Sport, tlouštíci a kuřáci v USA

Myslím, že Amerika je tak nějak proslulá svojí obézností a před odjezdem mi nejednou bylo řečeno, že se beztak brzo z vlastní vůle vrátím, protože všechny holky tady budou tlustý a hnusný… :-)

Velice často jsem slýchával, že až 75% americké populace je obézní. Tohle číslo mi přišlo celkem trochu nadnesené, tak se pojďmě podívat na nějaké oficiálnější čísla.

Dle OECD, v roce 2010 mělo 68 % dospělé populace nadváhu a 34 % jich bylo obézních, což jim skutečně zajišťuje světové prvenství. Jen pro porovnání, v Česku jsou tato čísla 52 % a 17 %.

Na středních školách je ale situace diametrálně odlišná, a důvod je relativně prostý – sport. Sport je něco, čím větší část školy žije, něco, před čím do pozadí ustupuje všechno ostatní. A nejde jen o sport, třeba na mojí škole je první rok povinná P.E. třída (tělocvik), ovšem narozdíl od našeho školství, tady je rozvrh každý den stejný, a proto je nějakých 45 minut sportovní aktivity denně pro všechny zaručeno. A naprostá většina lidí u této třídy potom zůstane, i když už jen ve formě conditioning třídy (což je na mé škole 4x týdně posilovna a 1x věci jako běh, basketbal, bleacher mile apod.). Znám i pár lidí, kteří mají conditioning 2x denně a k tomu ještě pre-period (hodina před začátkem školy) pro sportovce (v podstatě další conditioning). Asi potom není nic překvapujícícho, že tihle borci si dávají 100 kg na benchpress na zahřátí. Od té doby co jsem začal dělat track, a do školní posilovny jsem se tak dostal i po škole, jsem tam viděl lidi zvedat i 142 kg (tj. 3x 45 lbs [20 kg] závaží na každé straně)… Těchto lidí je samozřejmě jenom pár (a víceméně se všichni připravují na college football), ale asi to dá nějakou představu, s čím se tady můžete setkat.

A to by byl jenom conditioning. Potom jsou tu ony sporty, a to znamená několikahodinová dřina po škole. Každý den. Dokonce i během prázdnin. Třikrát se na trénink vykašleš a po čtvrté už nemusíš chodit znova. Pokud jste někdy viděli nějaký film, kde trénér nutil třeba fotbalisty (což je tady nejpopulárnější sport na středních školách) sáhnout si na dno, tahat 200 kg závaží na saních po trávě a běhat po lavičkách až do vyzvracení obědu, věřte tomu, že to může být (a je) realita (klasik by řekl, že v koších okolo hriště bude zase nablito). Ale všechna tahle dřina se vyplatí a Escalon Cougars v prosinci vyhráli státní šampionát ve fotbalu ve své divizi (III). Asi Vám to nic neřekne, ale byla to tady poměrně velká věc, o které se v novinách psalo ještě měsíc poté.

Ono jen takhle z popisu se to může zdát, jako že po prvním tréninku čehokoliv umřete, ale do týdne se na to dá zvyknout. 800 metrů na zahřatí, zlikvidovat si břišní svaly, udělat asi 100 kliků, naběhat přes 4 km, nasprintovat přes 2 km během a to všechno během dvou hodin? Dá se na to zvyknout. A to si pořád myslím, že jsme akorát začali a bude hůř.

No každopádně, tohle je důvod, proč naprostá většina lidí na střední je ve formě a to i přesto, že každý den obědvají v Burker Kingu, Taco Bell apod. (to je realita, já 3x týdně chodím do Subway, 1x do BK a 1x do TB), a zároveň taky důvod proč je tu minimum kuřáků.

Co se týká kouření, tak tady je ještě jeden zajímavý fakt, a sice ten, že kouření naprosto vymizelo z amerických filmů a propagováno je tu velmi minimálně. Nízkému procentu kuřáků taky pomáhá fakt, že koupit si cigarety je stejný problém jako koupit si alkohol. Pokud nesplňujete věkový limit, absolutně si neškrtnete. Je celkem škoda, že na Macbooku nemám Excel a tak musím vycházet už ze zpracovaných statistik, ale podívejme se ještě na nějaká ta procenta. Sice to jsou data z roku 2005, ale i tak celkem zajímavé. V USA celkem kouří 24 % lidí nad >15 let (z toho vetsina urcite budou dnesni duchodci, kteri kouri cely zivot), v Česku je to rovných 35 %. Bohužel se mi napodařilo najít starší data pro porovnání situace předtím, než se to začalo hromadě omezovat.

Jak už jsem zvýraznil výše, čísla ohledně obezity se týkají pouze dospělé populace, a tam bych s klidem věřil i těm 75 % (nakonec, realita je 68 %). Kdykoli jdeme na nějakou akci, ať už jde o wrestling tournament nebo třeba zábavní park, každej druhej (dospělej) je tlustej jak prase (s prominutim), v jedné ruce hotdog, v druhé Colu a jedeme. A tím tlustej mám na mysli typ lidí, kteří by si skutečně v letadle měli platit dvě sedadla. Vím, že bych se lidem neměl takhle smát a karma mě za to jednou profackuje, ale většinou si ty lidi za to můžou sami. Nebudu zmiňovat konkrétně, protože vím, že dost lidí si tenhle blog projíždí přes překladač a nevím odkud jsou, ale každopádně: Představte si nějakou osobu, trochu při tělě, ale (ještě) ne ten typ ‚dvě sedadle v letadle‘. Byli jsme na výletě, v pěkným městě, kde bylo hodne cyklistů a vubec tam lidi sportovali víc, než jsem byl zvyklej vídat tady doma (v Escalonu). No a ten kdosi tam pronesl větu, při které jsem měl nutkání se nahlas se rozesmát. (píšu v mužkým rodě, ale nemusí být). ‚Víš, kdybych bydlel tady, vůbec bych nebyl tak tlustej. Do obchodu bych jezdil na kole a vubec bych víc chodil pěšky‘. Tohle, dámy a pánové, řekl někdo, kdo je schopnej autem přejet v komplexu obchodů (nevím k čemu to v Česku přirovnat, něco jako menší sídliště a místo paneláků jsou okolo různý obchody) přejet asi 20 metrů autem z Walmartu k burrito trucku (auťák, kterej prodává burrita). Někdo takovej nebude jezdit do obchodu na kole i kdyby bydlel v sebesportovnější oblasti na světě, ale taková je už holt nátura Američanů. Pěšky jenom z domova do auta, zbytek už se dá vyřídit z něj. Drive-thru tady zdaleka není jen u fastfoodů, ale i u bankomatů, Starbucks, některých specializovaných obchodů apod.

Ale začíná se tady už v útlém věku. Já kdybych bydlel ve městě, tak si koupím kolo a jezdím na něm všude a každej den do školy (případně bych chodil pešky). Američan ale do 16 jezdí školním autobusem a od 16 autem do školy, a to i v případech, kdy bydlí 5-10 minut chůze, tedy kousek. Samozřejmě jsou i výjimky, ale tady to začíná. No, to jsem se zase extrémně rozepsal, tak to bude pro dnešek všechno. :)