bych si ale nebyl moc jistej, jestli si nepřinesli LSD nebo něco podobnýho, soudě dle jejich tanečních kreací. Každopádně akce to byla bezproblémová, bezpečnost byla zajištěná přiměřeně, takže v tomhle ohledu pohoda. Jako první jsme se vydali na Space Mountain, asi nejlepší atrakce v Downtown Disney. Stejný nápad měli ale úplně VŠICHNI ostatní, takže jsme byli v naprosto brutální frontě skoro hodinu – jak už jsem ale zmínil, tohle nebylo tolik na škodu, alespoň v prvních hodinách. Měli jsme spoustu času pokecat si s lidma z okolních škol i škol z druhé strany Kalifornie, dozvěděl jsem se plno zajímavého (asi 10 lidí mi tu noc řeklo, že na jejich škole je nebo byl někdo z Česka) a vůbec.

Prošli jsme takhle několik atrakcí, což zabralo pěkných pár hodin a okolo čtvrté ráno se pomalu začala dostavovat únava, ale předem dodávám, že naše skupina se udržela vzhůru až do časného rána. Zmíním jen jednu jízdu, Indiana Jones Adventures nebo něco takovýho… v žádném případě nedoporučuju na něco takovýho ve stavu maximální únavy lézt, je to loďka, které asi 15 minut projíždí pomalu řekou, a ty zvuky nejsou nic, co by Vás pomohlo udržet vzhůru. Asi v pět ráno jsme se vydali na Space Mountain znovu, v domnění, že všichni odpadli a půjde to rychle… velkej omyl. Nejenže jsem nikdy neviděl člověka spát ve stoje, ale tady jsem jich viděl desítky… a už to bylo opravdu peklo udržet se vzhůru, ale nějak jsme to ustáli a jeli poslední jízdu přesně v šest ráno, kdy se park otevřel a my jsme mohli jít konečně do autobusu. Posledních 45 minut jsme stáli ve frontě na onu atrakci uvnitř budovy, takže po východu ven nás přivítalo denní světlo, a mě došlo, že tohle je poprvé v životě, kdy jsem zůstal vzhůru celou noc… navíc jsem zrovna v to období tří dní naspal během tří dnů jenom okolo 12 hodin.

Každopádně, park je otevřenej, můžeme do autobusu… kdybych jen tušil, jaká to byla zrada… Ve stavu polospánku jsme museli jít minimálně DVA KILOMETRY (měřil jsem to na Google mapách), než jsme došli k autobusu! Pamatujete si na oslíka ze Shreka a jeho “Kdy už tam budem’?”…

V šest třicet jsme se vydali na cestu a VŠICHNI vytuhli během patnácti minut. Až na jednoho, kterej šel na záchod (v autobuse), a cestou všechny spící natočil a potom to dal na facebook. A i když jsem byl v té nejnepohodlnější pozici vůbec (a to jsem měl štěstí, že jsem měl sedadla jen pro sebe), spalo se mi víc než dobře.

Po dvou hodinách jsme zastavili na stejné benzínce jako včera, to znamená snídaně v In-N-Out Burger. Pokud budete někdy na západním pobřeží USA, tohle je přesně ten fastfood, který musíte vyzkoušet.

Po zastávce jsme pokračovali v cestě, a musím Vám říct, že taková Amerika za ranního svítání vypadá úchvatně, měl jsem přesně stejný pocit jako tehdy před rokem, když jsem z letadla viděl San Francisco v noci. Nepopsatelné.

Do Escalonu jsme přijeli okolo jedenácté před obědem a bylo to zvláštní, nějak na mě začlo doléhat že brzo pojedů domů. Byl prostě takovej pěknej letní den (ne, že by dalších 200 dní v roce v Kalifornii bylo jinak), undergraduates se učili ve škole, za to my maturanti jsme měli celej den volnej. Většina lidí odjela autem domů, nás několik, co jsme jezdili autobusem nebo měli odvoz jsme zašli na osvěžující Java Chip do Starbucks, já jsem u toho pozoroval jak ve městě betonovali novou silnici (no fakt beton), a prostě jsem si užíval atmosféru posledních dnů školy. Všechno umocněný celým tímto výletem. Před náma byl poslední týden školy. Dva dny výuka, zbytek závěrečné testy (finals). A za týden promoce…